Muž, který rozčtvrtil Otýlii Vranskou, vzorově ji naskládal do kufrů a poslal vlakem pryč, stále uniká, i když…

Muž, který rozčtvrtil Otýlii Vranskou, vzorově ji naskládal do kufrů a poslal vlakem pryč, stále uniká, i když…
Popisek: Otýlie Vranská
21 / 02 / 2018, 19:00

V září 1933 byl ve vlaku v Bratislavě nalezen podezřelý kufr. Po jeho otevření se zjistilo, že obsahuje ženskou hlavu a nohy. Na nádraží v Košicích se později našel druhý kufr, obsahující trup a ruce.

Šlo o Otýlii Vranskou (22), prostitutku. Narodila se 9. března 1911 na Slovensku. Tvrdila o sobě, že je číšnice bez zaměstnání. V březnu 1933 odjela do Prahy za lepším živobytím. V žádné službě však dlouho nevydržela a začala si přivydělávat prostitucí. Pravděpodobně se však nejednalo o prostituci klasickou, spíše nabízela sexuální služby za ubytování, stravu, nebo útratu v restauraci.

Vranská se snažila seznámit s dobře zajištěným mužem, který by jí nabídl sňatek. Ostatní prostitutky jí pohrdaly a říkaly jí „vesnické tele“. Daly jí přezdívku „Slovačka“.

Dne 31. srpna 1933 se Vranská najedla v Praze u své bytné. Zmínila se, že má kolem osmé večer schůzku s nějakým rotmistrem, který jí přislíbil sňatek a zaměstnání ve vojenské prádelně.

Otýlie Vranská

Otýlie Vranská (druhá zleva) den před vraždou na Václavském náměstí

Bytná jí vyčetla, že dluží za nájem a varovala ji, aby se nevracela po půlnoci. V pasáži Koruna setkala s rotmistrem Josefem Pěkným. Tomu však již dělala společnost jiná prostitutka.

Došlo k hádce, po které se Vranská, Pěkný a jeho nová „známost“ přesunuli do restaurace U Kupců. Tam se Vranská najedla a vypila několik piv.

Stěžovala si, že nemůže jít tak pozdě domů, protože by se bytná zlobila. „Přítelkyně“ jí nabídla k přespání vlastní byt, ale Vranská odmítla. Že prý přespí u číšníka z kavárny Rokoko. Z toho však sešlo.

Z restaurace U kupců odešla trojce na Karlovo náměstí, kde se kolem jedenácté Vranská odpojila a přesunula se do kavárny U politické mrtvoly.

Podle svědků tam přišla s nápadným mladíkem s kudrnatými blond vlasy. Ten jí objednal muškátové víno a jablko, které později pomohlo při určení doby smrti.

Naposledy byla Vranská spatřena v restauraci U Šmelhauzů v Melantrichově ulici asi hodinu po půlnoci. Nahlížela do tanečního sálu, jako by někoho hledala, ale dovnitř nevešla a neznámo kdy restauraci opustila.

Otýlie Vranská 2

Vranskou vrah naporcoval a uložil do kufru

Hnědý starší cestovní kufr ovázaný provazy objevil zaměstnanec drah v Bratislavě dne 2. září 1933 v osobním vlaku z Prahy. Obsahoval ženskou hlavu a dolní končetiny zabalené do ložního prádla.

Podobný kufr s ženským trupem objevili téhož dne v Košicích. Ostatky byly odeslány do Prahy, která byla určena jako místo, kde byly kufry do vlaků předešlého dne naloženy.

Později se přihlásil student, který cestoval v kupé, ve kterém se jeden z kufrů našel. Ten popsal tmavšího podsaditého muže, který kufr do kupé přinesl a okamžitě vystoupil.

Kufry byly do vlaků naloženy 1. září večer na Masarykově a Wilsonově nádraží v Praze. Kromě částí těl obsahovaly několik novinových výtisků různého data, pánské spodní prádlo, dámské kombiné, mycí houbu a netradiční prostěradla s vyšitým písmenem "K" resp. "K 1".

psali jsme: Mistr převleků Pavel Němeček utekl eskortě za pomoci svého milence autem a policejním majáčkem

Tělo (jeho části) bylo důkladně omyto, učesáno a nafoceno. Fotografie byly zveřejněny v tisku. Fotografie oběti, kufry a předměty z nich byly vystaveny ve výloze policejní stanice v Bartolomějské ulici, kde si je prohlédlo značné množství lidí. Záhy se zjistilo, že jde o Vranskou.

Policie už během prvního týdne obdržela skoro 700 dopisů týkajících se případu. Všechna udání se však ukázala jako neopodstatněná či motivovaná úmyslem někoho poškodit.

Až do listopadu 1933 chodily do redakce deníku Polední list dopisy opatřené razítkem „Fantom ulice“ a podepsané jménem Karel Wodowary či Karel X.Y.

V nich se údajný vrah přiznal, že 1. září potkal Vranskou náhodou v Perlové ulici a po krátkém nenuceném hovoru jí nabídl, aby šli k němu do bytu. Tam si však řekla o peníze za pohlavní styk, takže si uvědomil, že je to prostitutka.

Protože už mu však jedna taková zkušenost v minulosti ublížila, Vranskou omámil, omráčil a její tělo rozřezal podle obrázku lidské kostry. Kufry odvezl na dvoukoláku na nádraží.

Fantom se také doznal k jiné nevyřešené pražské vraždě prostitutky. Zmínil se, že chce ve vraždění pokračovat i v budoucnosti. Popsal se jako bohatý dědic a člověk značně zcestovalý. Doložil i jistou znalost angličtiny. Vraždil prý pro vlastní potěšení.

Znalci odhadli, že pisatelem je asi čtyřicetiletý muž dobré inteligence s vyšším než základním vzděláním. Přestože některé dopisy donesl do redakce Poledního listu pisatel osobně, nebyl nikdy dopaden.

Pitva těla odhalila na hlavě dvě rány způsobené nejspíš sekáčkem na maso. Poté došlo k oddělení hlavy dvěma silnými řezy nožem. Vrah po smrti zasadil oběti ještě 7 bodných ran do levého prsu. Tři z ran pronikly do plic. Poté v tříslech oddělil nohy.

psali jsme: Dvě milenky zastřelil, třetí chtěl umlátit kladivem, ale přežila. Děsivý případ Jindřicha Bažanta, syna z bohaté rodiny

Ty ještě nařízl v kolenech, aby se daly v kufru ohnout. Tělo bylo omyté a našla se na něm kokosová vlákna pocházející pravděpodobně z rohože, která se tehdy používala v koupelnách. To svědčilo o provedení vraždy v domácím prostředí.

Byty s vlastní koupelnou v té době nebyly příliš běžné. V žaludku byly nalezeny nestrávené zbytky jablka (ktreé Vranská dostala od mladíka s blond kudrnatými vlasy).

Na základě nestrávených zbytků jablka, které podle svědků jedla Vranská kolem půlnoci U politické mrtvoly, se předpokládalo, že musela zemřít 1. září mezi 1. a 3. hodinou ranní. Ačkoliv personál podniku U politické mrtvoly podezřelého blondýna od vidění znal, nedokázali k jeho osobě uvést nic bližšího.

Rotmistr Pěkný se na policii nepřihlásil a musel být vypátrán. Nabídku k sňatku i hádku s Vranskou popřel. S prostitutkou Antonií Koklesovou si navzájem potvrdili alibi. To měl i číšník z kavárny Rokoko.

Dopisy se jmény domnělých pachatelů docházely až do roku 1966. Dohromady jich bylo přes 5 000. Jedním z obviněných se stal dokonce přítel prezidenta Masaryka MUDr. Arnold Jirásek.

V roce 2017 se objevila informace od Radka Galaše, podle kterého má policie řadu nepřímých důkazů a také vzorek vlasů neznámé osoby, který se našel v ruce zavražděné. Ten by mohl být použit k porovnání DNA se vzorky od potomků původních podezřelých.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

 

Autor: hop

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace