Bezpečnostní situace - Euromajdan, vstupenka nové ukrajinské armády do NATO

Bezpečnostní situace - Euromajdan, vstupenka nové ukrajinské armády do NATO
Autor fotografie: Autor fotografie: Patrik Pluhař|Popisek: Pietní vzpomínka v ulicích Kyjeva na ruského politika, kritika ruského režimu Borise Němcova, který byl letos v únoru zastřelen v Moskvě. Sám Boris Němcov řekl před smrtí "Rusko se změnilo ve fašistický režim."
12 / 09 / 2015, 16:00

Autorský článek Patrika Pluhaře.

Před více jak rokem se symbolem boje za svobodu statisíce Ukrajinců stalo náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva, nazývané podle místa protestů Majdan. Majdan znamená v překladu náměstí. Celý název Euromajdan je odvozen od hlavního důvodu protestů, kterým bylo bývalým ukrajinským prezidentem odmítnutá dohoda s Evropskou unií. Výsledkem je zrození nového na evropské poměry velice sebevědomého národa, který je odhodlán bránit svoji svobodu, nezávislost a bojovat proti mnohem silnějšímu soupeři. 

Více jak rok po událostech na Majdanu není Ukrajina stále stabilní.

Ukrajina směřovala do Evropy, přesněji do Evropské unie tím, že mělo dojít k podepsání asociační dohody s Evropskou unií, která jako v jiných evropských zemích by zlepšila nejen ekonomické podmínky země, jak si představuje mnoho Ukrajinců, ale hlavně ztransparentnila většinu ekonomických transakcí země a systém státní správy. Ukrajina byla a stále je zkorumpovaná prakticky všemi sférami života, od běžných obchodníků, přes armádu, policii až po některé politiky.To se samozřejmě nelíbilo bývalému ukrajinskému prezidentovi Viktorovi Janukovyčovy. Jeho silné vazby na různé netransparentní struktury vyplavaly na povrch ve chvíli, kdy tuhle dohodu odmítl podepsat a s utekl na jeho území sousedního státu, kde se ukrývá dodnes. Na bývalého ukrajinského prezidenta je Interpolem dodnes vydán  mezinárodní zatykač.

"Freedom Is Not Free..."

Všechno začalo 21. listopadu 2013, kdy vypukly na Ukrajině první nepokoje. Byl to den, kdy ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. 30. listopadu 2013 pak byly speciálními policejními jednotkami Berkut tvrdě rozehnány nenásilné protesty. Tím začala nová etapa dějin Ukrajiny.

Symbolem revoluce na Ukrajině se stalo náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva, které v překladu znamená Majdan. Místo kde začaly první protesty, které se během několika týdnů rozšířili po celé zemi. Na náměstí se nejprve pokojně shromažďovali lidé, aby odmítli rozhodnutí bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Vznikly první petice a protestní stánky. Prezidentem Viktorem Janukovyčem bylo rozhodnuto rozehnat tyto davy obyčejných lidí, vyhlásit výjimečný stav a nasazení speciálních policejních jednotek Berkut, které měli rozehnat a ukončit tyto protesty.

Náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva, nazývané podle místa protestů Majdan, Autor fotografie: Patrik Pluhař

Náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva, nazývané podle místa protestů Majdan, Autor fotografie: Patrik Pluhař

Poklidné shromáždění a demonstrace se proměnili v "krvavý masakr". Nasazené speciální policejní jednotky Berkut nejprve začaly mlátit do lidí, později také střílet. Nejhorším dnem pro Ukrajinu se stalo datum 22. února, kdy na Majdanu, náměstí Nezávislosti po nepřiměřeném útoku těchto speciálních policejních jednotek zahynulo přes sto neozbrojených ukrajinských civilistů. To byl počátek konce vlády prezidenta Viktora Janukovyče a začátek silné vzájemné podpory mnoha Ukrajinců. Na náměstí byly postaveny zátarasy a barikády pro případné další útoky těchto jednotek. Na stranu protestujících lidí se přidal i zbytek lidí, kteří zatím neměli potřebu se veřejně projevovat a přišli ostatní podpořit na náměstí, které se během chvíle zcela zaplnilo. Zaplněné byly ulice i v okolí náměstí. Okolí Majdanu, náměstí Nezávislosti začalo připomínat válečnou zónu.

Po krvavém masakru na Majdanu, náměstí Nezávislosti vypukly naplno protesty lidí při nichž na náměstí zahynulo mnoho dalších lidí včetně policistů z řad speciálních jednotek, kteří se snažili z počátku pokojné demonstrace rozehnat obušky, později bohužel střelbou. Policisté i bývalý ukrajinský prezident pomalu ztráceli moc a nebylo daleko od nasazení vojenských jednotek. Naštěstí ne všechny vojenské jednotky byly stejného názoru s vládnoucím ukrajinským prezidentem a tak v případě rozkazu prezidenta hrozily spory i v řadách ukrajinské armády.

Demonstrace nyní nebyly už směřovány jen proti rozhodnutí ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, nepodepsat asociační dohodu s Evropskou unií, ale po krvavém masakru na Majdanu, náměstí Nezávislosti také pro odstoupení ministra vnitra, který byl zodpovědný za nepřiměřený zásah na náměstí Nezávislosti, ale také hlavně pro odvolání samotného ukrajinského prezidenta, kterého obviňují z podepsání zákonů omezujících občanské svobody, s cílem zastrašit obyčejné občany od dalších protestů a zvýšit pravomoc bezpečnostním složkám, včetně prokuratury a soudů.

Lidé na demonstracích po celé Ukrajině byli zatím silně roztříštění a nejednotní co se týká podpory některých parlamentních i mimoparlamentních stran, avšak po krvavých událostech na Majdanu došlo k silné podpoře opozičních politiků, kterými byli v té době Kličko, Jaceňuk nebo Ťahnybok, kteří později také podepsali s Ukrajinským prezidentem dohodu, která zaručovala ukončení probíhající krize.

22. února došlo k sjednocení celého ukrajinského parlamentu a poslanci byl sesazen vládnoucí prorusky orientovaný ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Ten následně uprchl do Ruska, kde se skrývá dodnes.

25. května byly vyhlášeny předčasné prezidentské volby, ve kterých s dostatečným počtem hlasů vyhrál hned v prvním kole známý ukrajinský podnikatel Petro Porošenko.

Po zvolení nového prezidenta, byl anektován Krym a vyvolány nepokoje na východní Ukrajině, které vyústily do válečného konfliktu a poškodily tak vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem.

Následky jsou patrné dodnes. Na Majdanu, náměstí Nezávislosti je stále věnována vzpomínka na více jak sto lidí, kteří zahynuli právě na tomto místě. Scházejí se tady běžní občané, zapalují svíčky a píší své vzkazy ukrajinským vojákům, kteří nyní bojují na východě Ukrajiny.

Pietní místa připomínající krvavý masakr na Majdanu, náměstí Nezávislosti, Autor fotografie: Patrik Pluhař

Pietní místa připomínající krvavý masakr na Majdanu, náměstí Nezávislosti, Autor fotografie: Patrik Pluhař

Ukrajina vstoupí do NATO.

Dlouhodobě má Ukrajina zájem vstoupit do Severoatlantická aliance NATO. Ukrajinský parlament schválil zrušení neutrality, které přispělo k integraci Ukrajiny do evropského společenství a zároveň rozhodl o budoucím případném členství v NATO, o které bude v následujících letech usilovat. Pokud opravdu Ukrajina vstoupí do NATO, mohlo by jí to pomoct ochránit svoje území a zachovat celistvost a nezávislost tohoto území.

Nicméně současná situace na Ukrajině se týká především jen Ukrajiny. Ukrajina se rozhodla, jakým směrem se chce nadále ubírat a všechna rozhodnutí by měla zůstat především na samotných občanech Ukrajiny. Bez toho aniž by své zájmy nad obyčejnými lidmi této země preferovala jakákoliv jiná země, která se začne vměšovat do této už tak komplikované situace a vyvolávat tak ještě větší napětí, které jen vyostří a zpolarizuje společnost.

Ukrajina si vybrala směr. Ten by se měl respektovat. I přes velkou podporu Ukrajiny na Západě, tak se Západ snaží zatím stále rozumně držet stranou, pokud nedojde k ještě většímu vyhrocení situace na jedné ze stran konfliktu. Kdyby nešlo o válečný konflikt, tak by se dalo možná říci, že je pochopitelné, že Rusko se snaží udržet "svoji" sféru vlivu a udržet tak Ukrajinu mimo Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Ukrajina má tak ale stále problém, dostat se z této krize bez podpory Západu a tak aby vyšla celistvá a nezávislá. To nemluvě o tom, aby byla do budoucna hospodářsky schopná si udržet určitou stabilní ekonomickou situaci a možnost stabilizovat svůj bezpečnostní aparát, včetně přípravy případného vstupu do Aliance.

Rusko nemusí mít z NATO strach.

V minulosti byla vytvořena alespoň nějaká relativně stabilní aliance mezi NATO a Ruskem, která bohužel nyní nepokračuje a je na bodě mrazu. Rusko nemusí mít strach z rozšiřování Aliance, jak uvádí nyní. Rusko už delší dobu hraničí s touto Aliancí a nikdy v minulosti nebylo další rozšiřování Aliance jakkoliv namířeno proti Rusku.

Mnoho zemí se v minulosti zcela dobrovolně připojilo k této Alianci a pokud daná země požádala a splňovala vstupní podmínky, tak sotva ji mohla tato organizace založená na demokratických principech odmítnout. Proto má také Aliance někdy tak dlouhé a složité rozhodovací procesy, protože složení zemí v této Aliance je hodně kontrastní i když založené hlavně na tom nejdůležitějším, na svobodě a bezpečnosti. Pokud tedy Ukrajina bude mít i nadále zájem o vstup do této Aliance a pokud samozřejmě bude splňovat podmínky dané vstupem do NATO, nemá jí v tom kdo co bránit. Je to čistě rozhodnutí samotných občanů Ukrajiny a jejich zvolených politických zástupců.

Vstup Ukrajiny do Aliance bude dlouhodobější záležitost, protože musí nejprve splnit vstupní podmínky. Aliance už nyní připouští alespoň partnerské vztahy mezi jí a Ukrajinou. Ve chvíli, kdy budou splněný vstupní podmínky, nebrání nic tomu, aby Ukrajina vstoupila do této aliance. Nejbližší možný a reálný vstup do Aliance by mohl nastat nejdříve za šest let.

Každopádně právě Majdan ukázal, že boj za svobodu není lehký, ale že za to stojí. Ukazuje, že Ukrajinci si přejí svobodu a nezávislost, zároveň ukazuje, že milióny Ukrajinců se postavili proti dlouhodobě trvající korupci ve své zemi. Nebýt revoluce na Majdanu, náměstí Nezávislosti, byla by pouhá myšlenka budoucího vstupu do Aliance dosti nereálná. To vše se změnilo ve chvíli, kdy se Ukrajina zbavila bývalého režimu. Majdan, přesněji Euromajdan se tak stal takzvanou "vstupenkou" nové ukrajinské armády do Severoatlantická aliance NATO.

Je otázkou, jestli je momentálně vhodné věnovat se otázce vstupu Ukrajiny do Severoatlantická aliance a pokud ano, tak jakým způsobem, aby to nevyvolávalo zbytečné emoce na obou stranách. Názory na momentální situaci na Ukrajině mohou být různé, ale stále je důležité, aby byl zachován respekt k životu, svobodě slova a volby.

Situace a vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, Ruskem a Západem se neustále mění. Nynější vývoj je však hlavně na Ukrajincích, avšak nemalou část má na sobě také Rusko, které má možnost nastalou situaci značně ovlivnit tak, aby si ještě zachránilo takzvaně tvář a tak, aby Západ nemusel do této nepříjemné situace vstupovat, protože by to jen zbytečně ještě více vyhrotilo situaci, která už tak je nepříjemná zejména pro obyčejné lidi na Ukrajině.

Na závěr by nebylo na škodu zmínit jeden pro tuhle situaci vhodný citát a zároveň si říci, že někdy je lepší se nad daným problémem zamyslet, než se pouštět do bojů a hádek.

"Nedopusťte, aby malá hádka zničila velké přátelství."

VIDEO: Hymna Euromajdanu, Zdroj: YouTube

Autor: Patrik Pluhař

Majdan dnes a před rokem. Bývalá budova odborových svazů, která se v době protestů změnila na hlavní sídlo koordinačního štábu Majdanu a zároveň dočasnou nemocnici pro ošetřování lidí, kteří byli zranění na Majdanu. Později během protestů byla vypálena speciálními policejními jednotkami Berkut. Vyhořela i se zraněnými, kteří byli v té době v budově, Autor fotografie: Patrik Pluhař

Majdan dnes a před rokem. Bývalá budova odborových svazů, která se v době protestů změnila na hlavní sídlo koordinačního štábu Majdanu a zároveň dočasnou nemocnici pro ošetřování lidí, kteří byli zranění na Majdanu. Později během protestů byla vypálena speciálními policejními jednotkami Berkut. Vyhořela i se zraněnými, kteří byli v té době v budově, Autor fotografie: Patrik Pluhař

Podpora ukrajinským vojákům je všudy přítomná: Plakáty vojáků na ulicích Kyjeva, Autor fotografie: Patrik Pluhař

Podpora ukrajinským vojákům je všudy přítomná: Plakáty vojáků na ulicích Kyjeva, Autor fotografie: Patrik Pluhař

Symboly Euromajdanu: hořící pneumatiky, létající kameny, ostnatý drát, ukrajinské vlajky a šály, coby připomínka zimy, která celou revoluci provázela, Autor fotografie: Patrik Pluhař

Symboly Euromajdanu: hořící pneumatiky, létající kameny, ostnatý drát, ukrajinské vlajky a šály, coby připomínka zimy, která celou revoluci provázela, Autor fotografie: Patrik Pluhař

Vzpomínka na ukrajinskou vojenskou pilotku Viktorivnu Savčenkovou, která byla během války na území Ukrajiny unesena proruskými separatisty, Autor fotografie: Patrik Pluhař

Vzpomínka na ukrajinskou vojenskou pilotku Viktorivnu Savčenkovou, která byla během války na území Ukrajiny unesena proruskými separatisty, Autor fotografie: Patrik Pluhař

 

 

Tagy článku