V současnou chvíli visí nad existencí areálu v Čermné otazník.
Není to ani rok a půl, kdy série výbuchů v muničních skladů otřásla Vrběticemi a následně celou veřejností. Exploze, která si vyžádala dva životy, odhalila, že Ministerstvo obrany nemá objekty tohoto typu zcela pod kontrolou. Podle zjištění redakce Security magazínu není bez vad ani správa a zabezpečení muničního skladu v Čermné Orlicí na pomezí Královehradeckého a Pardubického kraje.
Správce pozemků pod areálem Petr Dujka připouští, že se už několik let pokouší nalézt společnou řeč na uzavření nové smlouvy s Ministerstvem obrany na provozování muničního skladu za standardní tržní cenu, avšak marně.
Ministerstvo se dle jeho vyjádření revizi smlouvy vyhýbá, což přispívá ke ztrátě správcovi trpělivosti. Zástupci ministerstva rovněž uznávají, že se nepodařilo najít ve věci smlouvy společnou řeč. Jablkem sváru navíc zůstávají některé sporné body stávající smlouvy, resp. jejich překračování či nedodržování.
Komu patří kabeláž ?
„ Kupříkladu použití kabelové techniky v zemi sloužící pro správu bezpečnostního systému závisí na mé dobré vůli,“ uvádí Dujka. Až do roku 2014 totiž tamní elektronický bezpečnostní systém spravovala pro Ministerstvo obrany (technologií umístěnou ve vazbě na břemenný závazek vlastníka pozemků) společnost Trade Fides a.s.
S ukončením vztahu však nárok bez náhrady zanikl, jinými slovy ministerstvo nemá podle Dujky oprávnění k použití kabeláže. S touto interpretací správce však tiskový mluvčí ministerstva obrany Vladimír Lukovský nesouhlasí. „Systém je nadále provozován v souladu s kolaudačním rozhodnutím vydaným Vojenským stavebním úřadem,“ tvrdí mluvčí.
Nicméně z původní smlouvy s Trade Fides, kterou má redakce dispozici vyplývá, že po ukončení smlouvy, tedy k poslednímu listopadu 2013, následné vlastnictví kabeláže připadá majiteli, resp. správci pozemku, a tím je Dujka.
„Černé stavby“
Dalším problémem zůstává i následná dostavba areálu muničního skladu. Podle pronajímatele v areálu vznikly desítky černých staveb, aniž by kdo z odpovědných reagoval na opakovaná upozornění ze strany správce i majitele pozemků.
Podle ministerstva se však jedná o doplnění prostředků požární ochrany, které byly umístěny do kovových přenosných požárních přístřešků, v souladu se stavebním zákonem, a nevyžadují prý proto stavební povolení ani ohlášení. Podle Dujky však tyto uváděné mobilní prostředky, pro jejich pevně se zemí spojené přístřešky, jsou stavebními objekty, a tudíž jejich instalace vyžadovala povolení správce pozemku.
Interpelace
Že je o budoucnost muničního areálu v Čermné nad Orlicí zájem, dokládá i interpelace poslance Úsvitu – Národní Koalice Augustina Karla Andrleho Sylora, který v této věci dotazoval v březnu ministra obrany Martina Stropnického (ANO).
Co dál?
V současnou chvíli visí nad existencí areálu v Čermné otazník. Ve hře je soudní pře mezi oběma subjekty, jakož i případné ukončení smlouvy ze strany správce, což by vedlo k nutnosti vystěhování. Jaký typ munice a v jakém množství se v muničním skladu nachází odmítlo ministerstvo z pochopitelných důvodů komentovat.
Připomeňme jen, že teprve ale až tragédie ve Vrběticích, s oběti na životech a účtem atakujícím 350 milionů korun, odhalila, že muniční sklady často obsahují zakázané typy výbušnin, jako třeba nášlapné miny porušující Ottawskou úmluvu z roku 1997.