KOMENTÁŘ Dr. Mordechai Kedara
Vcelku bezvýznamný a krátký článek informoval v na nedůležitých stránkách denního tisku o tom, že v České republice bylo rozhodnuto, že Tel Aviv je hlavní město Izraele a jako takové bude prezentováno ve školních atlasech. Zdroj: eretz.cz
Popud k této změně dal palestinský velvyslanec v Praze. Izraelské ministerstvo zahraničí vyvíjí úsilí, aby toto rozhodnutí bylo zrušeno. České rozhodnutí následuje po té, kdy v dubnu letošního roku UNESCO rozhodlo, že Chrámová hora náleží muslimům a výlučně muslimům a že její jméno je Mešita Al Aqsa. Jsou tací, kteří se domnívají, že se jedná o spor mezi Izraelem a palestinskými Araby. Tedy další bod, který se stane předmětem jednání a dohod někdy v budoucnosti. Problém je, že tento pohled na věc je zcela mimo realitu. Přišel čas, abychom všichni otevřeli oči a podívali se a to, co je za palestinskou kampaní týkající se Jeruzaléma.
Hamás, Fatah a Palestinci nábožensky anebo sekulárně orientovaní, moderní anebo tradicionalisté v Izraeli i mimo Izrael vidí jako svojí svatou povinnost vykořenit Jeruzalém z Izraele. Je to pro ně nejsvětější povinnost, nejdůležitější poslání a cíl, od něhož nelze ustoupit. Saeb Erekat, vedoucí týmu vyjednavačů Palestinské autonomie pravidelně prohlašuje, že bez Východního Jeruzaléma jako hlavního města Palestinského státu, takový stát nevznikne. Jasser Arafat se proslavil frází: „Miliony šahídů pochodují do Al Quds,“ to znamená, že Arabové jsou ochotni obětovat miliony šahídů, aby vyrvali Jeruzalém z židovských rukou.
Celá věc je velmi podivná, protože Jeruzalém nebyl nikdy hlavním městem žádného arabského nebo islámského státu, kromě palestinského státu, který nikdy neexistoval. Proč se tedy Jeruzalém stal klíčovým tématem? Co skutečně stojí, za touhou palestinských Arabů po Jeruzalému jako hlavním městě a proč jej chtějí vyrvat ze židovských rukou?
Ve svých článcích jsem se zabýval otázkou teologického problému, kterým je pro islám židovská přítomnost ve Starém městě v Jeruzalémě. Islám učí, že judaismus se stal bezvýznamným a byl nahrazen křesťanstvím, které ztratilo svůj význam po té, kdy přišel islám a ten převezme místo obou těchto náboženství. Návrat Židů do jejich domova, země a na místo, kde stál Chrám je v očích islámu návrat k předchozí slávě a významu judaismu a tím zpochybnění existence islámu jako takového, protože islám má být tím pravým náboženstvím, zatímco judaismus a křesťanství jsou v očích islámu falešná náboženství.
Úmysly palestinských Arabů jsou zřejmé z rozdílu mezí tím, co říkají a jak jednají. Tvrdí, že jsou potomky Jebuzitů (obyvateli králem Davidem dobytého Jeruzaléma) a proto jsou předchůdci židů na území Jeruzaléma. Toto je stejně reálné jako jiné arabské pohádky: Saddám Husejn ve své době tvrdil, že je potomkem babylonského Chammurapiho, Asad zase tvrdil, že Syřané jsou potomky Asyřanů, Egypťané tvrdí, že jsou přímými potomky faraónů a dokonce Libanonci tvrdí, že jsou potomky Féničanů. Arabští historikové naopak tvrdí, že Arabové se objevili na Arabském poloostrově, vyhladili všechny pohanské národy a převzali jejich země. A nyní tvrdí, že jsou jejich potomky?
Mnohem zajímavější ale je, co palestinští Arabové ve skutečnosti dělají: rozdávají svým přátelům šálu, která je na fotografii - na jednom konci je obrázek a nad ním nápis v arabštině Jeruzalém je náš. Na druhém konci je mapa toho, čemu říkají „Palestina“ . Izrael na této mapce vůbec není . A není bez zajímavosti že vlajka v sousedství těchto obrázků je vlajkou PLO tedy Fatahu a nikoli Hamasu. Tato šála reprezentuje skutečný postoj palestinských Arabů k Jeruzalému a ke státu Izrael. Prvním krokem k získání „Palestiny“ to znamená Izraele je získání Jeruzaléma. Tedy zcela jasně, jakmile získáme Jeruzalém, získáme celý Izrael.
Tento konečný cíl, tedy úplné zničení židovského státu je zpravidla ukryt v pseudopolitických frázích pro ty, kteří dávají přednost před realitou zavírat oči. Milí, laskaví lidé, v Izraeli i mimo něj, židé a nežidé společně padají do sítě palestinské dvojakosti. Namlouvají si, že pokud jim dáme „svaté místo“ tedy Chrámovou horu a části Východního Jeruzaléma, spokojí se s tím a uznají stát Izrael jako vlast pro židy. Tito laskaví lidé, jako například dobrovolníci z organizace „Ir Amim“, pomáhají zaštiťovat práva pro invazi z Arabského poloostrova do izraelského – židovského hlavního města.
Na „projekt“ odříznout Jeruzalém od Izraele jsou investovány neuvěřitelně vysoké částky. Katar, který je hlavní podporovatel Hamasu a Muslimského bratrstva věnoval půl miliardy dolarů na mezinárodní propagandu, jejímž cílem je odtržení Jeruzaléma od Izraele. Tato kampaň se soustředí na tisk, televizi, rádio, univerzity a politické kuloáry. Je pravděpodobné, že také jiné arabské islámské země a dokonce země evropské jsou aktéry v této snaze vyrvat Jeruzalém z židovských rukou. Bez významu pro tyto aktivity vládních a nevládních kruhů je skutečnost, že židé zachovali svému Svatému Jeruzalému věrnost po celých dva tisíce let exilu, nehledě na utrpení a perzekuci.
Každý, kdo se pokouší vtrhnout Jeruzalém a Chrámovou horu ze země židovského národa, ať si to již přiznává anebo ne je na arabské straně ve válce proti židovskému lidu. To je válka proti židovskému státu, proti existenci židů jako nositelů kultury, náboženství a tradice. Tuto skutečnost nelze obcházet ani relativizovat, je třeba vyslovit pravdu, jedná se o bitvu proti židům a tato bitva se neodehrává pouze na bitevním poli. Odehrává se kdekoli, veřejně, legálně, akademicky, pedagogicky, politicky, hnutí BDS je pouze jednou z ukázek tohoto boje.
Každý, a není podstatné, zda se jedná o žida anebo ne, kdo podporuje snahy nepřátel židovského lidu ve věci Jeruzaléma a Chrámové hory, je aktivní podporovatel nepřátel, jejímž cílem je vyhladit židovský stát. Je možné, že takový člověk nezná historický, náboženský a emoční vztah mezi židovským národem a jeho věčným, svatým, hlavním městem, neznalost těchto reálií, ale neomlouvá ani nesnižuje zápornou hodnotu takových skutků
Palestinská správa přesvědčila české Ministerstvo školství (a také zahraničí, viz. prohlášení), že Tel Aviv je hlavním městem Izraele a tím se stalo účastníkem války, ano je to válka, proti židovskému národu. Je třeba věci nazývat pravým jménem a ne přešlapovat kolem po špičkách z důvodů tak zvané politické korektnosti. Palestinská autonomní správa se snaží vyrvat Jeruzalém z Izraele a snaží se dnem i nocí o likvidaci Izraele jako vlasti židovského národa.
Izrael musí postupovat podle principu „ve válce bojuj“. Izrael musí odhalit pravé cíle Palestinské autonomní správy, odstranit zkorumpovaného Mahmouda Abbáse a jeho zkorumpované syny a rychle je poslat do jejich domů, které si koupili na různých místech na celém světě za „Dary pro trpící palestinský lid“, odhalit jakou armádu s pomocí a za peníze USA budují a zlikvidovat ilegální instituce, které založili.
Chce Stát Izrael a Židé přežít? Pak nastal čas, aby si uvědomil kdo je nepřítel a jakou válku židům a jejich zemi vyhlásil. Před 75 lety Židé nerozeznali význam války, která proti nim byla vyhlášena a výsledkem byla katastrofa. Pokud zůstaneme ve stavu neuvědomování si reality, který nás dnes charakterizuje, tváří tvář palestinské výzvě, dostaneme se opět do situace bezbranných, kteří nemají svůj stát, jež by bránil Židy kdekoli na světě.
Autor: Dr. Mordechai Kedar, psáno pro Arutz Sheva, zveřejněno se souhlasem redakce eretz.cz