Mají Kennedy a Coxová stejného vraha? Syndrom chorvatského fanouška láme Brexit

Mají Kennedy a Coxová stejného vraha? Syndrom chorvatského fanouška láme Brexit

Komentář

Nedá mi to, pokouší mě to, ale nemůžu si pomoci s tou hypotézou bojovat, aniž bych se o ni nepodělil.  Ať už jste fanouškem konspiračních teorií a modlíte se před spaním v režiséry Michaela Moora a Olivera Stonea nebo se dá podle Vás každé spiknutí vysvětlit racionálně, pokračujte prosím ve čtení mého komentáře. Třeba Vám pár souvislostí do sebe, tak jako mně, zapadne

Coby redaktor Securitymagazin.cz jsem minulý týden na půdě Poslanecké sněmovny vyslechl přednášku profesora Martina Kováře v rámci semináře Povaha změny. Sám historik a znalec britských poměrů k blížícímu se referendu o setrvání Velké Británie v EU přisoudil význam největší události pro Evropu za posledních 70 let a vyjádřil svou skepsi nad možným Brexitem.

Asi se shodneme, že odchod Britů prostě není jako kdyby za sebou práskli dveřmi Rumuni. Je to přece jen bohatý stát, prostřednictvím něhož se uplatňuje vliv USA na zbytek EU.  Jinými slovy Brexit znamená změnu pravidel hry postupně v celé ekonomice EU ale, co je možná ještě důležitější především v geopolitických poměrech, ve sférách mocenského vlivu!

Ještě minulé pondělí hovořily průzkumy veřejného mínění 55 ku 45 ve prospěch zastánců odchodu, což s přihlédnutím k 64 milionům obyvatel ostrovního státu už tvoří dostatečný počet hlasů. Co udělat, jak zvrátit kolo dějin? V sázce je až příliš mnoho. Potřebujeme čin, který zvrátí Brexit. Tato myšlenka jistě pálila vlivné kruhy, o kterých se v médiích, těmito kruhy vlastněných, příliš nemluví a mocipáni dají o sobě vědět tak maximálně jednou za rok na zasedání Bilderbergu, když vyklidí pár kilometrů čtverečních vybraného metropole.

Na druhé straně se týden před referendem s opačnou myšlenkou pere zastánce Brexitu Thomas Mair a ve skrytu slabomyslné duše se raduje z toho, že podle předpovědí zase bude po 43 letech jeho „ Britain first“ a že se jeho milovaná země zbaví byrokratických unijních okovů a udělá se pro sebe.

„Stačí už jen týden doklepat, proto si vezmu pistoli a nůž a půjdu zabít labouristickou poslankyni Jo Coxovou, která si Británii mimo EU neumí představit“. Taky Vám tato zvrácené logika nedává smysl? Mě také ne, ale jak se všichni vzdělanci shodují, brexit mění pravidla hry. Jednání vraha Maira si nezadá s kotlem chorvatských fanoušků, který vědom si převahy svých hráčů na hřišti v utkání s ČR vyvolá incident mezi svými příznivci, aby tak úplně vykolejil vlastní hráče a ti nakonec jasně vyhraný zápas ztratili.

Ve vraždě Coxové, která vychýlila veřejné mínění zpět pro setrvání Britů v EU, je možno nalézt paralelu s vraždou amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Tento muž se vymkl kontrole mocných kruhů, protože hned záhy po nástupu do funkce pochopil a ukázal prstem na skutečné vládce USA a v tomto odvážném duchu Neváhal také jednat.

Kennedy je mojí generaci znám především pro svůj vztah s herečkou Marylin Monroe (a dalšími stovkami milenek) pro urovnání vztahů se SSSR při kubánské krizi, ale tak nějak se zapomíná, že chtěl totálně změnit pravidla hry v USA, resp. v celém světě. Jako první a poslední se pokusil zlomit moc chamtivých banksterů a postavil se proti bankovní mafii.

Svým prezidentským dekretem č. 11 110 se rozhodl vrátit státu ústavní právo vydávat peníze. Tímto rozhodnutím by FED ztratil možnost půjčovat emitované peníze vládě Spojených států za úrok. Kennedy dal tehdy  příkaz vytisknout 40 miliard dolarů s označením US Bank notes. To bylo pochopitelně proti vůli bankovní mafie, která od roku 1913 Federal Reserve Bank vlastní. Kennedy se snažil zavedením nových peněz krytých stříbrem vymanit z vlivu FEDu. A jak to dopadlo? Po jeho zavraždění údajně Lee Harvey Osvaldem byly bankovky staženy z oběhu a ke změně pravidel v ekonomice a geopolitice nedošlo.

Smrt Coxové a příběh vraha bude pochopitelně rezonovat až do čtvrtečního referenda. Teatrální soudní představení s Mairem přenášené všemi médii ještě utvrdí nerozhodnuté voliče, případně přesune zastánce brexitu zpět k odpůrcům a celý svět si po sečtení hlasů oddechne, že „ pohroma“ je zažehnána. Vrah bude po čase zabit ve vězení, případně bude prohlášen za mrtvého a dožije svůj život s plastikou obličeje a kompletně novou identitou v bungalowu na jednom z karibských ostrovů. Ale to už je opravdu velká konspirace

Autor: Jan Blažek

 

 

                                                                  

 

 

Tagy