USBS : Požadujeme přijetí zákona o soukromé bezpečnostní činnosti

USBS : Požadujeme přijetí zákona o soukromé bezpečnostní činnosti
Autor: Redakce|Popisek: Zleva: Michal Kuník, Jiří Kameník, Radek Zapletal
24 / 03 / 2016, 18:45

V poslanecké sněmovně probíhá první čtení návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti. Jde o zákon, který v českém právním řádu citelně chybí a zástupci soukromých bezpečnostních služeb o jeho přijetí bojují již od roku 2008.

Podle ministra vnitra Milana Chovance jsou základními cíli navrhované nové právní úpravy:

  • vynětí soukromých bezpečnostních služeb z režimu živnostenského zákona,
  • stanovení jasných vstupních podmínek pro výkon bezpečnostní činnosti podnikateli a jejich zaměstnanci,
  • oprávnění podnikat v oblasti komerční bezpečnosti na základě licence vydané Ministerstvem vnitra vždy na dobu deseti let po předchozím vyjádření zpravodajských služeb a Policie České republiky,
  • kategorizace jednotlivých bezpečnostních činností podle jejich specifického obsahu,
  • zakotvení podmínek pro výkon bezpečnostní činnosti fyzickými a právnickými osobami pro vlastní potřebu na tzv. nekomerční bázi.

V úterý 22. března proběhla v Praze tisková konference Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR (USBS) ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR k návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti.

Hlavním důvodem, proč je třeba tento zákon přijmout, je nutnost stanovit právní postavení činnosti, která při ochraně oprávněných zájmů občanů a soukromých subjektů nutně zasahuje do práv jiných osob a subjektů.

Například zatímco v případě jiných profesí jsou elementární požadavky na zaměstnance a další odpovědné osoby obvykle upraveny speciálním zákonem, v případě bezpečnostních služeb tomu tak stále není – také zde je třeba určit, jakou by měli mít jejich zaměstnanci kvalifikaci i jiné charakteristiky (požadavky bezúhonnosti a spolehlivosti, zdravotní předpoklady).

„Odborná veřejnost v komerční bezpečnosti se snaží již 25 let o přijetí uvedeného zákona, jehož dosavadní neexistence je vlastně anomálií. Provozovatelé i podnikatelé podporují vznik zákona, který ve svém důsledku má zpřísnit podmínky provozu komerční bezpečnosti. Vysvětlování tématu by bylo jednodušší, kdyby v ČR existoval ‚zákon o vnitřní bezpečnosti státu‘, který by definoval, kdo a jak se na bezpečnosti ve státě podílí,“ uvedl prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR (USBS) a prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb ČR (ASBS) Jiří Kameník.

Zákon by měl tedy vytyčit hranice poskytování služeb v tomto oboru – nikoli však detailně určovat pravidla pro výkon konkrétní činnosti. Tato pravidla jsou již dána Ústavou ČR, listinou práv a svobod, občanským zákoníkem, trestním zákoníkem, zákonem o přestupcích a dalšími normami, jimiž se musí řídit každý občan.

Nový zákon proto nemá soukromým subjektům dávat větší práva než ostatním občanům, ale ani jim žádná práva nesmí ubírat. Jejich činnost se odvíjí od práv, která má soukromá osoba nebo subjekt, jež je delegují na odborníky v oblasti bezpečnosti, pátrání a zabezpečovací techniky.

Soukromá bezpečnostní činnost není nic jiného, než ústavou a dalšími zákony zaručené právo pro fyzické a právnické osoby bránit sebe, svůj majetek a svá práva,“ konstatoval Jiří Kameník.

Přínos nového zákona by měl spočívat i ve vytlačení černé a šedé ekonomiky z oboru bezpečnostních služeb, která dnes připravuje o práci subjekty podnikající legálně a v souladu s platnou legislativou. Jen v loňském roce navzdory rekordnímu růstu ekonomiky v ČR obor opustilo přes 1400 pracovníků, za uplynulých pět let to bylo dokonce na 10.000 zaměstnanců.

Důvodem je zejména chování veřejných zadavatelů, kteří nakupují služby fyzické ostrahy objektů a další služby bezpečnostních agentur za ceny ležící hluboko pod jejich mzdovými náklady i pod zaručenou mzdou, jejíž vyplácení v této oblasti vláda zaručuje.

„Celková velikost trhu, což zahrnuje i vlastní ostraha a služby, které si stát zajišťuje vlastními prostředky, se odhaduje na přibližně 25 miliard korun,“ uvedl Michal Kuník viceprezident USBS ČR, prezident Security Clubu-sdružení zaměstnavatelů a ředitel Securitas ČR.

Zákon také umožňuje položit legislativní základy pro kontinuální dialog mezi ministerstvem vnitra a zástupci poskytovatelů soukromých bezpečnostních činností. Tento dialog zde dosud zřetelně chybí, což komplikuje život poskytovatelů bezpečnostních služeb a zřejmě také ministerstvu vnitra.

Přínosem zákona v případě jeho přijetí bude standardizace i legislativní ukotvení činnosti a větší právní jistota pro občany – klienty, podniky, poskytovatele i jejich zaměstnance. Od přijetí zákona si USBS slibuje také ustanovení odpovědnosti za činnosti jednotlivých subjektů i zlepšení objektivity při provádění kvalifikačních zkoušek.

„Ve svém jádru návrh zákona obsahuje vše co je nutné k zavedení pořádku a práva v této oblasti lidské činnosti. Není zde potřeba detailně popisovat činnost občana, která je již dobře popsána v jiných zákonech, ale je potřebné položit základy pro důkladnou, důslednou a efektivní kontrolu oboru, kde by měli prosperovat schopní profesionálové a ne diletanti a zločinci a neměl by být zaměňován za činnost subjektů bez potřebné licence tj., splnění v zákoně definovaných podmínek,“ dodal Jiří Kameník.

Slabinou zákona je licenční řízení a míra ingerence státních orgánů

I přes jednoznačný přínos nové právní úpravy zástupci USBS požadují některé úpravy, zejména chtějí zapracovat některá technická upřesnění, která povedou k jednoznačnému definování práv a povinností všech zúčastněných subjektů.

„Udělování licencí musí být stanoveno jednoznačně po procesní i obsahové stránce tak, aby byla přesně definována míra ingerence orgánů státu, když současná podoba návrhu zákona připouští velmi široký výklad. Mělo by dojít k definici časového horizontu sčítání porušení zákona, na základě kterých může být subjektu licence odňata. Obdobná je situace v definování spolehlivosti u jednotlivých zaměstnanců,“ uvádí některé zásadní připomínky Radek Zapletal, tajemník USBS.

Nezanedbatelnou slabinou zákona je právě licenční řízení. Oprávnění podnikat v oblasti komerční bezpečnosti by totiž mělo být možné pouze na základě licence vydané Ministerstvem vnitra vždy na dobu deseti let po předchozím vyjádření zpravodajských služeb a Policie České republiky.

A právě systém udělování licencí je kritizován nejen zástupci USBS, ale i Mezinárodní asociací bezpečnostního managementu – ASIS CZ, podle které je „výkon bezpečnostní činnosti nástrojem soukromého práva a nikoli veřejné moci, a je nutné při stanovení vstupních podmínek trvat na jasných a srozumitelných pravidlech, za kterých bude udělení licence nárokové. Za závažnou chybu návrhu považuje to, že předmět a časový a věcný rozsah šetření zpravodajských služeb není jasně vymezen, což znamená nejistotu u žadatelů jak v otázce ochrany soukromí, tak rovných podmínek podnikání.“

Zdroj: spcr.cz

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace