Ta větev půjde pryč, sousede. Jaké jsou nejdůležitější aspekty sousedských práv?

Ta větev půjde pryč, sousede.  Jaké jsou nejdůležitější aspekty sousedských práv?
Autor: flickr.com (CC BY 2.0) |Popisek: strom
20 / 11 / 2017, 16:00

V dnešním článku bych rád čtenáře seznámil s problematikou některých aspektů sousedských práv.

Představme si situaci, kdy stromy, keře a další popínavé rostliny nacházející se na sousedním pozemku způsobují na vedlejším pozemku imise výrazným spadem jehličí, šišek, větévek a listí ze vzrostlých stromů a keřů nacházejících se v blízkosti společné hranice pozemků, dále pod pozemek zasahují kořeny stromů, a to jak silné kořeny, tak i tzv. kořenové vlášení a dále ve vzdálenosti 1 m od hranice pozemků se nachází jedle bělokorá, která dosahuje výšky 18,6 m, jalovec skalní dosahující výšky 6,1 m je pak vzdálen 1,5 m od společné hranice, modřín opadavý dosahuje výšky 18,8 m a nachází se 6,3 m od společné hranice.

Podle § 1017 občanského zákoníku (účinný od 1. 1. 2014) má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Toto ustanovení se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

V obecné teorii práva je dlouhodobě zakotven právní závěr o nepřípustnosti tzv. pravé zpětné účinnosti právní úpravy. Pravá zpětná účinnost by znamenala zásadní porušení principu právní jistoty v právních vztazích tím, že by na právní vztahy, které vznikly před účinností příslušného právního předpisu a na skutečnosti v těchto právních vztazích nastalé v době před účinností příslušného právního předpisu, připustila aplikaci tohoto nového právního předpisu. Novou právní úpravou by tak bylo zasahováno zpětně do minulosti a právní posouzení v minulosti existujících právních vztahů i skutečností tehdy vzniklých by se po účinnosti nové právní úpravy měnilo.

V případech časového střetu staré a nové právní normy tak zásadně platí nepravá retroaktivita, tj. od účinnosti nového právního předpisu se i právní vztahy, vzniklé podle zrušeného právního předpisu, řídí právním předpisem novým. Vznik právních vztahů, existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou. Adresát příslušné právní normy by totiž mohl oprávněně namítat, že kdyby znal tyto nové podmínky, bylo by jeho rozhodnutí jiné. Nepravá retroaktivita porušuje ochranu důvěry, pokud takto působící právní předpisy působí negativní zásahy, se kterými adresáti práva nemohli nebo nemuseli počítat nebo je nemuseli při svých dispozicích zohlednit. V konkrétních případech je proto přípustnost nepravé retroaktivity třeba posoudit poměřováním kolidujících právních principů za použití principu proporcionality. Rozhodující tedy je, zda za účinnosti nové právní úpravy stále trvá vlastní působení rušitele, případně stále pramení ze sféry, za kterou odpovídá.

Skutkovým znakem právní normy obsažené v § 1017 odst. 1 je „sázení stromů“, s nímž je spjat právní následek spočívající v nároku souseda na odstranění stromu. V případě vysazení stromu jde o jednání, které se vyznačuje jednorázovostí. Pokud tento okamžik nastal před účinností nového občanského zákoníku, jedná se o uzavřený skutek (factum praeteritum), který s ohledem na zásady evropské právní tradice nemůže být podroben právním následkům, které jsou stanoveny novým právem. V opačném případě by mohla být zklamána důvěra v platnost dosavadního předpisu v době, kdy zde ještě žádný nový předpis nebyl, resp. důvěra v autonomní prostor, který dosavadní právní předpis založil. Takovému závěru ostatně odpovídá i konstrukce § 1017 odst. 1 občanského zákoníku, jež má především preventivní povahu a charakter projevující se tím, že vlastník pozemku – má-li pro to rozumný důvod – může požadovat především to, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Následkem výsadby nebo vzrůstu je pak zákonná možnost domáhat se jejich odstranění.

Pokud tedy vlastník pozemku ještě před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, tj. před 1. 1. 2014 vysadí v blízkosti hranice sousedního pozemku např. dva stromy, a to ve vzdálenosti 1 m a 1,5 m od hranice a tyto svým vzrůstem přesahují výšku 3 m, tak jde o jednání, které bylo dokončeno ještě před 1. 1. 2014, tedy v době, kdy se vlastník pozemku mohl legitimně řídit občanskoprávní právní úpravou, která obdobu ustanovení § 1017 odst. 1 nového občanského zákoníku neobsahovala, tedy vlastník pozemku nemohl počítat s tím, že vznikne v případě, že stromy vysadí v určité vzdálenosti od hranice, resp. že stromy vzrostou do určité výšky, případný nárok souseda na jejich odstranění.

Na základě výše uvedeného je relevantní závěr, že úpravu obsaženou v § 1017 odst. 1 o. z. je možné ve vztahu k požadavku na odstranění stromů aplikovat až na stromy vysázené po 1. 1. 2014.Vzniklý stav založený výsadbou stromů na vlastním pozemku v době, kdy úprava sousedských práv v občanském zákoníku neumožňovala domáhat se jejich odstranění (tj. do 1. 1. 2014), založil princip ochrany důvěry, jenž obstojí v konfrontaci s důsledky nepravé zpětné retroaktivity.

Ve všech výše uvedených oblastech je naše advokátní kancelář připravena Vám poskytnout právní pomoc.

 

Mgr. Zbyněk Kašpárek, advokát

Advokátní kancelář Kašpárek

Krakovská 22, 110 00, Praha 1

www.akkasparek.com

 

Nepřehlédněte na Security magazínu Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace