Petr Kramný znovu u soudu: Proč soudkyně Gilová komunikuje s duchem? Nebo je to jen „překlep“, který odhaluje prohnilost justičního systému?

Petr Kramný znovu u soudu: Proč soudkyně Gilová komunikuje s duchem? Nebo je to jen „překlep“, který odhaluje prohnilost justičního systému?
19 / 10 / 2018, 18:00

Případ nejslavnějšího českého vězně Petra Kramného znovu míří k soudu. Ten by měl jednat o nových skutečnostech, svědčících o tom, že o vině Petra Kramného panují velké pochybnosti. Že se zřejmě všechno stalo úplně jinak.

KOMENTÁŘ

Proces obnovy řízení však provázejí záhadné skutečnosti – například proč soudkyně komunikuje s duchem.

O tom, že tady něco smrdí, svědčí další a další fakta, například: Proč byl těsně před avizovanou obnovou případu Kramný zničen klíčový důkaz?

Histologické vzorky (odebrané při pitvě) nechal zlikvidovat tehdejší přednosta Ústavu soudního lékařství v Ostravě Igor Dvořáček, který, světe div se, nemá s případem oficiálně nic společného.

Přesto Dvořáček během kauzy požíval nevídaných výhod: Měl exkluzivní komunikaci se soudkyní Gilovou, byl (tajně) v Egyptě, kde se snažil z tamních autorit „vyždímat“ souhlas, že to „mohl být proud“ (marně). Manipuloval se vzorky, které mu nepatřily, hovořil o případě Kramný jako o svém „životním díle“.

Byl to právě pan Igor Dvořáček, který stvořil verzi smrti elektrickým proudem, když se jako Deux ex Machina zjevil se skomírajícím případu. Jeho lidé (patologové, provádějící pitvu) pak dodali zbytek. Jen a pouze na základě Dvořáčkovy verze byl Petr Kramný na oslím můstku (elektřina – tedy vrah) odsouzen na 28 let vězení.

„Tajemný Igor“ přitom ani neprováděl pivu zemřelých Moniky a Kláry, ani při ní neměl být přítomen (ale byl). Histologické vzorky, které nechal zničit, mu nepatřily, komunikoval s policejním ředitelem, se státním zástupcem, se soudkyní i s revizními soudními znalci – ač případ se ho oficiálně nijak netýkal.

psali jsme: Petr Kramný znovu před soudem: Jeho advokátka podala stížnost na soudkyni, která se prohlásila za nepodjatou. Proč, to se podivíte. Jak může zmetání stop napáchat víc škody než stopy samotné

Může to vypadat, že pan Dvořáček dostal odkudsi shora zadání: „Potřebujeme dostat Kramného do basy. Igore, zařiď to.“ Mediální tlak na práci policie byl obrovský a šlo o mnoho. Například o křeslo příslušného policejního ředitele. Tak to Igor zařídil.

Soudkyně Gilová komunikovala s duchem Igorem během soudního procesu opakovaně – až to někdy budilo dojem, jako by se obracela na nějakou „vyšší autoritu“. Mimo jiné mu prý například poslala otázky obhajoby na soudní znalce – což je nevídané.

Přes úpěnlivé výzvy advokátky Petra Kramného JUDr. Jany Rejžkové na ochranu vzorků, tedy klíčového důkazu Dvořáčkovy elektro-verze, se vzorky ochránit nepodařilo. Dvořáček je „syslil“ na svém tehdejším pracovišti a odmítal je komukoli ukázat, natož půjčit, nebo z nich i byť jen žďibíček uříznout.

Proč? Vzorky totiž nemusely být jen důkazem smrti elektřinou, ale také důkazem, že je to celé bouda. Pokud by se potvrdil závěr znalců, kteří (bohužel až po rozsudku) verzi s elektřinou zcela vyvrátili, znamenalo by to, že Kramný sedí za něco co neudělal. Že je třeba vrahem někdo jiný.

Pozorovatelům znalým podrobností případu bylo jasné, že se Dvořáček chystá vzorky zničit – a mnozí se divili, že to neudělal už dávno. Znamenaly totiž velkou hrozbu, že (pokud je tato konstrukce správná) to celé praskne.

Nakonec to Tajemný Igor zničil vzorky na poslední chvíli a v symbolickou dobu – těsně před zahájením jednání o znovuotevření případu Kramný - a krátce poté, co se dozvěděl, že dostane padáka. Musel tedy jednat rychle. Okamžitá výpověď mohla znamenat zákaz vstupu na pracoviště, což se posléze i stalo.

Zničení vzorků obhajoval Dvořáček v médiích různými verzemi, například kapacitou úřadu (vzorky byly velké asi jako pouzdro na brýle), že jedná podle regulí (které jako přednosta sám určoval), nebo že ke zničení vlastně došlo omylem (prý vývoj kauzy, kterou prohlásil za své životní dílo, nesledoval).

Pravdou je, že Dvořáček zničením vzorků neporušil zákon – na půdě Ústavu soudního lékařství byl totiž zákon on.

Mohlo by se zdát, že se po likvidaci vzorků soudkyně Gilová, přezdívaná Sekernice, naštve – vždyť jí Igor zničil klíčový důkaz v nejsledovanějším případě posledních desetiletí! Jak teď má, chuděra, jednat o obnově kauzy?

psali jsme: Soudkyně Gilová se ve svém stanovisku o nepodjatosti jen obtížně vypořádala s úkolem jak vysvětlit něco, co vlastně ani vysvětlit nejde. Například: Proč si neposlechla originál telefonních odposlechů, když o ně později (jako o nepřímý důkaz) opřela svůj rozsudek?

Opak je pravdou. Nejenže se nenaštvala. Mnohé nasvědčuje tomu, že soud likvidaci vzorků nejen uvítal, ale ještě se ji snažil zastřít odlákáním pozornosti od ducha.

„Ke skartacím histologického materiálu dochází přibližně v pětiletých časových intervalech na základě rozhodnutí vedení daného úseku,“ uvedla soudkyně Gilová v obhajobě své nepodjatosti.

Jejda! Ani slovo o Dvořáčkovi, který vzorky „chránil“, a s nímž soudkyně během procesu komunikovala jako s „hlavní hvězdou“ případu.

Spolek Šalamoun, bojující za právo Petra Kramného na spravedlivý proces, se v souvislosti se zničením vzorků vedením daného „úseku“ tedy obrátil na vedení daného úseku – na histologické oddělení Ústavu soudního lékařství v Ostravě. Vedoucí Romana Obadálková důrazně popřela, že by měla v tomto ohledu rozhodující pravomoc.

Totéž spolku Šalamoun potvrdilo i nové vedení nemocnice: „Vzorky byly zničeny na základě rozhodnutí tehdejšího vedení daného ústavu.“ Tedy – ne kvůli libovůli vedoucí úseku, ale na příkaz přednosty Ústavu soudního lékařství Igora Dvořáčka.

Proč by soudkyně Gilová mlžila, když jisté (a snadno dohledatelné), že vzorky nebyly zničeny „na základě rozhodnutí vedení daného úseku, ale stopy zametal přímo Dvořáček? Může to být proto, že došlo ke „komunikační chybě“? Že by se soudkyně jen „překlepla“ a místo „ústav“ napsala „úsek“? Nebo se snaží „dostat Igora ze hry“?

To nás vede k další, zásadnější otázce: Je případ Kramný opravdu jen „mordem na dovolené“ cinknutým jedním popleteným přednostou, nebo jde o něco mnohem většího.  Že to, co po záhadné smrti dvou českých turistek následovalo, je mnohem důležitější, než případ sám?

Každopádně – nad bývalým přednostou Dvořáčkem se mezitím začaly stahovat mraky. Po jeho odvolání z funkce přednosty (kvůli střetu zájmů) vychází najevo další skutečnosti, ze kterých běhá mráz po zádech.

Ale o tom až příště.

 

Security magazín uveřejňuje reakci MUDr. Igora Dvořáčka, Ph.D na sérii článků týkající se případu Kramný:

V článku „Petr Kramný znovu u soudu: Proč soudkyně Gilová komunikuje s duchem? Nebo je to jen „překlep“, který odhaluje prohnilost justičního systému?“ autora Filipa Macecha publikovaném dne 19.10.2018 na internetových stránkách //www.securitymagazin.cz a v článku „Zničení důkazů v kauze Kramný: Je znalec Matlach obětí justiční mafie? Zatím mu jen zakázali činnost. Jeho kolega už dochází na úřad práce“ autora Ondřeje Höppnera publikovaném dne 3.10.2018 na internetových stránkách //www.securitymagazin.cz a v článku „Znalec, který poslal Kramného za mříže, tajně zničil všechny důkazy. Případ přitom čeká na obnovu. Je znalec Igor Dvořáček Minotaurem uprostřed justičního labyrintu?“ autora Ondřeje Höppnera publikovaném dne 26.9.2018 na internetových stránkách //www.securitymagazin.cz a v článku „VIDEO Případ Kramný: Největší justiční zločin v novodobé historii? Zásadní vliv na odsouzení podezřelého měly sestříhané reportáže komerčních televizí. První článek obludného řetězce“ autora Ondřeje Höppnera publikovaném dne 8.8.2018 na internetových stránkách //www.securitymagazin.cz, byla uvedena nepravdivá, nepřesná a zavádějící tvrzení týkající se MUDr. Igora Dvořáčka, PhD. a jeho působení v kauze týkající se pana Petra Kramného, resp. úmrtí paní Moniky Kramné a její dcery Kláry. Znalecké posudky v kauze pana Petra Kramného, resp. úmrtí paní Moniky Kramné a její dcery Kláry vypracovali jiní znalci a nikoliv MUDr. Igor Dvořáček, PhD.; ve věci úmrtí paní Moniky Kramné a její dcery Kláry MUDr. Igor Dvořáček, PhD., nikdy žádný znalecký posudek nevypracoval. MUDr. Igor Dvořáček, PhD., byl dokonce v době provedení pitev Moniky Kramné a její dcery Kláry mimo území České republiky, proto nevedl, ani nemohl vést žádný tým, který pitvy prováděl. Žádný takový tým ani nebyl ustaven. Vypracováním znaleckých posudků byli v dané kauze pověřeni konkrétní soudní znalci, a nikoliv Ústav soudního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě. Za podaný znalecký posudek a jeho závěry jsou tedy odpovědní výlučně znalci, kteří jej vypracovali, a nikoliv MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D. ať již osobně či jako přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnicv Ostravě. Vzhledem k tomu, že MUDr. Igor Dvořáček, PhD. ve věci úmrtí paní Moniky Kramné a její dcery Kláry nikdy žádný znalecký posudek nevypracoval, jsou nelogické závěry o tom, že by měl následně zájem na likvidaci vzorků pořízených při pitvě paní Moniky Kramné a její dcery Kláry, z důvodů zakrytí jeho podvodu. V Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě byly odebrané vzorky dle dlouhodobých zvyklostí a skladovacích možností Ústavu archivovány (skladovány) po dobu pěti let a následně skartovány (likvidovány) průběžně a v pravidelných intervalech, aniž by do likvidace v konkrétních případech MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D. jako přednosta Ústavu soudního lékařství jakkoli zasahoval. MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D. nikdy jako přednosta Ústavu soudního lékařství nerozhodl, nenařídil ani se osobně nepodílel na skartaci (likvidaci) vzorků odebraných při pitvě paní Moniky Kramné a její dcery Kláry. MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D. rovněž nikdy neodmítl zpřístupnění pořízených vzorků jiným znalcům.

Nepravdivá a zavádějící tvrzení obsažená v uvedených článcích považuji za poškozování mé cti a důstojnosti v očích veřejnosti.

 

MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D.

 

 

 

Autor: Filip Macecha

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace