„Válka je největší věcí státu...“ říká poradce náčelníka generálního štábu AČR

„Válka je největší věcí státu...“ říká poradce náčelníka generálního štábu AČR
Popisek: Ing. Ludvík Cimburek
29 / 06 / 2016, 20:30

ROZHOVOR / Příslušníci Aktivních záloh by mohli být nasazeni i v ČR po boku profesionálních vojáků k plnění úkolů Policie ČR, střežení objektů důležitých pro obranu státu a další infrastruktury, či jako dosud k záchranným a likvidačním pracím.

Od 1. srpna 2015 jste externím poradcem náčelníka generálního štábu Armády ČR (NGŠ) pro oblast aktivních záloh (AZ), proč?

Odpověděl bych citátem mistra Suna „Válka je největší věcí státu, proto je třeba se jí zabývat“

Jaká byla situace před tím, než jste nastoupil? Kdo vás oslovil a proč?

Funkce poradce NGŠ byla již delší dobu plánována. Její obsazení ale souviselo spíš se situací okolo aktivních záloh. Do parlamentu přišel návrh nové legislativy, Výbor pro obranu PS se situací AZ začal intenzívně zabývat a zároveň do funkce NGŠ nastoupil generál Bečvář. Po rozhovoru s generálem Bečvářem, kdy jsem mu presentoval svůj pohled na AZ a možnosti jejich dalšího rozvoje, mě generál Bečvář toto místo nabídl.

Jak vnímáte postoj profesionálních vojáků k aktivním zálohám? Změnil se?

Postoj profesionálních vojáků k AZ je velmi ovlivněn jejich zkušenostmi a rozhledem. Vojáci AČR, kteří na zahraničních misích spolupracovali se záložáky jiných armád (a často to zjistili až po nějaké době) vnímají zálohy jako standardní součást armády. Vyšší důstojníci zase vnímají potřebu vycvičených záloh z pohledu zachování a posílení schopností armády. A samozřejmě, že jsou vojáci, kteří roli AZ v rámci AČR zatím nerozumí.

Opravdu si myslíte, že armáda je to nejdůležitější téma ve společnosti?

Válka na vlastním území je to nejstrašnější, co může stát a jeho obyvatele potkat. Proto je potřeba se válkou, tedy přípravou na to, aby k ní nedošlo, zabývat už v míru. Když si koupíte nový byt, okamžitě ho zamykáte. Nepřemýšlíte o tom, jaký zámek na dveře vybrat a nezačínáte ho shánět až v okamžiku, kdy Vás vykradou.

Máte nějaký konkrétní cíl ve své práci poradce NGŠ?

Ano, můj osobní cíl je napomoci svými radami NGŠ k tomu, aby až po 4 letech bude odcházet z této funkce, armáda měla 5000 vycvičených aktivních záložáků.

To je docela vysoký cíl, podle materiálů české armády plánuje mít tolik záložáků až v roce 2025.

Máte pravdu, to je kalkulace vycházející z množství lidí, kteří za rok mohou projít kurzem základní přípravy ve Vojenské akademii Vyškově. Já jsem ale přesvědčen, že ještě tak 2-3 roky bude možné oslovit ty muže, kteří již absolvovali vojenskou základní službu, která byla zrušena k 31. 12. 2004. Tzn. muže, kterým je v současnosti 30-35 let a mohou okamžitě nastoupit k jednotce AZ podle vlastního výběru a řekněme dalších deset let mohou sloužit jako aktivní záložáci.

1. 7. 2016 nabývá účinnost nová branná legislativa, co přináší?

V širším kontextu tato „nová“ branná legislativa teprve dokončila profesionalizaci armády po právní stránce. Všichni občané ČR od 18 do 60 let mají brannou povinnost a mohou být povoláni do armády k obraně státu. Institut branné povinnosti je ale možné použít pouze za stavu ohrožení státu, nebo za válečného stavu.

Obranyschopnost českého státu v době míru závisí tedy pouze na dobrovolnících. Existují pouze tři možnosti jak brannou povinnost převzít dobrovolně, buď se dobrovolně stanete vojákem z povolání, nebo dobrovolně vstoupíte do aktivních záloh, nebo absolvujete dobrovolné cvičení.

Pro rozvoj obranyschopnosti České republiky je naprosto klíčové, jak se o armádě a o aktivních zálohách vyjadřují politici, známé osobnosti, novináři… Prostě Ti, co formují veřejné mínění. Průšvihy při zadávání zakázek ministerstva obrany, které jsou mediálně samozřejmě velmi vděčné, nemají žádnou souvislost s tím, že dobrovolná služba vojáka z povolání a dobrovolná služba vojáka v aktivní záloze je projevem vlastenectví a zaslouží si úctu. Tito muži a ženy jsou Ti jediní, které Česká republika má pro svoji obranu k dispozici v případě náhlé krize.

To je jistě pravda, mohl byste ale být konkrétnější?

Nová legislativa umožňuje operační nasazení aktivních záloh až na 7 měsíců. Typickým úkolem by pak bylo nasazení AZ při dlouhodobých akcích na území ČR, např. Vrbětice či posilování PČR při ostraze hranic.

  • Počet dní na cvičení se prodlužuje na 28 dní ročně.
  • Zaměstnavatel aktivního záložáka povolaného na cvičení bude dostávat kompenzaci ve výši dvou třetin průměrné mzdy v ČR.
  • Na aktivní zálohy budou kladeny stejné nároky jako na vojáky z povolání, co se týče vzdělání na konkrétní funkce.
  • Záložáci budou na cvičení dostávat plat jako vojáci z povolání na stejné funkci. Víme, že pro některé zaměstnance (specialisté, vysocí manažeři) to nebude tolik, jako si vydělávají ve své civilní práci, naopak pro OSVČ to znamená, že začnou dostávat aspoň něco.
  • Navyšuje se roční odměna aktivních záložáků na 18 000 Kč. Armáda jim také začne proplácet jízdné na cvičení i v případě, že pojednou soukromým autem.
  • Zavádí se institut „dobrovolného cvičení“, kdy každý občan ČR má právo zažádat o účast na cvičení a pokud splní stanovené podmínky, armáda ho na cvičení do dvou let povolá (v závislosti na ne/vycvičenosti, specializaci a výcvikových kapacitách armády).

Jaký je váš názor na zrušení povinné vojenské základní služby? Není čas na změnu? V Izraeli je vojenská služba povinná i pro ženy, právě kvůli dlouhodobé bezpečnostní situaci v zemi.

Je třeba jasně říci, že jak profesionální armáda, tak armáda s branci má své aspekty (výhody či nevýhody jsou jen úhlem pohledu). Volba té či oné formy je ale vždy politické rozhodnutí a generální štáby armád se mu musí podřídit.

Diskuse na téma, jestli je čas na změnu, je podle mě čistě akademická. Je to politické rozhodnutí. Poté, jaký poprask se strhl na veřejnosti i v parlamentu před rokem při návrhu „jen“ na povinné odvody, osobně považuji za málo pravděpodobné, že by nějaká politická strana šla do voleb s programem, který by zahrnoval povinnou vojenskou základní službu.

Do jakých jednotek aktivních záloh se mohou zájemci hlásit?

Od 1. 7. 2016 si zájemci o službu v aktivní záloze mohou vybírat mezi 14 pěšími rotami u krajských vojenských velitelství a mezi 16 jednotkami AZ u profesionálních útvarů AČR. Postupně pak budou vznikat jednotky AZ prakticky u každého útvaru/ praporu AČR. 

Přehledná mapa dislokace jednotek Aktivních záloh AČR ke stažení zde.

V médiích často čteme titulky, že zvýšené počty nabírá profesionální armáda i policie, stále jste optimista?

Nejprve je třeba říct, že do aktivních záloh vstupuje jiná skupina lidí, než ta, která chce být státními zaměstnanci. Jsou to lidé, kteří mají, nebo chtějí mít civilní kariéru a aktivní záloha je vyjádřením jejich postoje ke společnosti.

