25 let od počátku operace Pouštní bouře

25 let od počátku operace Pouštní bouře
Autor: US Air Force|Popisek: 25 let od operace Desert Storm
17 / 01 / 2016, 01:00

Válka v Zálivu či válka v Perském zálivu (2. srpna 1990 - 28. února 1991), známá také pod kódovým označením operace Pouštní bouře (17. ledna 1991 – 28. února 1991), byla ozbrojeným konfliktem mezi Irákem a koalicí 28 států (včetně Československa) v čele s USA, kterým OSN poskytla mandát k provedení vojenské operace za účelem osvobození Kuvajtu.

Byla to první válka v přímém přenosu, kdy stanice CNN vysílala záběry z války proti Iráku, noční boje, či údery raket a bomb.

DF-ST-92-04976

Irácká invaze do Kuvajtu, která proběhla 2. srpna 1990, se setkala s mezinárodním odsouzením, Rada bezpečnosti OSN schválila ekonomické sankce proti Iráku. Americký prezident George H. W. Bush vyslal americká vojska k obraně Saúdské Arábie, záhy se přidaly další státy. Většinu vojenských sil koalice tvořili Američané spolu se Saúdskými Araby následovaní Brity, Egypťany a Francouzi. Polovinu nákladů operace uhradila Saúdská Arábie.

Na straně koalice bylo nasazeno přes 300 000 vojáků a součástí byla i československá protichemická jednotka.

Ocelový déšť

17. 1. 1991 2:38 - z vrtulníků AH-64A Apache, které operují nízko nad terénem a jsou těžko detekovatelné, byla vypálena baráž raket typu AGM-114C Hellfire. Jejich úkolem bylo zničit radary včasného varování v jižním Iráku.
3:00 - přesně v hodinu H „neviditelné“ bombardéry F-117A Nighthawk vypouští první laserem naváděné bomby na telekomunikační centrum v Bagdádu.

DF-ST-92-08350

3:03 - z lodí v Rudém moři a Perském zálivu startují střely Tomahawk s plochou dráhou letu

Byly také použity klamné cíle BQM-74C Chukar pro krytí skutečných střel BGM-109 Tomahawk. V několika případech byly klamné cíle Chukar použity pro odhalení radarů protiletadlové obrany a následně zničeny protiradarovými střelami AGM-88 HARM. Pátého dne války byla irácká protiletadlová obrana vyřazena z provozu.

AIRPOWER IN OPERATION DESERT STORM

Když USA získaly naprostou leteckou převahu nad Irákem, začala operace Pouštní bouře, jejímž cílem bylo vyhnat irácké okupanty z Kuvajtu. Schwarzkopf, aby toto dosáhl, naplánoval masivní obkličovací manévr. Na hlavní město Kuvajt byly provedeny diverzní útoky, ale hlavní útok směřoval přes saúdskoarabskou hranici směrem na sever a pak se stočil na východ. Dne 24. února začal pozemní útok mohutným leteckým a dělostřeleckým bombardováním Iráckých frontových linií. Poté americký 17. sbor, 101. výsadková divize a francouzská 6. Daguetova divize pronikly hluboko na irácké území. Hned za nimi postupoval americký 7. sbor včetně britské 1. obrněné divize, která se stočila východním směrem na Kuvajt. Nakonec americká námořní pěchota a pozemní jednotky arabských států postoupily přímo přes kuvajtskou hranici k hlavnímu městu.

Úvodní spojenecké bombardování bylo tak intenzivní, že mnozí iráčtí vojáci byli zaživa pohřbeni ve svých bunkrech, zatímco ostatní byli tak otřeseni, že se okamžitě vzdávali, někteří dokonce bezpilotnímu průzkumnému letadlu. Přístroje pro noční vidění a granáty s ochuzeným uranem dávaly západním ozbrojeným silám naprostou převahu nad sovětskými tanky, kterými disponovala irácká armáda. Když se někde spojenecké jednotky setkaly s odporem, rychle se jim ho podařilo zlomit. Obávaná republikánská garda – elitní jednotky armády Saddáma Husajna byla rychle obklíčena a bombardována tak dlouho, až se vzdala. Operace Pouštní bouře skončila 28. února a Kuvajt byl osvobozen.

Válečné ztráty

Na straně spojenců se udává kolem 400 mrtvých a necelých 1000 zraněných, odhady iráckých ztrát se velmi rozcházejí. Nejmenší odhady docházejí k 1500 obětí, největší uvádějí až 200 000 obětí, nejčastěji se uvádí 25 000 - 75 000 obětí mezi vojáky a několik tisíc mezi civilním obyvatelstvem. Některé odhady uvádějí až 35 000 civilních obětí. Do spojeneckého zajetí padlo na 71 000 příslušníků irácké armády.

Celkem ztratila koalice přes 70 letadel, převážně vlivem irácké pozemní PVO. Například Američané ztratili během kampaně: 3x F-16, 1x F-14, 2x F-15, 2x F-18, 4x A-10 a mnoho dalších typů. Tyto ztráty jsou obecně považovány za velice nízké, neboť se předpokládalo, že kolice ztratí jenom v prvních dnech války přes 100 letadel.

Irácké letectvo mělo ztráty mnohem vyšší, po skončení bojů přestalo prakticky existovat. Během vzdušných soubojů ztratilo 13 letadel a další stovky strojů na zemi. Do příští války v roce 2003 již nezasáhlo. Irácké letectvo si může nárokovat pouze jediné vzdušné vítězství, kdy v první den války irácký Mig-25 sestřelil americkou stíhačku F-18.

Zdroj: Wikipedie

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace