Utečenci nemají zájem o azyl v Česku. Čísla nám může „závidět“ celá Evropa.

Utečenci nemají zájem o azyl v Česku. Čísla nám může „závidět“ celá Evropa.
03 / 10 / 2015, 17:15

Jaké jsou aktuální a nezkreslené údaje o počtu žádostí o azyl nebo počty zadržených pašeráků lidí?

Česká republika se dobrovolně zavázala přijmout 400 uprchlíků z třetích zemí (přesídlování) a 1100 žadatelů o mezinárodní ochranu z Itálie a Řecka. Podle české vlády je tato nabídka dostatečná. 

Vybrali jsme pro vás informace z odpovědi ministra vnitra Milana Chovance na interpelaci poslankyně Olgy Havlové.

O Česko není mezi cizinci zájem, jsme zatím jen tranzitní zemí.

Za leden až srpen 2015 bylo rozhodnuto celkem 915 žádostí o azyl - v 37 případech byl udělen azyl, v 308 případech byla udělena doplňková ochrana. Také je třeba uvést, že 273 žádostí bylo zamítnuto a téměř ve třech stovkách případů bylo celé řízení zastaveno. Zatím se tedy nejedná o žádné dramatické počty.

V minulém roce obdržely české úřady 1050 žádostí o azyl, ale jen v 82 případech byl azyl udělen a třem stovkám cizinců byla udělena doplňková ochrana. V roce 2013 bylo rozhodováno o necelé tisícovce žádostí o azyl a ten byl udělen pouze v 96 případech (256 případům byla udělena doplňková ochrana).

Kolik nelegálních imigrantů bylo zadrženo na území České republiky

Od letošního 17. června do 14. září bylo zjištěno 2 753 tranzitních nelegálních migrantů. V předchozích letech byly jejich počty významně nižší, proto se tato skupina samostatně statisticky nesledovala. V případě nelegálního pobytu jsou vykazováni cizinci, kteří nelegálně pobývali na území ČR (tj. např. ti cizinci, kteří byli zjištěni po uplynutí platnosti pobytového oprávnění nebo cestovního dokladu), ale právě i dnes tolik diskutovaná skupina tranzitních nelegálních migrantů. 

zdroj: databáze NVPO zpracoval: SAR ŘSCP

Problémem jsou pašeráci imigrantů

Letos od ledna do července roku zaevidovala policie 306 cizinců, kteří využili služeb převaděče (přitom loni ve stejném období to bylo pouze 7 cizinců). S nárůstem tranzitní nelegální migrace v roce 2015 došlo k markantnímu nárůstu nelegálních migrantů, kterým pomáhali převaděči. Vzrostl i počet odhalených převaděčů z loňských pěti osob na letošních 61 (!) Mezi pašeráky vedou řidiči vozidel, ale jsou to i osoby, které přímo doprovázejí imigranty ve vlacích nebo autobusech nebo jim zakupují jízdenky.

Vrací Česká republika uprchlíky zpět do jiných zemí?

Ano, vrací je podle Dublinského nařízení; jenom letos už jich bylo vráceno 121 (107 v loňském roce a 201 v roce 2013). Počet osob propuštěných ze „zařízení pro zajištění cizinců“ sleduje česká policie až od 29. 6. 2015. Celkem bylo letos z těchto zařízení do konce srpna propuštěno 661 cizinců a z toho jich bylo 37 procent propuštěno do vnitrozemí a zbývajících 63 procent cizinců bylo eskortováno nebo správně vyhoštěno mimo ČR.

Kolik nelegálních imigrantů mířilo do Evropy v letech 2013 a 2014 a kolik se jich očekává letos a příští rok?

Mezi lednem a červencem 2015 bylo na hranicích EU hlášeno 339.905 záchytů nelegálního překročení hranic. To představuje doposud nejmohutnější tlak na orgány pohraniční kontroly. Největší nápor je v oblasti Egejského moře, západního Balkánu a centrálního Středomoří.
Z informací agentury FRONTEX vyplývá, že v roce 2013 bylo na vnějších hranicích EU zjištěno cca 101.000 nelegálních migrantů (nárůst oproti roku 2012 o 48 procent (!).
V roce 2014 dosáhly počty zjištěných nelegálních migrantů na vnějších hranicích EU nového rekordu, tj. více než 280 000 osob. Zvýšení přímo souvisí s boji v Sýrii. Proto také nejvíce zjištěných nelegálních migrantů pocházelo ze Sýrie. Ti následně v EU žádali o mezinárodní ochranu.
Podle zkušeností z minulých let lze předpokládat, že příliv nových imigrantů bude kulminovat v říjnu 2015, v zimních měsících oslabí a opět se bude zvyšovat od března 2016. Tento předpoklad ale může ovlivnit např. strach potenciálních migrantů, že evropské státy přijmou přísnější opatření k ochraně svých vnějších hranic.
Počet nelegálních migrantů v dalších letech nelze odhadovat. Lze předpokládat, že tlak na vnější hranici EU bude nadále významně růst, to však bude souviset s dalším vývojem bezpečnostní situace především v Sýrii a Iráku, ale i v dalších zejména arabských a afrických zemích.

Jaká opatření přijala česká vláda na zvýšení ostrahy státní hranice?

Ochrana pozemních hranic ČR (vnitřní hranice) se neprovádí od začlenění ČR do schengenského prostoru. Ochranu vnějších hranic provádí česká policie jenom na mezinárodních letištích ČR (které jsou vnější schengenskou hranicí). Ochranu vzdušné hranice zajišťuje asi 600 policistů na letištích a ti se také zaměřují na vytipované letecké spoje, hlavně o linky z řeckých ostrovů (zejména Kos a Rhodos), které zneužívají běženci k ilegální migraci do schengenského prostoru, ale jsme pro ně pouze tranzitní zemí.
Ministr vnitra od 17. 6. 2015 nařídil posílit monitoring v příhraničních oblastech na známých migračních trasách. Policisté provádějí kontroly na migrační trase z Rakouska a Slovenska ve směru Brno, Jihlava, Pardubice, Praha a dále do Německa přes Ústí nad Labem nebo Plzeň, a to na rychlostních komunikacích a v mezinárodních vlakových spojích.

zdroj: databáze NVPO zpracoval: SAR ŘSCP

Jaká jsou pravidla, podle kterých jsou k nám uprchlíci vybíráni? Jaké jsou podmínky proto, že je přijmeme?

Uprchlíci k přesídlení do ČR jsou navrhováni Úřadem Vysokého Komisaře OSN pro uprchlíky - v rámci výběru se posuzuje především to, zda jde o úplné a menší rodiny, s mladšími dětmi, zda již mají předchozí zkušenost s ČR a případně další doplňující integrační kritéria - např. vzdělání či profese.

Jaká je současná kapacita zařízení v České republice, kde jsou zadržováni nelegální migranti?

Krizová kapacita zařízení pro zajištění cizinců je v současné době následující:
Bělá pod Bezdězem-700 lůžek
Vyšní Lhoty- 640 lůžek
Zastávka- 216 lůžek
Od 1. 10. 2015 bylo otevřeno zařízení v Drahonicích s kapacitou 240 míst, a příští rok se plánuje otevření zařízení v Bálkové s kapacitou cca 220 lůžek. O otevírání případných dalších zařízení se prozatím neuvažuje.

 Zdroj: databáze NVPO zpracoval: SAR ŘSCP, ministerstvo vnitra ČR

Tagy článku