Úsvit chce, aby ČR vzkázala Bruselu stejně jako Velká Británie, kde se referendum už chystá, že se musí reformovat.
Podle výzkumu agentury STEM jsou tři pětiny obyvatel České republiky nespokojené s členstvím v Evropské unii. „V případě, že by se konalo referendum o vstupu do Unie, 62 % obyvatel České republiky by hlasovalo proti. Podle zářijového průzkumu STEM je se členstvím v EU spokojeno 39 % obyvatel, tři pětiny jsou nespokojené.“
Poslanci Úsvitu předložili vládě návrh na vydání ústavního zákona o referendu o vystoupení České republiky z Evropské unie. Ústavní předloha, jejíž účinnost autoři navrhují od roku 2017, by vytvořila mantinely pro prováděcí zákon, na jehož základě by se všelidové hlasování uskutečnilo. Tuto normu by měla podle Úsvitu zpracovat vláda.
Poslanci Úsvitu svůj návrh zdůvodňují tím, že EU přestala být organizací, v níž se o zásadních věcech rozhoduje na základě shody, a změnila se v "centralizovaný superstát". Narážejí tím na rozhodování o povinných kvótách pro přerozdělení uprchlíků, v němž bylo Česko spolu s několika dalšími členskými státy přehlasováno. Česká vláda by měla změnit svojí politiku a zcela jednoznačně vzkázat EU, aby se transformovala, tvrdí poslanci Úsvitu-Národní koalice.
V pondělí má poslanecký návrh projednat vláda, jenomže ministerstva s tímto návrhem nesouhlasí. Podle české vlády je návrh v rozporu s naší Ústavou a protože už v EU jsme, nemůžeme z ní vystoupit.
Jak jinak si totiž vysvětlit následující větu: "...navrhovaný ústavní zákon má řadu nedostatků a jeví se také jako nedopracovaný, neboť pomíjí otázku, že vnitrostátní rozhodnutí vystoupit z Evropské unie je následováno multilaterálními jednáními s ostatními členskými státy Evropské unie, přičemž nelze s jistotou předurčit, že jejich výsledek bude odpovídat výsledku referenda."
Ve stanovisku se také uvádí: "Členství České republiky v Evropské unii je jedno ze základních východisek české zahraniční politiky a je plně v souladu se zájmy České republiky tak, jak je deklarováno v několika strategických dokumentech (např. v Koaliční smlouvě či Koncepci zahraniční politiky).
"Z politického hlediska je rovněž nevhodné zabývat se myšlenkou na vystoupení z Evropské unie v době, kdy je Evropská unie pod silným tlakem v důsledku migrační krize a kdy v celé Evropské unii, včetně České republiky, sílí protievropské nálady, které by přijetí předmětného ústavního zákona mohlo dále posílit," uvádí se v materiálu vlády ČR.
ČTK uvedla, že pravděpodobnost, že by zákonodárci ústavní návrh opoziční strany schválili, je nyní prakticky nulová. V obou parlamentních komorách by pro ni musela hlasovat ústavní třípětinová většina členů, navíc by ji museli přijmout ve stejném znění.
Zdroj: ČTK, vláda