Česko má jen aktivní zálohy, nic jiného!

Česko má jen aktivní zálohy, nic jiného!
15 / 01 / 2017, 14:45

"V případě dlouhodobých mimořádných bezpečnostních opatření nemá Česká republika v době míru pro posílení profesionální PČR, IZS a AČR nikoho jiného než aktivní zálohu!"

Uvedl na svém blogu 12. ledna Ludvík Cimburek, externí poradce náčelníka Generálního štábu AČR pro oblast aktivních záloh. 

V polovině roku 2016 vstoupila v platnost novela branného zákona a zákon o službě vojáků v záloze. To přineslo zásadní změny v oblasti zálohy ozbrojených sil. Podle článků v novinách či diskusí na sociálních sítích, je zřejmé, že ne všichni si uvědomují hloubku a dopady těchto změn. 

Pro někoho možná překvapivě armáda musí při svém nasazení dodržovat zákony a dělá jen to, co jí nařídí vláda, nebo stanoví zákon. 

V ČR máme profesionální armádu, profesionální policii a profesionální složky IZS. Jejich počty jsou dané schválenými „tabulkami“ a nemohou být ze dne den navýšeny.

Bezpečnost na území ČR je úkolem Ministerstva vnitra/ Policie ČR. Pro zvládání (nejenom) živelných pohrom je určen primárně IZS.

Policii i IZS může na základě rozhodnutí Vlády ČR posílit AČR, tak jak jsme to viděli při povodních, nebo při ostraze areálu ve Vrběticích. Profesionální AČR může nastoupit takřka okamžitě. 

V případě, že AČR od Vlády ČR obdrží dlouhodobý úkol, vyplatí se velení AČR zvážit nasazení aktivních záloh. Nová legislativa umožňuje operační nasazení AZ až na 7 měsíců v roce (v době „Vrbětic“ zákon omezoval nasazení AZ na výjimečné vojenské cvičení v délce 14 dní ročně a to pouze pro odstraňování následků živelných pohrom).

V době míru jiné zálohy než aktivní zálohy Česká republika nemá!

Naschvál píšu Česká republika, neboť obrana a ochrana ČR je věcí nejen každého občana (každý má brannou povinnost), ale zejména všech institucí ČR – „Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky“ (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.)

Volení zástupci občanů - poslanci a senátoři, schvalují zákony, které definují podmínky služby vojáků z povolání AČR včetně služebních tarifů pro jednotlivé hodnosti a další příplatky. Pokud by vojáci z povolání nedostávali příplatky, tak by vojáci v hodnostech svobodník, desátník a četař měli menší příjem než je průměrná mzda v ČR. 
Výšku tarifů pro jednotlivé hodnosti i rozsah jednotlivých příplatků schvaluje Vláda ČR.
Ministr obrany svým rozkazem pak upřesňuje konkrétní výšku příplatků.

Nový zákon 45/2016 Sb. o službě vojáků v záloze platný od 1.7.2016 aktivním záložákům přiznává služební tarif podle hodnosti. Jednotky AZ jsou v naprosté většině roty, kde je přirozeně převaha nižších hodností a svobodníci, desátníci a četaři tak tvoří 68% z plánovaných 5000 vojáků v aktivní záloze.

Finanční správa AČR (v podřízenosti NGŠ AČR) při výplatě finančních záležitostí vojáků v aktivní záloze postupuje podle platné legislativy (zejména zákon 45/2016 Sb. a zákon 221/1999 Sb.). Gestorem a „vykladačem“ těchto zákonů je Sekce státního tajemníka MO.

Jednou ročně dostanou příslušníci AZ odměnu 18.000 kč. Osobně to chápu jako ocenění a poděkování „státu“ za to, že se občané nad rámec svých civilních povolání dobrovolně a pravidelně připravují k obraně ČR formou vojenských cvičení až 28 dní ročně.

Chápu rozhořčení těch záložáků, kteří v civilu mají nadprůměrné platy, a když jdou na vojenské cvičení rozdíl v příjmech jejich rodin je v řádu několika tisíců korun. Částka 18.000 kč jednou za rok většině z nich tento „rozdíl“ tzv. srovná. Ale účty a hypotéky se musí platit každý měsíc. Vzhledem k výše uvedenému a se znalostí problematiky, ale nevím o nikom na Generálním štábu AČR, kdo by mohl vydat pokyn, nebo nařízení ke zvýšení peněžních náležitostí AZ.

Naplněnost AČR i aktivních záloh je určitě ovlivněna i finanční kompenzací, každý musí platit složenky. Osobně jsem ale přesvědčen o významném vlivu „P.R.“ dané instituce/ útvaru.

Na P.R. aktivních záloh mají velký podíl samotní záložáci a záložačky, kteří jsou, na to co dělají hrdí. Píší o svých zkušenostech na sociálních sítích a přirozeně tak ovlivňují své přátele – mít vojenský výcvik je „normální“. Novináři, kteří mají možnost se se záložáky setkat, jsou pravidelně překvapeni jejich obrovskou motivací podstoupit vojenský výcvik.

P.R. aktivních záloh samozřejmě velmi pomáhají veřejná vyjádření politiků a známých osobností. Jejich návštěvy na cvičeních a dalších akcích aktivních záloh. Pro záložáky bylo určitě nejvyšším společenským oceněním, když 16.11.2016 na Pražském hradě, prezident a vrchní velitel ozbrojených sil osobně přijal všechny velitele jednotek aktivní zálohy.

Celý článek zde.

Autor: Ludvík Cimburek

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace