foto: Filip Klasna/Seminář "Povaha změny", který se uskutečnil ve středu v Poslanecké sněmovně
Na seminář "Povaha změny", který se uskutečnil ve středu v Poslanecké sněmovně, Dana Drábová připomněla, resp. porovnala stávající stav s posledním velkým stěhováním národů, ke kterému došlo po druhé světové válce.
„Našli bychom uplatnění pro uprchlíky z Ukrajiny,“ kontrovala se smíchem v sále jaderná fyzička Dana Drábová moderátorce Martině Kociánové, která prosila o posečkání s přijímáním uprchlíků do Ústavu jaderné fyziky z bezpečnostních důvodů.
Drábová zakončila těmito slovy svůj příspěvek na téma Uprchlíci a jaderná bezpečnost na semináři Povaha změny, který se uskutečnil ve středu v Poslanecké sněmovně ve spolupráci s vedením Sněmovny a Univerzitou Karlovou.
Není to poprvé, co se Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vyjadřovala na téma imigrace a bezpečnosti, nejen jaderné, v médiích. Ve středu vzala svou přednášku na skvěle obsazeném semináři, kde kupříkladu nechyběl Rektor UK Tomáš Zima, Egyptolog Miroslav Bárta, historik Martin Kovář a celá řada poslanců v posluchačstvu, obšírněji a začala od energetických revolucí, resp. od projektu Manhattan.
Drábová v úvodu vystoupení připomněla situaci z předvečera druhé světové války, kdy tým prof. Otto Hahna a Dr. Strassová popsal, jak štěpením uranu získat velké množství energie.
„To záhy přilákalo vojenské pány, kteří vycítili možnost zbraňového využití. Začal závod ve zbrojení mezi Německem, Francií, Británií, Japonskem a USA. Tým, který pracoval v USA na prvním jaderném reaktoru, byl z velké části složen z nejlepších jaderných mozků Evropy, uprchlíků, kteří musely Evropu opustit kvůli ohrožení života. Utíkali před fašisty z Maďarska, Německa a Itálie a byl to právě Ital Enrico Fermi, který na konci 20. let musel spolu se svou židovskou manželkou opustit Evropu, aby se na americkém projektu Manhattan zasloužil o vítězství v závodě. USA by to nevyhrály, kdyby neměly tak dobrou uprchlickou politiku,“ konstatovala Drábová.
Podle fyzičky bychom ve stávající Evropě rozhodně neměli používat termín uprchlická krize, protože se o krizi nejedná. V našem přístupu k azylové politice bychom měli odlišit lidi, kteří utíkají před válkou od těch, kteří utíkají za prospěchem.
„Neměli bychom se snažit zabránit migraci, to je marné úsilí, namísto toho musíme napřít energii na ty nebezpečné imigranty, kteří sem přichází škodit. Máme technické prostředky, o kterých se nám dřív nesnilo, máme na to instituce, které si platíme z vlastních daní, ale výsledek se nedostavuje.,“ uvedla Drábová. V každém případě se však prý Evropa musí připravit na to, že se bude muset o své bohatství rozdělit.
Drábová připomněla, resp. porovnala stávající stav s posledním velkým stěhováním národů, ke kterému došlo po druhé světové válce. „ Ten obraz je částečně podobný tomu dnešnímu, nicméně tenkrát jsme vídali statisíce uprchlíků na ulicích a měli bychom si vzpomenout, ze naší otcové a naši dědové tuto integraci zvládli,“ vyjádřila naději Drábová. Podle ní bychom měli v imigrační politice aplikovat přístup, který vyjádřil papež František: „Uprchlíci nejsou čísla ale lidé, kteří mají jména tváře a příběhy a je s nimi třeba tak zacházet.“
Autor: Jan Blažek
Tagy