Gustáv Husák: Unikl trestu smrti oběšením jen se štěstím, nakonec si odseděl 9 let

Gustáv Husák: Unikl trestu smrti oběšením jen se štěstím, nakonec si odseděl 9 let
Popisek: Gustáv Husák
14 / 01 / 2019, 14:30

Politik Gustáv Husák (1913, †1991) byl zatčen v roce 1951 a za protistátní spiknutí odsouzen v roce 1954 na doživotí, když je se štěstím unikl trestu smrti. Za mřížemi strávil devět let.

O patnáct let později se stal prezidentem republiky a v této funkci vydržel nejdéle ze všech československých a českých poválečných prezidentů – 14 let. Ze všech prezidentů byl u moci déle jen Masaryk (17 let).

Do vězení se mladý politik Husák dostal zřejmě pro přílišnou horlivost. Do komunistické strany vstoupil už v 16 letech, byl zručný literát, intelektuál a uměl se pružně přizpůsobit situaci.

Po válce organizoval na Slovensku politické provokace proti demokratům, nátlakovými akcemi vyháněl nekomunistické pověřence z úřadů. Jeho hvězda stoupala a záhy na Slovensku přímo řídil jak policii, tak tajné služby.

psali jsme: Jak jde dohromady komunismus a demokracie? Soudružka Semelová ráda vysvětlí

Husákova moc po převratu v únoru 1948, kdy se k moci dostali komunisté se Sovětským svazem za zády, utěšeně rostla. Dokonce až tak, že to bylo nebezpečné pro tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda.

V roce 1950 byl Husák a několik dalších podobně horlivých politiků obviněn z buržoazního nacionalismu a protistátního spiknutí. O rok později ho zavřeli. Husák o svém zatčení vydal pozoruhodné svědectví.

„V době zatčení jsem byl členem ÚV KSČ, vedoucím sekretariátu ÚV KSS a poslancem Národního shromáždění. Po zatčení mě přivezli do nějakého zámku (Koloděje, pozn. aut.) nedaleko od Prahy. Pouta a zavázané oči patřily po celá léta k obvyklé výstroji. Nahoře ,na panském´ byly kanceláře bezpečnosti, dole v podzemí, kde bývaly sklepy na brambory, byly improvizované nevytápěné vězeňské cely.,“ píše Husák v dopisu, který po svém propuštění poslal ústřednímu výboru strany.

„Byl mrazivý únor. Byla taková zima, že stráže před celami měly kožešinové boty, kabáty a čepice a ještě jim bylo zima. Já jsem byl jen v lehkém oblečení.“

„Tři referenti se střídali ve dne v noci, v urážení, v ponižování, v bití, ve vyhrožování a v celém promyšleném systému mučení. Strana tě sem dala, strana už o tobě rozhodla, přiznej se! přiznej! Chyba, nedostatek, úchylka, velezrada a sabotáž! To je rozkaz strany. Za každou cenu se přiznat a podepsat!...“

psali jsme: Dědictví Velké říjnové socialistické revoluce? Potoky krve a miliony mrtvých

„Poprvé v životě jsem viděl, jak vzorce na koberci ožily a fantasticky se pohybovaly. Po zdi lezly červené myšky. Jazykem jsem nedokázal ani pohnout, sotva jsem vykoktal nějaké slovo. Přestal mi fungovat rozum, ztrácel jsem vůli.“

„Jde výlučně o politické a fyzické odkráglování člověka. Jak mi to tisíckrát opakovali: ,Odtud pro vás vede jediná cesta k soudu a do vězení. Anebo, nebudete-li rozumný - na šibenici! Když se nepřiznáš šibenice, když se přiznáš, vězení. Ale život si zachráníš, ´“ napsal po propuštění Husák soudruhům.

Svou roli jistě sehrál i fakt, že v tu dobu bylo popraveno v rámci vnitrostranických čistek několik desítek lidí. Husák mohl patřit mezi ně.

V roce 1954 odsoudili Husáka na doživotí. Život mu paradoxně zachránilo zřejmě to, že se i přes mučení nepřiznal. Nebo to byla jen souhra náhod.

Roku 1960 byl Husák propuštěn z vězení a o tři roky později rehabilitován. Cestu k moci měl otevřenou.

V roce 1987 se Husák vzdal funkce generálního tajemníka ÚV KSČ, kdy jej v této funkci vystřídal Miloš Jakeš. Funkci prezidenta republiky však vykonával dál. Na svých posledních veřejných vystoupeních ve funkci prezidenta se objevoval opíraje se o hůl.

V listopadových dnech roku 1989 byl Husák údajně jedním z tehdejších politiků, kteří odmítli situaci řešit násilím a přispěl tak ke klidnému průběhu přesunu moci.

Dne 18. listopadu 1991 pak Gustáv Husák, jako polozapomenutá osoba zemřel na selhání srdeční a dýchací soustavy v bratislavské nemocnici.

 

Autor: hop

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace