Případ Kramný: Kontroverzní advokátka Slámová opakovaně lhala médiím. Zvuková nahrávka jako důkaz. Dostane padáka z advokátní komory?

Případ Kramný: Kontroverzní advokátka Slámová opakovaně lhala médiím. Zvuková nahrávka jako důkaz. Dostane padáka z advokátní komory?
27 / 07 / 2018, 18:00

Advokátka Klára Long Slámová opakovaně uvedla média v omyl, když jim poskytovala zkreslené informace ze spisu případu Petra Kramného. Média informace od kontroverzní advokátky neověřovala, protože předpokládala, že právně vzdělaná osoba nebude lhát.

Tím vznikl negativní obraz podezřelého Petra Kramného, který přerostl ve veřejnou objednávku (musí být vrah, protože má divné vlasy), a nakonec vyústil v jeho odsouzení na 28 let za dvojnásobnou vraždu bez jediného přímého důkaz. Není jasné, zda Slámová poskytovala médiím nesprávné informace záměrně, či zda šlo jen o opakující se omyl.

Na nedůstojnou roli advokátky Slámové v případu Kramný opakovaně upozorňuje spolek Šalamoun, který bojuje za práva Kramného na spravedlivý proces.

Dr. Slámová v rozhovoru pro TV Nova (26. 4. 2014) uvedla: „Velmi na mě zapůsobila práce ostravské policie, která shromáždila obrovské množství závažných skutečností a důkazů a obvinění Petra Kramného je zcela odůvodněno a stojí nejen na nepřímých, ale zejména i na přímých důkazech.“

Zde je záznam rozhovoru s Dr. Slámovou pro TV Nova:

Tvrzení Dr. Slámové, že obvinění Kramného stojí „zejména i na přímých důkazech“, je zcela nepravdivé. Policie nikdy žádné přímé důkazy neměla (mimo jiné ani nebyla na místě činu) a nikdy to ani netvrdila, tato informace nebyla součástí spisu.

Nepravdivou informaci Slámové o přímých důkazech však převzala od TV Nova bulvární média (Blesk) a následně i ostatní média, což je běžná praxe – že jeden cituje druhého. Vznikla tak mediální virtuální realita, kde lež se stala pravdou. Veřejnost přijala za své nepravdivou informaci, že Kramný (který je podle egyptského vyšetřování oběť), musí být vrah, protože proti němu má policie přímé důkazy.

Důkaz, že je tvrzení Dr. Slámové o přímém důkazu pro Kramnému lživé, najdeme například v rozhodnutí Nejvyššího soudu:

„Hodnotícím úvahám a závěrům nelze nic vytknout. Vycházely z uceleného řetězce nepřímých důkazů, které neumožnil jiný skutkový závěr, než že obviněný je pachatelem činu, který je mu kladen za vinu,“ uvádí Nejvyšší soud, čímž potvrzuje rozsudek soudkyně Gilové, která poslala Kramného na 28 let do basy.

Výstřižek zde:

Faksimile

O přímém důkazu tedy není v rozhodnutí Nejvyššího soudu ani slovo, rozsudek byl právě kvůli absenci byť jediného přímého důkazů postaven na vratkém „řetězci nepřímých důkazů“, který vznikl na základě úvah (!). To je vzhledem k mimořádnému trestu 28 let vězení hodně silná káva.

Rozsudek nad Petrem Kramným byl vynesen v té době, kdy ještě nebyly známá fakta, která zpochybňují či vyvracejí i všechny nepřímé důkazy. Už tak křehká konstrukce dostala několik silných úderů, po kterých se každá její cihla proměnila v prach.

Tehdy nebylo například známo, že soudní znalci počítačově upravili snímky srdcí, nebo že policejní přepisy odposlechů jsou zfalšované policistou, který za to dostal dokonce medaili, a mnoho další, místy až děsivých skutečností – například že znalci z oboru elektro vypracovali své posudky na základě fotografií, které pocházely z jiného pokoje.

Nevědělo se ani to, že autor verze o elektrickém proudu jako příčině smrti Dr. Igor Dvořáček dostane padáka z funkce přednosti Ústavu soudního lékařství v Ostravě, a to mimo jiné kvůli podezření za napojení na organizované zákulisní struktury.

Díky aktivitě spolku Šalamoun navíc vznikly dodatečné znalecké posudky, které zcela zpochybňují závěr, že Monika a Klára zemřely v důsledku působení elektrického proudu. Odbornost spolkem oslovených znalců navíc dalece převyšuje ty, kteří zpracovali znalecké posudky pro soud, a na jejichž základě byl Kramný odsouzen.

Advokátka Slámová vstoupila do případu Kramný v roce 2014 z vlastní iniciativy, když se nabídla dezorientovaným pozůstalým, že je bude zastupovat jako zmocněnkyně. Tím získala přístup do spisu, mohla se zúčastnit vyšetřovacích úkonů, přípravného řízení a podobně. V médiích tak vzbudila dojem, že o případu „něco ví“, a stala se hojně citovanou hlásnou troubou tábora těch, kteří si byli jisti, že je Kramný vrah, protože se divně kouká, frajeří a má nafouknutou bundu.

Dalším případem nepravdivého tvrzení kontroverzní advokátky Slámové v kauze Kramný je výrok, že „závěrem egyptské pitvy nebyla dehydratace“, které přednesla v rozhovoru pro TV Nova. Spolek Šalamoun kontroval zprávou z egyptské pitvy, ve které je jasně uvedeno, že „příčinou smrti Moniky a Kláry Kramných byla dehydratace“.

Psali jsme: Advokátka Klára Slámová lhala médiím v kauze Kramný, říká spolek Šalamoun. Tady je jasný důkaz

Média, vděčná za každý zdroj, neměla jak si tvrzení Slámové ověřit, mohla jí pouze důvěřovat, že nelže, nebo nezkresluje. Nutno však podotknout, že se jim drby od Slámové „hodily do krámu“, protože verze s vraždícím otcem rodiny je čtenářsky atraktivnější a tedy prodejnější, než kdyby přežila Kramná.

„Podle mého názoru poskytování jednostranných informací ze spisového materiálu a jejich nevyvážeností mohlo dojít k porušení zásady presumpce neviny Petra Kramného,“ říká o působení Slámové v případu Václav Peričevič ze spolu Šalamoun.

Slámová následně označila v médiích spolek Šalamoun „za lidský odpad adorující vraha“. Spolek Šalamoun se přitom těší hlubokému respektu u odborníků i veřejnosti.

Psali jsme: Šokující vulgarita advokátky: Za „lidský odpad“ označila kontroverzní advokátka Slámová spolek Šalamoun, který pomohl mnoha nespravedlivě odsouzeným

Mnohé nasvědčuje tomu, že motivy Dr. Slámové v případu Kramný mohly být ideologicky zatížené a spíše emotivní, než přesné. Není vyloučen ani vliv genderové (dříve feministické) advokátní lobby. Publikem bulvárních médií jsou přitom v drtivém množství ženy.

Nad vystupování Dr. Kláry Long Slámové se pozastavila řada jejích kolegů. Její fotografie například objevila na titulní straně časopisu Týden s výkřikem „Kramného dostanu!“. To mi přijde poněkud neadekvátní,“ řekl k tomu prezident Unie Státních zástupců ČR JUDr. Jan Lata. Bývalý soudce Ústavního soudu JUDr. Stanislav Balík dokonce prohlásil, že ho přístup Slámové k advokacii pohoršuje.

Někteří kolegové Dr. Slámové o ní v souvislosti se silnými vrstvami mejkapu při kontaktu s médii s nadsázkou říkají, že je pro tuto advokátku hlavní líčení a ne „hlavní líčení“.

Nedávno byla Slámové kolegyně potrestána Českou advokátní komorou s odůvodněním: „Při výkonu advokacie nepostupovala tak, aby nesnižovala důstojnost advokátního stavu, když za tím účelem nedodržovala pravidla profesionální etiky ukládající jí povinnost všeobecně poctivým, čestným a slušným chováním přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu.“

Je otázkou, nakolik se tato „definice“ hodí na Dr. Slámovou, která vše navíc zesílila i vynášením takových informací ze spisu, které souvisely s jeho obsahem jen částečně, nebo vůbec.

Z České advokátní komory byl v souvislosti s případem Kramný za dosud nevyjasněných vyloučen egyptský právník Dr. Bašír, který opakovaně upozorňoval, že se kauza na české straně vyvíjí případ podivně. Dr. Bašír například poslal do českých médií snímky pitvy z egyptského spisu, které zcela vyvracely závěry české strany. „Udání“ na Bašíra přišlo z médií, s nimiž Dr. Slámová úzce spolupracovala. 

To by mohlo vést úvaze, že je případ Kramný mnohem větší a rozvětvenější, než se na první pohled zdá, a že se se na jeho „správném řešení“ podílely složky, které známe pod termínem „Deep State“.

Petr Kramný nyní čeká ve vězení na obnovu procesu, tedy především na to, jak se soud vypořádá s novými a s pravidlem „in dubio pro reo“, tedy v případě pochybností ve prospěch obviněného. Jeho advokátka se chystá dát podnět k obnově řízení 30. 7. 2018. Tedy v den pátého výročí smrti Moniky a Kláry Kramných.

Autor: hop

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace