Trest smrti, ano či ne?

Trest smrti, ano či ne?
Autor: MorgueFile/DodgertonSkillhause|Popisek: Ilustrační foto
16 / 09 / 2014, 18:00

Petice za „Znovuzavedení trestu smrti za těžké zločiny“ má od 10. září tohoto roku přes 13 tisíc podpisů.
AKTUALIZOVÁNO 16.9.2014 18:10

Ministr financí Andrej Babiš Rádiu dnes v rádiu Impuls řekl, že pokud se zamyslí nad vraždou školačky z Klášterce nad Ohří a vžije se do role otce, byl by pro znovuzavedení trestu smrti. Uvedl: „Určitě ano, protože kdybych se vžil do role jejího otce, tak bych ho (vraha) také asi chtěl zabít," 

Trest smrti byl u nás zrušen již roku 1990. Česká republika se zařadila mezi ostatní země Evropy, které jej v průběhu 20. století zrušily. V současné době je praktikován již pouze v Bělorusku.

trest smrti Evropa

 

Na toto téma se vždy vedla polemika mezi jeho zastánci i odpůrci. Je naprosto pochopitelné, že pro jeho znovuzavedení by byli především ti, kteří rukou vraha přišli o své blízké a především o své děti. Tento názor není možné odsuzovat, kdo z nás by si nepřál odplatu?

Zmíněná petice za „Znovuzavedení trestu smrti za těžké zločiny“ obsahuje pouze jedinou větu „Především vrahové a pedofilové by měli za své činy nést následky.“ Tato věta je ve své podstatě hodně diskutabilní, protože tyto dvě skupiny snad nenesou následky za své činy? Současně není jasné, kdo za peticí stojí, ačkoliv podle zákona o právu petičním by měl být ustanoven petiční výbor (petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává - § 5 zákona č. 85/1990 Sb.)

V posledních letech se v těch státech USA, které ho provádějí, zjistilo při revizi soudních rozhodnutí, že došlo k několika justičním omylům, kdy byl popraven člověk, který trestný čin vůbec nespáchal. A to jen díky analýze DNA. Tyto životy už ale nelze vrátit zpět a trpí tím další rodiny. Kdo by chtěl žít s představou, že poslal na smrt nevinného?

Na druhou stranu jsou masoví vrazi a teroristé, jako například Anders Breivik, který v červenci 2011 na norském ostrově Utoya a v Oslu zabil 77 lidí, a soud jej poslal do vězení na 21 let s možností dalšího prodloužení. I tehdy se především v Norsku vedla rozsáhlá diskuze o zpřísnění trestů i o znovuzavedení trestu smrti.

Trest smrti je radikální řešení, jehož následky není možné napravit. Kromě ústavněprávního zákazu se Česká republika zavázala k nepoužívání trestu smrti ratifikací Protokolu č. 6 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy v roce 1992.

Průzkum veřejného mínění na téma „Postoje občanů k trestu smrti“

V květnu 2013 provedlo CVVM průzkum veřejného mínění na téma „Postoje občanů k trestu smrti“. Ve zprávě jsou mimo jiné uvedeny důvody respondentů pro a proti trestu smrti: 

PRO trest smrti:

  • spravedlivý způsob, jak poskytnout pocit spravedlivého zadostiučinění obětem a pozůstalým (70 %) 
  • prostředek, jak minimalizovat náklady na věznění těžkých zločinců (68 %).
  • jako relativně nejslabší naopak vychází argumenty, že trest smrti nijak neodporuje zásadám demokratické společnosti a lidským právům (51 %) 
  • měla by platit zásada „oko za oko, zub za zub“ (51 %). 

PROTI trestu smrti:

  • riziko justičního omylu a odsouzení nevinného (68 %) 
  • riziko zneužití (68 %)
  • ostatní důvody proti existenci trestu smrti jsou lidmi pokládány za zřetelně méně pádné. Zejména to platí o názoru, že obhajoba trestu je projevem politického populismu (31 % souhlasných odpovědí, avšak 20 % odpovědí „neví“) a o názoru, že trest smrti je barbarský a nehumánní (36 % souhlasných odpovědí, 59 % nesouhlasných odpovědí).

Není překvapením, že pro znovuzavedení trestu smrti je pan Tomáš Vandas z Dělnické strany, který vyjádřil svůj názor v článku „Proč říkám ANO trestu smrti“ .


Psali jsme také:

Nutná obrana při napadení z pohledu orgánů činných v trestním řízení

Má v České republice občan právo účinně se bránit útočníkovi? A je to právo stejné ve všech krajích republiky? 

Zničený život - spravedlnost po česku

Nárůst krádeží vloupáním do rodinných domků, drogové, majetkové i hospodářské kriminality

Podaří se posílit právo na sebeobranu obětí před útočníky, kteří násilně vniknou do jejich příbytku?

Trest smrti, ano či ne?

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace