Případ řidiče Jiřího Sagana je neskutečná nespravedlnost

Případ řidiče Jiřího Sagana je neskutečná nespravedlnost
Autor: flickr.com|Popisek: migranti
24 / 07 / 2020, 11:00

Z francouzského vězení byl konečně propuštěn řidič kamionu Jiří Sagan. Ačkoliv proti němu nebyl jediný důkaz a znalecké posudky byly jasně v jeho prospěch, s rodinou se mohl setkat až po dvou letech.

Případy řidičů kamionů se zabývám už od začátku svého prvního mandátu před šesti lety. Vždy mě totiž vytáčela arogance moci vybíjená na těch, bez kterých bychom si pomalu ani nenamazali chleba, protože jsou to oni, kdo do obchodů dováží veškeré zboží. Ne nadarmo patřili řidiči při koronavirových karanténních opatřeních do krizové infrastruktury a měli povoleno jezdit i do zahraničí.

Za těch šest let jsem se tak setkal už se stovkami neuvěřitelných případů, kdy jsem nestíhal kroutit hlavou, proč byl třeba likvidační pokutou potrestán řidič, místo ilegálních migrantů, kteří se mu do návěsu násilně vloupali, ohrozili řidiče na životě a zničili a znehodnotili převážený náklad i vůz (více k aktuální situaci zde: Britové mění přístup k českým řidičům kamionů).

Jeden případ přesto na celé čáře vyčnívá. Týká se Jiřího Sagana z Kladna, který byl bez jediného důkazu jen na základě domněnek zástupců francouzské justice odsouzen ke 2 letům odnětí svobody – a to ačkoliv měl doma vážně nemocnou přítelkyni a na jeho platu byla částečně závislá i dcera s malou vnučkou. Nyní už je doma, jeho případ ale ještě nekončí.

Iráčani byli pohoštěni, český řidič nedostal ani vodu

Vše začalo 5. července 2018, kdy jel Jiří Sagan s kamionem ze Španělska přes Francii do Británie. Ve svém chladírenském voze vezl kukuřici při 2 °C. Kvůli bezpečnostním předpisům zastavil v noci na parkovišti, aby se mohl trochu prospat. Když se po pár hodinách probudil, zkontroloval vozidlo, zámky, zapsal údaje o kontrole a jel směrem ke Calais.

Když už čekal u pasové kontroly Britů, poprvé uslyšel zvláštní rány a rozhodl se chladírenský vůz otevřít. Zámek šel otevřít jen velmi ztuha, proto na něj přivolaná policie vzala palici, až konečně povolil. Ve voze pak nalezli 15 Iráčanů, mj. rodiče s jejich 5letým dítětem. Všem byla poskytnuta zdravotní péče, byli pohoštěni, pan Sagan nedostal během následujících mnohahodinových výslechů s nekvalitní slovenskou překladatelkou ani vodu.

Celou dobu se snažil maximálně spolupracovat, pevně věřil, že jej musí pustit a maximálně dostane nějakou tučnou pokutu, jako desítky řidičů před ním, protože pro Británii a Francii je jednoduše pohodlnější trestat řidiče a firmy, než pozatýkat a vyhostit ilegální migranty. Neměl úmysl pašovat, o migrantech vůbec nevěděl.

Nepotřebujeme důkazy, víme, že jste vinen

Při výslechu ale vůbec nedošlo na nějaké objektivní a neutrální zjišťování skutečností, jak se věc mohla stát. Celníci se rovnou chovali stylem „my víme, že jsi vinný, žádné důkazy nepotřebujeme.“ Pan Sagan po příletu do ČR popisoval i situaci, kdy při výslechu policista řekl, že moc dobře od migrantů ví, že je skupina skutečných afgánských pašeráků naložila v Dunkirku a odvezla na parkoviště, kde si vytipovali vůz pana Sagana. Když se pan Sagan ale logicky zeptal, proč tedy zadržují jeho, místo pátrání po těch zmíněných Afgáncích, reagoval policista otázkou, jak ví o Afgáncích, a že právě sám prořekl spolupráci. Moc nepomohlo ani zastání od tlumočnice, která potvrdila, že to před chvílí skutečně sám řekl. Protože: „Kdybys je nenabral tam, nabereš je stejně jinde.“

Pan Sagan pak sám policii navedl, aby přes dispečera firmy zjistili, kdy přesně ilegální migranti do vozu vlezli, přes zvýšení teploty ve voze. On sám neměl možnost to zjistit, vůz byl chlazený zcela automaticky. Jenže dispečer zrovna přes noc nepracoval a policie se bohužel jako první dovolala jen asistentce ředitele, která o tématu neměla páru. Je pravděpodobné, že na návodné otázky policie, jestli má řidič možnost to nějak zjistit z vozu, odpověděla, že neví, možná prý ano.

Tento hovor nikdy nebyl nahrán, sama asistentka později vydala oficiální písemné prohlášení, že nic takového nikdy neřekla, přesto v protokolu policie bylo, že řidič musel o migrantech vědět, podle zvýšení teploty. Nepomohly ani pozdější znalecké posudky, které vyvrátily, že v konkrétním vozu, který pan Sagan řídil, by to přímo sám řidič poznat nemohl.

Neuznali jediný znalecký posudek

Během soudního líčení se na obhajobu pana Sagana dodalo několik znaleckých posudků, že skutečně neměl naprosto žádnou možnost, jak přítomnost migrantů odhalit.

1. Byla provedena analýza zámku, u něhož se zjistilo vnitřní poškození po násilném otevření, ačkoliv jinak zámek před zásahem policie palicí držel.

1. Znalec prokázal, že přes zvuk motoru a chlazení nebylo v žádném případě možné v kabině slyšet případné volání ilegálních migrantů ve voze.

3. Nezávislý soudní znalec také prokázal, že řidič opravdu neměl šanci v konkrétním typu vozu poznat zvýšení teploty.

4. Také nebyla nalezena naprosto žádná komunikace pana Sagana s kýmkoliv neznámým, s kým by se jakkoliv domlouval na předání.

5. Nikdy nebyly nalezeny žádné peníze jako úplata za pašování.

6. Neuznali svědectví migrantů o afghánském gangu...

Jinými slovy francouzská justice neměla naprosto žádný důkaz proti panu Saganovi, přesto jej odsoudili na neskutečných 18 měsíců, kdy mu vůbec za celou dobu nepovolili telefonovat s rodinou a chovali se k němu jak teroristovi. Perličkou už pak je, že hovory mu nepovolili ani v době koronaviru, kdy všichni ostatní vězni automaticky dostávali proplacené hovory rodině, protože byly zrušeny všechny návštěvy.

Na odvolání bylo deset dní

Po tomto už dost skandálním rozsudku se rodina samozřejmě chtěla odvolat. Nikdo nevěřil, že by se situace mohla ještě zhoršit. Nebyly důkazy, jen domněnky o „nepřímé pomoci“. Jenže na odvolání bylo jen 10 dní, kdy ambasáda začala spolupracovat až poté, co se na nás obrátila zoufalá rodina pana Sagana s žádostí o pomoc a my celou kauzu medializovali. Blankytní odvolání jsme nakonec panu Saganovi do vězení dodali přes sociální pracovnici ve vězení, a to úplně na poslední chvíli poté, co jsme rodině zajistili českého advokáta s akreditací k francouzským soudům.

Dále jsme také založili petici na propuštění a napsali několik přímluvných dopisů na francouzskou justici, kdy samozřejmostí byla i interpelace na plénu Evropského parlamentu. Také jsme pomohli s platbou za právníky, kdy díky medializaci případu významně pomohl i farář a můj kamarád Zdeněk Fučík z Protivanova. K nemilému překvapení všech ale pan Sagan nebyl okamžitě propuštěn. Trest mu byl zcela nelogicky ještě zvýšen na 2 roky a dostal ještě zákaz vstoupit 4 roky do Francie. Nikdo nikdy nevysvětlil, proč došlo ke zvýšení, zvláště za situace, kdy měl doma rakovinou nemocnou přítelkyni.

                                 

                                                      Z vystoupení na plénu (video Youtube)

 

 

Byla uznána kasační stížnost

Celý případ je jednoduše absurdní od začátku do konce, kdy jedinou světlou chvilkou byl fakt, že byla uznána kasační stížnost a pana Sagana tak čeká dovolání u kasačního soudu v Paříži, což bylo možné jen proto, že jsme pomohli uspořádat veřejnou sbírku na specializovaného advokáta.

Vzhledem k tomu, že advokáti slibovali, že soud bude do půl roku od rozsudku nebo „už každou chvílí“, nechtěla rodina jít do podmínečného propuštění, pro které jsme v mezičase vše připravili. Bohužel, i v tomto bodě francouzská justice selhala na plné čáře. Termín soudu totiž není známý ještě ani teď, po propuštění pana Sagana z vězení.

                                 

                  Pan Sagan už je nyní doma s rodinou a chtěl by všem poděkovat za pomoc a podporu.

 

Případ pravděpodobně skončí až ve Štrasburku

Celý případ považuji za neskutečnou nespravedlnost. Panu Saganovi prostě absolutně nebyl prokázán úmysl pašovat a celý případ provází celá řada zásadních procesních pochybení, kdy vůbec nebylo postupováno podle principu presumpce neviny. Je ale velká naděje, že kasační soud pan Sagan vyhraje – a jestli ne, hodlám rodinu podporovat i pro případné jednání u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku!

A ať končím trochu optimisticky. Pan Sagan už je nyní v péči odborných lékařů, kteří mu dávají dohromady kvůli nedostatečné péči ve vězení částečně ochrnutou nohu. Od září by měl nastoupit do původní firmy jako řidič. A v mezičase si hodlá vzít svou přítelkyni Gabrielu, s níž je už 25 let.

Přeji hezký den a veselou mysl!

 

Autor: Tomáš Zdechovský (europoslanec za KDU-ČSL)

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace