Případ Kramný: „Co vy na to, pane znalec? Umíte udělat posudek z něčeho, co není? To by bylo vhodné.“ Pět důvodů k obnově případu

Případ Kramný: „Co vy na to, pane znalec? Umíte udělat posudek z něčeho, co není? To by bylo vhodné.“ Pět důvodů k obnově případu
04 / 08 / 2019, 11:30

Případ Kramný uvízl v bažině justičního systému, ale ještě se nad ním nezavřela hladina. Jsme před okamžikem, který může všechno změnit. Buď bude Kramný poslán ke dnu, nebo puštěn na svobodu.

Soudkyně Gilová, která poslala Petra Kramného za mříže na 28 let sice za potlesku médií, ale bez jediného důkazu, se v rámci procesu obnovy řízení, obrátila na znalce Vorla s dotazem: „Co vy, pane Vorel, říkáte na to, že posudky vašich kolegů - specialistů jsou opačné než ty vaše? A jak se vypořádáte s ním, že už jsou důkazy zničeny?“

Vorlova volba

Revizní soudní znalec František Vorel teď stojí před otázkou, zda se chytí za nos a přizná, že to celé popletl, když svým posudkem udělal z Petra Kramného vraha s elektrickými dráty v pazourech, nebo bude trvat na svém.

Po rozsudku nad Petrem Kramným se díky aktivitě spolku Šalamoun dostali ke vzorkům (ještě před jejich zničením) specializovaní znalci. Ti tvrdí, že závěry učiněné panem Vorlem jsou zcela mylné. Podle znalců - specialistů Petr Kramný svou manželku a dceru na dovolené v Egyptě elektrickým proudem nezavraždil. Přiklánějí se k verzi otravy jídlem.

To by znamenalo, že to celé bylo jen mediálně – justiční divadlo. Systém by byl nahý. Zavřeli nevinného – čili čin se nestal tak, jak uvedeno a možná se nestal vůbec.

Takže co teď? Může to vypadat tak, že past, kterou připravili zastánci vraždy elektřinou, zaklapla nad jejich hlavami.

Znalec Vorel by měl být vyloučen, apeluje Šalamoun

Na první pohled se to zdá být jasné. Znalec Vorel bude trvat na tom, že výsledky jeho zkoumání jsou správné – mimo jiné proto, že má na krku kvůli posudku trestní oznámení. Pokud by neuvedl, že měl pravdu on a ne oni, mohl by jít sedět.

Na druhý, pečlivější pohled - Je absurdní, aby znalec posuzoval svou vlastní práci.

Při dalším zkoumání se případ dostává již zcela mimo chápání: Důkazní materiál (vzorky) už neexistuje – Těsně před právě probíhající snahou o obnovu procesu ho nechal zničit Vorlův známý znalec Dvořáček, jehož tým v podstatě poslal Kramného za mříže.

Pan Vorel se tak má vyjádřit k závěrům znaleckých posudků svých kolegů – specialistů, aniž by měl k dispozici důkazní materiál. Co teď? Bude tvrdit, že má paměť jako slon? A jak se popasuje se vzorky, které neviděl ani předtím?

„Znalec Vorel by měl být z případu vyloučen, a to z mnoha důvodů. Jeho práci by měl hodnotit někdo jiný,“ míní Václav Peričevič ze spolku Šalamoun, který bojuje o právo Petra Kramného na spravedlivý proces.

Důstojná odpověď pana Vorla (pokud z případu neodstoupí) by tak měla znít: „K závěru svých kolegů  - specialistů se nemohu vyjádřit, protože předmětné vzorky už neexistují.“

Pět důvodů k obnově procesu

Působení pana Vorla v případu budí od začátku rozpaky – a nejen proto, že jako revizní znalec posuzoval závěry týmu svého kolegy Dvořáčka, s nímž se dobře zná. Pozorovatelům by mohlo připadat, že Vorel a Dvořáček tvoří sehraný tým.

Zde jsou důvody, proč má veřejnost pochybnosti, že působení znalce Vorla v kauze Kramný bylo řádné:

1)   Pánové Vorel i Dvořáček jsou oba soudní znalci s obecnou specializací. Nové posudky, které vyvracejí jejich verzi vraždy elektřinou, jsou však pera specialistů, tedy znalců s vyšší odborností, u nichž se dá předpokládat vysoká míra přesnosti. To napovídá o tom, že závěry pánů Vorla a Dvořáčka byly nepřesné.

2)   Pan Vorel se pokusil ovlivnit soudce Nejvyššího soudu. Po této zcela skandální intervenci se soudce Nejvyššího soud vyloučil (složil funkci), protože se cítil panem Vorlem ovlivněn. Následovali ho všichni další členové senátu včetně náhradníka. „Považujeme to za obrovský skandál. Podali jsme návrh na vyloučení pana Vorla ze seznamu znalců,“ říká Václav Peričevič ze spolku Šalamoun.

3)   Případ budí naléhavý dojem „vyššího zájmu“, ovlivněného mediálním tlakem na kauzu.

4)   Pan Vorel vznesl rozhodující verdikt na základě fotografie (výbled na krku zemřelé). To považuje odborná veřejnost za skandální.

5)   Pan Vorel veřejně a velice tvrdě dehonestoval své kolegy – znalce, kteří vypracovali posudky pro obhajobu. Jejich posudky však následně podpořily závěry specialistů. To by mohlo svědčit o tom, že chtěl pan Vorel své kolegy „zašlapat do země“, aby to měli s panem Dvořáčkem už celé z krku. Tehdy ovšem netušili, že se následně podaří spolku Šalamoun konfrontovat vzorky se specialisty. Pan Dvořáček tedy (cynicky řečeno) zničil důkazní materiál (vzorky) pozdě.

Kápne božskou?

Případ Kramný se již pohybuje mimo hlavní pozornost médií, proto je třeba připomenout, že výše uvedené body jsou jen jedny z mnoha desítek podezřelých okolností, které případem prostupují.

Například: Tým znalce Dvořáčka podle všeho zfalšoval spisový materiál, konkrétně snímky srdcí obou zemřelých, když do snímku vložil na počítači upravený snímek jednoho člověka (neznámo koho) a vydával ho za dva různé lidi.

Občas proskočí zprávy jako: Pan Dvořáček dostal padáka z ústavu soudního lékařství, znalci obhajoby před soudem, soudkyně usoudila, že není podjatá a podobně…

Případ Kramný, jak je interpretován soudem a médii připomíná Potěmkinovu vesnici – když jen jdete okolo, vypadá to jako bytelná stodola, ale když do ní šťouchnete, spadne.

O složitosti – a také závažnosti – případu svědčí o to, že padlo několik trestních oznámení na znalce z obou táborů od soudu.

Systém, léty dobře promazaný, se samozřejmě brání. Případ Kramný je testem jeho mechanismu. Lze tedy předpokládat, že bude vše zameteno pod koberec a kauza Kramný se bude zvolna a dál propadat na dno bažiny… až se zapomene.

A nebo také ne.

Co když pan Vorel odpoví soudkyni Gilové zcela popravdě: „K závěru svých kolegů se nemohu vyjádřit, protože předmětné vzorky už neexistují.“

Co pak?

„Nebudeme zabíhat do podrobností, ale šance Petra Kramného na spravedlivý proces a následné propuštění na svobodu by se prudce zvýšili,“ říká Václav Peričevič ze spolu Šalamoun.

 

Autor: hop

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace