Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze se stal účinným dne 1. července 2016.
Cílem zákona je mj. vytvořit lepší podmínky pro vstup a působení zaměstnanců v zálohách a v konečném důsledku zvýšit počet příslušníků aktivních záloh, které jsou dlouhodobě pod svým stavem. V této souvislosti stojí za to připomenout, jakým způsobem budou upravena práva a povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnanci, který se rozhodl vstoupit do aktivní zálohy a podílet se tak na obraně České republiky.
Pokud jde o povinnosti zaměstnavatele, můžeme zejména zmínit následující případy, které mají mít ochrannou funkci ve vztahu k zaměstnancům jako členům aktivních záloh.
Zaměstnavatel má dle zákoníku práce povinnost omluvit nepřítomnost svého zaměstnance po dobu jeho povolání do ozbrojených sil (tzv. překážka v práci z důvodu obecného zájmu). V souvislosti s jeho nepřítomností však zaměstnavatel neplatí náhradu mzdy či platu, ale namísto něj ji hradí příslušný vojenský správní úřad.
Zaměstnavatel je rovněž povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno na cestu do místa povolání ozbrojených sil. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď z důvodu, že je příslušníkem aktivní zálohy. Zároveň mu nesmí uložit, aby po dobu výkonu vojenského cvičení či služby v operačním nasazení čerpal dovolenou a má povinnost zařadit takového zaměstnance po skončení vojenského cvičení na stejné pracovní místo.
Pro zaměstnavatele zajímavou a hlavní motivační částí nové právní úpravy bude finanční podpora zaměstnavatele ze strany státu.
Zaměstnavateli, který zaměstnává zaměstnance zařazeného do aktivní zálohy, náleží finanční podpora po dobu, kdy zaměstnanec vykonává plánované či neplánované vojenské cvičení či službu v operačním nasazení. Výše finanční podpory bude spojená s průměrnou hrubou měsíční nominální mzdou s tím, že bude upravována v návaznosti na plánovanou absenci zaměstnance.
Za každé plánované pravidelné vojenské cvičení či plánovanou službu v operačním nasazení (v maximální délce 28 dní za rok) bude zaměstnavateli náležet finanční podpora ve výši dvou třetin průměrné hrubé nominální mzdy a za každé neplánované pravidelné vojenské cvičení nebo neplánovanou službu v operačním nasazení kompenzace ve výši průměrné hrubé nominální mzdy.
Finanční podpora nebude zaměstnavatelům vyplácena automaticky. Zaměstnavatel bude v každém jednotlivém případě povinen o ni požádat na příslušném vojenském správním úřadě podle místa trvalého bydliště daného vojáka v aktivní záloze, a to nejdříve po ukončení jeho vojenského cvičení v daném kalendářním roce.
Pokud půjde o službu v operačním nasazení, lze požádat nejdříve poslední den kalendářního čtvrtletí, ve kterém byla tato služba vykonána. Vojenský správní úřad vyplatí finanční podporu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí na účet zaměstnavatele.
Mezi další práva zaměstnavatele lze rovněž řadit situaci, kdy zaměstnanec v aktivní záloze nevykonává plánované či neplánované vojenské cvičení či službu v operačním nasazení celý kalendářní měsíc. V tomto případě náleží zaměstnavateli poměrná část finanční podpory za dny, kdy byl zaměstnanec ve výkonu služby.
Zákon neukládá zaměstnancům povinnost informovat svého zaměstnavatele o přijetí do aktivní zálohy. Voják (a zároveň zaměstnanec) v záloze však bude mít povinnost oznámit příslušnému vojenskému správnímu úřadu údaje o svém zaměstnavateli. Vojenský správní úřad poté informuje zaměstnavatele o rozsahu a termínech plánovaných vojenských cvičení v následujícím kalendářním roce.
Ze zákona totiž vyplývá, že do 30. listopadu příslušného roku by měl být zaměstnavatel informován o plánu vojenských cvičení pro první polovinu následujícího kalendářního roku, do 31. května pak o termínech pro druhou polovinu kalendářního roku.
V případě, že zaměstnanec vstoupí do aktivní zálohy v průběhu kalendářního roku, vojenský správní úřad má povinnost informovat zaměstnavatele ve lhůtě 30 dnů ode dne přijetí zaměstnance. V případě neplánovaných vojenských akcí (např. při přírodních katastrofách nebo jiných mimořádných událostech) je zaměstnavatel pak vždy povinen příslušného zaměstnance uvolnit bez ohledu na další případné podmínky vyplývající z pracovněprávního vztahu.
Lze očekávat, že nová právní úprava v zákoně č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze přinese větší možnosti jak pro zaměstnance, kteří již vstoupili do aktivní zálohy, tak může pomoci zaměstnancům při rozhodování, zda do ní vstoupit.
Přesto však až samotná praxe ukáže, zda bude tato nová úprava zaměstnanci využívána a zaměstnavateli schvalována či alespoň tolerována. Doposud totiž zaměstnavatel na tuto občansky uvědomělou činnost zaměstnanců často pohlížel s nevolí, neboť mohl oprávněně tvrdit, že „neplatí své zaměstnance proto, aby si hrál na vojáčky“. Zaměstnanci tak byli zpravidla nuceni si brát na pravidelná povinná cvičení dovolenou či neplacené volno. Bude tedy zajímavé sledovat, jakým způsobem bude nová situace, za současné kampaně Armády České republiky, zaměstnavateli a zaměstnanci přijata a zdali se ukáže jako oboustranně výhodná.
Autorem článku je Petr Glogar, advokát mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal.
Článek vyšel 27.7. 2016 v časopise Moderní řízení 7-8/2016, ročník 51, str. 20, vydavatelství Economia.