Nedomyšlený návrh evropské směrnice o zbraních

Popisek: Tomáš Zdechovský je český poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL

Návrh Evropské Komise na zpřísnění obchodu se zbraněmi vyvolal řadu pobouřených reakcí nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích. Co ale bylo záměrem návrhu a v čem spočívají jeho skutečné problémy?

Evropská komise, s odvoláním na listopadové teroristické útoky v Paříži, požaduje bezprecedentní osekání práv majitelů střelných zbraní. A to i přesto, že tyto teroristické útoky byly provedeny nelegálně drženými automatickými zbraněmi, nikoli legálně drženými poloautomaty. Požádali jsme o stanovisko jednoho ze zástupců České republiky v Evropském parlamentu, poslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL).

Možná mnohé překvapím, ale hned na začátku bych rád řekl, že s většinou textu návrhu lze souhlasit, protože jsou tam obecně věci, které sjednocují legislativu v držení a nabývání zbraní. Na nutnosti revidovat legislativu z roku 2008 sice panuje většinová shoda, nicméně návrh z listopadu loňského roku mezi europoslanci příliš velkou podporu nemá. Ani já osobně bych rozhodně nehlasoval pro takové opatření v původním znění návrhu, protože obsahuje řadu nedomyšlených věcí. Ve zbytku článku se pokusím vysvětlit, v čem spočívají hlavní nedostatky navrhované směrnice, kterou považuji v původní podobě za naprosto nepřijatelnou.

Zcela nepromyšlené důsledky

 K problematickým částem návrhu patří dle mého konkrétně zpřísnění pravidel držení znehodnocených a nepravých zbraní. Důsledkem toho mohou mít potíže např. vlastníci replik, za které by mohly být považovány například i hračky, zapalovače či airsoftové zbraně. Je ale opravdu nutné zpřísňovat přístup k těmto zbraním či spíše „zbraním“? K pořízení znehodnocených zbraní či replik by totiž nově bylo zapotřebí je registrovat a člověk by pro jejich nákup navíc musel prokazovat zdravotní způsobilost a dostatečné zdůvodnění.

Přísnější regulace držení znehodnocených zbraní také může ohrozit mnohá muzea a hrady, které mají velké množství starých nefunkčních zbraní. Velmi silně ale pochybuji o tom, že by teroristé měli potřebu brát a používat při své činnosti zrovna muzeální typy pistolí nebo pušek.

V oficiálním českém stanovisku k návrhu se uvádí, že se zbraněmi v kategorii A by navíc fakticky nemohli zacházet ani výrobci či podnikatelé v oboru zbrojařství. Tím by došlo i k nucenému zastavení výroby zbraní. Nastat by mohla zcela absurdní situace, kdy ozbrojeným složkám by pak nebylo povolené pořizovat zbraně vyrobené v Česku ani jinde v Evropě. Obecně jednotlivé typy zbraní totiž nejsou ve směrnici příliš jasně definovány, což může dát příčinu mnoha zmatkům a nedorozuměním.

Unáhlená reakce po pařížských útocích

Zmínil jsem pouze některé obavy z navrhované směrnice a i z tohoto částečného výčtu je jasné, že z hlediska odborného je navrhovaná směrnice velmi špatně připravená především kvůli zjevnému diletantství těch, kteří se na její přípravě podíleli. Co ale dalo podnět ke vzniku oné navrhované směrnice, která v Česku vzbudila tak obrovskou vlnu odporu?

Navržená směrnice o kontrole zbraní měla být odpovědí na teroristické útoky, které se odehrály v Paříži s cílem zabránit nelegálnímu šíření zbraní.  Návrh totiž vznikl pouhých pět dní po zmíněných teroristických útocích a musíme ho brát především jako velmi unáhlenou a zcela nepromyšlenou reakci Evropské komise na události v Paříži z konce loňského roku.

Řešení v podobě zpřísnění prodeje legálních zbraní považuji za velmi nešťastný krok už z toho prostého důvodu, že teroristé si obvykle nepořizují zbraně legální cestou. Na místo toho by měla být daleko větší pozornost věnována zbraním získaným nelegálně. Ztížíme-li možnost legálního získání zbraní, utrpí tím nejvíce ti poctiví a bezúhonní. Teroristé by se měli před Evropou třást, nicméně se obávám, že za takové opatření se nám tak akorát vysmějí do očí a zbraně si budou pokoutnými způsoby obstarávat vesele dál.

Komise už přiznala chyby

Česko patří k nejhlasitějším kritikům navrhované směrnice a ve svém postoji rozhodně není osamocena. Z nových členských států EU patří ke kritikům návrhu také Slovensko a Litva a na naši stranu se v této záležitosti postavily i „staré země,“ konkrétně Německo a Rakousko. Dokonce i samotná Komise už byla pod tíhou argumentů nucená připustit, že některé pasáže bude potřeba zásadním způsobem změnit.

Kdybych tedy měl celou záležitost shrnout, tak navrhovaný způsob boje s nelegálními zbraněmi považuji za naprosto neúčinný a zbytečný. Zpřísnění legálního prodeje zbraní určitě nepomůže zabránit černému obchodu se zbraněmi, ani neprospěje boji proti terorismu. Nechci ale jen planě kritizovat, protože každá kritika by měla být konstruktivní.  Aktivně se proto snažím současný návrh směrnice změnit a hodně na tom spolupracujeme s českými experty. Věřím, že se to nakonec podaří.

Článek byl zveřejněn v letošním druhém vydání SECURITY magazínu (březen/duben)