Co se týče náboru armáda versus policie, myslím, že policie tady „tahá za kratší konec provazu“… Armáda mladému člověku nabízí podstatně širší možnosti a větším spektrum odborností než policie.

V době existence vojenské základní služby se k policii mohli hlásit jen ti, co absolvovali vojenskou základní službu. Nyní tento „základní vojenský výcvik“ pro policii opět dělá armáda. Ve Vojenské akademii ve Vyškově probíhá už několik let měsíční základní výcvik pro více než 200 policistů každého čtvrt roku. Dokonce i z úst některých poslanců na jednání výboru pro obranu o rozpočtu ministerstva obrany v listopadu loňského roku zaznělo, že na rozdíl od PČR má Armáda ČR jasnou koncepci, jak se dále rozvíjet.

Na internetových diskusích pod články s armádou se také často objevuje názor, že „tuhle politickou garnituru bych bránit nešel“.

Pane redaktore, mě politická situace v ČR také nepřivádí k nadšení. Ostatně nevím o tom, že by v některé demokratické zemi všeobecné nadšení z politické situace panovalo. Český stát pro mě, a jsem přesvědčen, že stejně tak pro všechny záložáky, přece není to samé jako jeho aktuální politická reprezentace. Někteří záložáci jsou u záloh už 15 let a za tu dobu se politická reprezentace několikrát obměnila. Pro všechny záložáky je členství v aktivní záloze jejich projevem vlastenectví, přestože to zní příšerně knižně.

Co vlastně vede zájemce o vstup do aktivních záloh? Jaké je procentuální zastoupení žen?

V současné době je v AZ asi 1300 záložáků, z toho je asi 40 žen. Motivy pro vstup jsou vždy stejné. Silný pocit vlastenectví, vztah k armádě, vztah ke konkrétní jednotce, druhu vojska či regionu. Zároveň jsou ochotni podřídit se systému a pravidlům státní organizace.

Na internetových diskuzích o aktivních zálohách se objevují nápady, že stačí oslovit nadšence, co hrají airsoft a armáda lehce počty záložáků naplní, co si o tom myslíte?

Osobně jsem se s několika airsoftovými nadšenci bavil. Je možné, že někteří z nich do AZ opravdu vstoupí, určitě to ale nebude masové a rozhodně to není cesta, která by armádě pomohla naplnit plán 5000 aktivních záložáků. Tito nadšenci si na armádu chtějí jen hrát. Někteří si hrají na reálné jednotky, mají stejné uniformy, vybavení, zbraně, dokonce znají i jejich taktiku. Na armádu si ale chtějí si jen hrát, je to pro ně jen zábava. V opravdové armádě a AZ jsou nedílnou součástí armády, se musíte podřídit systému, ne všechno je možné, musíte poslouchat, jste prostě jen jedno kolečko ve velkém soustrojí. 

Noví špioni v maskáčích. Elitní vojáci nabírají záložníky

V létě 2015 byl na serveru aktuálně.cz rozhovor s jedním příslušníkem jednotky AZ 601.skss. Co říkáte na to, jakým způsobem popsal výcvik záložáků u 601.skss?

Myslím, že to docela vystihl, jen bych dodal, že plánování bojového úkolu je z pohledu civilního manažera normální projektové řízení. Rozdíl oproti civilnímu sektoru je ten, že u 601.skss, když dostanete pokyn k naplánování a provedení úkolu, tak po té co si prostudujete informace, které máte k dispozici, nadřízenému dokládáte, jak jste pochopili jeho zadání. Teprve potom, co se nadřízený přesvědčí, že přesně chápete, co po Vás chce, začínáte s plánováním. Nedochází tak k situacím, které znáte z civilních firem, kdy Vám šéf řekne „udělejte to a to“ a když za ním po týdnu práce přijdete, řekne Vám, že chtěl vlastně něco jiného.

„Hledáme turisty, ne kulturisty“ zaznělo ve výše uvedeném rozhovoru…

Tak to bych klidně podepsal. Samozřejmě že u AZ 601.skss potřebujete „fyzičku“, ale o tom to primárně není. Jde hlavně o mentální nastavení. Ať jste sebelépe natrénovaní, za nějakou dobu se unavíte. A teď se ukáže, jestli na „to“ máte, nebo ne. Prostě musíte „fungovat“ i když jste unavení, nevyspalí, je Vám zima, jste promočení od deště a stále někde v terénu bez možnosti se ohřát. Jste na několikadenním „výletě“ a většinu Vašeho batohu zabírá vojenský materiál důležitý pro splnění úkolu.

Na internetu je stále k nalezení Váš deník z kurzu Ranger, který jste absolvoval v USA, jak na ten výcvik vzpomínáte?

Už si pamatuji jen obecné věci. Do kurzu nastoupilo 440 zájemců o nášivku Ranger, úspěšně absolvovalo 168 vojáků, více než 50 procent z nich opakovalo aspoň jednu výcvikovou fázi, čtyři zemřeli.

Letos Vám bude 47 let, jak dlouho chcete u záloh v Prostějově ještě zůstat?

Rád bych napodobil svého předchůdce, pplk. Jana Gottfrieda prvního velitele roty „Z“, který u 601.skss zakončil svou vojenskou kariéru ve věku 60 let seskokem na padáku.

Poslední otázka, jste externí poradce NGŠ AČR, co Vás živí?

Pracuji pro firmu navrhující a dodávající energeticky úsporná řešení.

Pracoval jste tři roky jako poradce prvního náměstka Ministerstva obrany, můžete srovnat tuto funkci s nynější pozicí poradce NGŠ?

Poradce 1.NMO jsem byl v době, kdy se AČR měnila na profesionální, v gesci 1.NMO byly vztahy MO do zahraničí a Štefan Füle na tuto pozic přišel z pozice velvyslance v Litvě. To samozřejmě určovalo mojí agendu. Vzpomínám na to, že jsem měl přístup ke všem tajným informacím týkajících se zajištění vnější bezpečnosti ČR. U 1.NMO se sbíhaly informace od našich velvyslanců, vojenských přidělenců a všech českých tajných služeb. Přiznám se, že od té doby jsem velmi zdrženlivý k informacím z masmédií týkajících se zahraničí.

Jako poradce NGŠ pro AZ mám jasně daný úkol, dávat NGŠ podněty, které přispívají k rozvoji aktivní zálohy. Než je NGŠ předložím, musím nejdříve ověřit praktickou realizovatelnost. Tady mi hodně pomáhá, že moji vrstevníci, z doby kdy jsem byl voják z povolání, jsou dnes na seniorních pozicích v rámci celé AČR a když spolu mluvíme, nebaví se s „nějakým civilem z GŠ“ ale s „cimbou“, kterého mnoho let znají. Intenzívně také komunikuji s příslušníky AZ, s poslanci Výboru pro obranu, s novináři.

Zde bych rád zdůraznil, že pro NGŠ pracuje celý generální štáb. Problematika aktivních záloh se týká celé armády a NGŠ, pro kterého je rozvoj AZ jednou z priorit, tak samozřejmě dostává návrhy k rozvoji AZ od všech svých podřízených.

Děkujeme za rozhovor.

Ing. Ludvík Cimburek, kpt. v zál.  (*1969)

Ing. Ludvík CimburekExterní poradce NGŠ AČR pro oblast aktivní zálohy, velitel roty aktivních záloh 601.skss. Vystudoval Vojenskou akademii v Brně, jako voják z povolání sloužil u 601.skss. V době své profesionální vojenské kariéry absolvoval v USA kurz jednotek RANGER a kurz pro vyšší zpravodajské důstojníky.  Po odchodu z armády v roce 2000 pracoval tři roky jako poradce prvního náměstka ministra obrany (Štefan Füle), šest let v personální agentuře zaměřené na executive search. Od roku 2011 pracuje v energetice. Členem Aktivních záloh AČR je od roku 2002.

 


 

 

Galerie

Tagy článku

-->