Pod gobelínem Karla IV vysvětloval americký profesor poslancům ČR, že žádná uprchlická krize v Evropě není.
Americký odborník na imigraci prof. Alexander Aleinikoff předával v úterý odpoledne své zkušenosti s migrací několika poslancům, kteří se mimo dalších hostů dostavili na seminář o řešení imigrace pod záštitou poslance Jana Bartoška.
Ve svém úvodním a jediném referátu, který na odpoledním semináři zazněl, připomněl klesající trendy imigrace do Evropy, nicméně zdůraznil, že se i 200 tisíc příchozích v roce 2016 představuje stále výzvu.
Podle Alleinikoffa by Evropané obecně ale neměli používat termín uprchlická krize, ale humanitární krize, a to zvláště pro pět milionů Syřanů, kteří se ocitly bez domova. „Pro EU je současný stav daleko více prý problémem kontroly hranic a managementu koordinace. „Srovnejme si kupříkladu Libanon se 4,5 miliony obyvatel a Německo s 85 miliony lidí. Do Libanonu byl vyhnán jeden milion uprchlíků, kteří představují přes 20% původních obyvatel a do Německa přišel loni také milion. Mělo by to být řešitelné,“ vyjádřil svou naději profesor.
Na světě je podle experta v současnosti 60 milionů uprchlíků anebo vnitřně vysídlených lidí.
„ Afghánistán, Somálsko, Demokratické Kongo. Jsou to staré neřešené konflikty, na které se nabalily nové. Kupříkladu ve zmiňovaném Afghánistánu to začalo už za Sovětské okupace,“ popsal Aleinikoff.
Tato krize, kterou prý nesprávně nazýváme krizí, se dá podle profesora řešit, jen pokud budou participovat všechny anebo alespoň většina státu. V současnosti se na řešení migrace podílí hlavně sousední země, a nesou tak neadekvátní zátěž. "Chápu, že síly názory jednotlivých států na individuální ochranu hranic. Ani v USA neděláme dost na řešení migrace,“ postěžoval si i na svou zemi.
Alleinikoff byl na to konto konfrontován otázkou s publika, co je s deseti tisíci Syřany, které se zavázal Obama přijmout a jehož snahu zhatila až americká Sněmovna. „Podle mě by USA mohly přijmout klidně sto tisíc Syřanů, ale Sněmovna nastolila byrokratický zpomalovací proces a žádala, aby na žádosti každého imigranta byly podpisy tří ministrů. Celý proces tím jen zpomalila. Pokud vím, dodnes jsme přijali něco mezi 3 a 4 tisíci Syřanů,“ odpověděl posluchači.
Pochvala pro ČR
Alleinikoff během svého vystoupení pochválil ČR za přístup k uprchlíkům. „Vaše ochrana uprchlíků, výuka jazyka, systém integrace atd. by mohli sloužit jako model. Povedlo se Vám kupříkladu integrovat Vietnamce. Uprchlíci z dlouhodobého hlediska představují ekonomický přínos, z krátkodobého pohledu pak jde o počáteční investice do integrace,“ uvedl.
K mikrofonu se dostal také Dan Drápal, ředitel generace 21, která se na jaře proslavila neúspěšnou snahou o integraci iráckých rodin do ČR. Spíše než dotázat se, se však Drápal snažil vysvětlit Aleinikoffovi, že nemůže srovnávat integraci syrských muslimů do Jordánska a Libanonu, s integrací Iráčanů, resp. Vietnamců do ČR.
„My jsme se pokusili přivést do ČR Iráčany, nechtěli jsme ale, aby vytvořili ghetto, ale naopak, aby žili v různých městech nedaleko od sebe. Oni nemohli pochopit náš systém podnikání a další věci. Nedá se to srovnávat s pro ně daleko bližší integraci v Jordánsku a ani s integrací Vietnamců v ČR. Ti mají strategii chceme být jako vy, na rozdíl od Romů, kteří razí heslo "nechte nás být". Vy prožíváte stejně odlišné strategie s Indiány a Černochy, připomněl Drápal Aleinikoffovi.
Somálcům jsme dávali zimní bundy
Bývalý zástupce vysokého komisaře OSN však míní, že bychom naopak měli na integraci těchto skupin pracovat ještě usilovněji. „Je to dvousměrný proces, oni musí mít zájem, a společnost musí mít zájem. V USA jsme měli v rámci přesídlovacího programu deset tisíc Somálců v Minesotě, kde panuje tuhá zima, tedy naprosto odlišné podmínky od Somálska, přesto však, i přes počáteční napětí, Somálci zůstali. Museli jsme jim na začátku rozdávat teplé bundy, které nikdy neměli na sobě. Zpočátku měli snahu držet se odděleně od původních obyvatel, ale zlepšilo se to,“ popsal zkušenost Aleinikoff. Podle něj je zároveň velmi důležité v integračním procesu cílit na druhou, případně třetí generaci a nedělat si přílišnou hlavu s tou první.
Tímto prohlášením Aleinikoff nahrál poslanci za KSČM Leo Luzarovi. Ten připomněl nedávné zkušenosti Francie s generační integrací. „Francie, měla historicky závazky vůči Alžíru, první generace imigrantů byla vděčná, druhá a třetí představuje obrovský problém, izolují se. Neznám stát, který by ve větším množství a napříč třemi generacemi tuto integraci zvládl,“ oponoval Luzar.
Aleinikoff kontroval s integrací Turků v Německu a dalšími příklady z USA a Kanady. Podle amerického profesora je však také nutné uvědomit si demografické ukazatele. Evropa by si prý měla také uvědomit, že její počet obyvatel klesá, pročež příliv imigrantů by mohl tuto křivku zvrátit.
„Musí to být pozvolný přísun. Nikoli nárazový. Deset milionů to by už byl problém,“ uzavřel profesor.
Autor řady vědeckých publikací a profesor práva Alleinikoff působil v minulosti mimo jiné jak člen Obamovy administrativy, když spolupředsedal Kontrolní skupině pro imigrační politiku. V letech 2010-2015 zastával pak post zástupce vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Ženevě.
Autor: Jan Blažek