40 % českých finančních institucí nabízí pokročilé technologie zpracování biometrických dat, nejčastěji digitální podpis

40 % českých finančních institucí nabízí pokročilé technologie zpracování biometrických dat, nejčastěji digitální podpis
27 / 08 / 2020, 09:00

Na 40 % českých finančních institucí používá nejrůznější biometrická data. Vyplývá to z analýzy jejich prohlášení o ochraně a zpracování citlivých údajů. Nejvíce, a to 33 % umožňuje používat biometrické digitální podpisy. Pouze 7 % pak nabízí funkce rozpoznávání obličeje a 13 % hlasovou biometrii. Bankovní sektor je tradičně velmi konzervativní a mnoho institucí na této hodnotě stále staví. Tlak nebankovních institucí a požadavky zákazníků však nutí celé odvětví, aby přijalo nejnovější technologie a co nejlépe je využilo ke svému rozvoji.

„Požadavky zákazníků se v bankovní praxi stále více orientují na elegantní řešení. Technologie rozpoznávání obličeje a hlasu již pomáhá finančním institucím přilákat nové zákazníky po celém světě a zlepšit jejich zákaznickou zkušenost. Tým Accenture v České republice analyzoval míru využití nejmodernějších technologií, zejména rozpoznávání obličeje a hlasu finančními institucemi, aby zjistil, jak na tom český finanční sektor v tomto ohledu je,“ říká Karel Kotoun, konzultant a strategický manažer společnosti Accenture v oblasti finančních služeb.

 

Nová úroveň zákaznické zkušenosti

 

Finanční instituce po celém světě se snaží dohnat závod s fintechy jako je Revolut, WeChatPay či Alipay. Zavádějí nová řešení, jako je rozpoznávání obličeje a hlasu, protože cítí příležitost nabídnout zcela novou úroveň uživatelské zkušenosti. Právě ta totiž může přilákat nové zákazníky umožnit komunikaci s bankou kdykoli a kdekoli, ihned a jednoduše. Kromě toho jsou inovace rozhodující pro to, aby tradiční instituce mohly konkurovat již zmíněným fintechům, které získávají stále více zákazníků díky jednoduchosti dosažené právě pomocí aplikované biometrie.

S neustálým nárůstem digitální interakce s bankami se uživatelská zkušenost stále více dostává do popředí. Fintechy pomalu přetváří své digitální aplikace tak, aby nabídly lepší a intuitivnější uživatelské prostředí. Proto použití sofistikovaných řešení založených na technologii rozpoznávání tváře a hlasu může zlepšit zákaznickou zkušenost a vztah finanční instituce se zákazníkem.

 

 

Není to daleká budoucnost, děje se to právě teď

První platbu potvrzenou na základě rozpoznání obličeje provedla jedna z čínských fintechových firem již v roce 2017 a první aplikace rozpoznávání hlasu použité pro účely péče o zákazníky dokonce již v roce 2016. Od té doby používá asijský trh biometrické metody mnoha způsoby. Například japonská banka implementuje umělou inteligenci při rozpoznávání obličeje k identifikaci zákazníka u bankomatu.

Na evropském trhu byly některé případy použití hlasových asistentů zahájeny již v roce 2014 v Nizozemsku za pomoci Voice Assistant Inge. Aktuální příklad použití lze nalézt na Slovensku, kde místní banka zavedla technologii rozpoznávání obličeje v procesu online onboardingu, a to pouze ve třech krocích. Zákazník při ověření pořídí fotografii svého dokladu a poté selfie. Algoritmus pak vyhodnotí, zda se jedná o tutéž osobu jako na dokladu. Pomocí tohoto nového digitálního řešení bylo v dané bance otevřeno až 30 % nových účtů.

Specifické možnosti použití

„Možnosti využití rozpoznávání hlasu a obličeje v oblasti bankovních služeb jsou široké. V rámci naší studie jsme proto připravili přehled různých typů služeb, ve kterých lze tyto technologie použít,“ říká Karel Kotoun, Accenture.

Zde uvádíme několik konkrétních příkladů:

Hlas/tvář:

Ověřování totožnosti při onboardingu. Ověření identity se provádí vytvořením selfie z různých úhlů a autorizací pomocí reprodukování na obrazovce zobrazených číslic.

Podpis smlouvy na dálku. Podepsat smlouvu lze pomocí ověření tváře nebo hlasu na chytrém telefonu, notebooku nebo PC.

 

Tvář     

-  Výběr peněz z bankomatu. Bankomat identifikuje tvář zákazníka při každém výběru peněz. Ověření pak probíhá pomocí identifikace otisku prstů nebo zadáním PIN.

Přizpůsobení pobočky. Podle aktuální cílové skupiny zákazníků na pobočce se přizpůsobí bannery, světelná atmosféra, vůně i hudba. A to tak, aby se tam právěš oni cítili co nejlépe. Když si zákazník domluví na poboče schůzku s bankovním poradcem, jeho osobní karta se poradci automaticky otevře na obrazovce.

Platba úsměvem. Ověření online platby proběhne pomocí úsměvu na selfie, o které je zákazník požádán po provedení platby z počítače / notebooku nebo smartphonu.

Platba identifikací obličeje v obchodech. Pokud je zákazník v obchodu s potravinami a chystá se platit na samoobslužném automatu s nainstalovanou kamerou, ten jej identifikuje, ověří identitu a ihned provede platbu.

Digitální recepce. Zákazník je při vstupu do pobočky pomocí identifikace obličeje rozpoznán digitální recepcí. Speciální software zkontroluje, zda má zákazník domluvenou schůzku. A pokud ne, může si zde vybrat oblast problému, bankovní poradce je předem informován a automaticky se zobrazí zákaznická karta přicházejícího klienta.

Hlas    

Identifikace zákazníka v call centrech. Před spojením s operátorem proběhne automatická identifikace zákazníka, který přečte kód na obrazovce.

Virtuální asistent. Virtuální pomocník rozpozná téma hovoru a provede klienta řešením problému nebo pošle odkaz na stránku, kde řešení najde.

Hlasové ovládání. Prostřednictvím hlasového asistenta může zákazník provádět bankovní příkazy nebo další úkony, či poslouchat načtené bankovní zprávy.

Zejména čínské fintechy jsou tedy velmi inovativní a asijský trh používá biometrické metody mnoha způsoby. Například již zde existují příklady použití při onboardingu klientů, výběrech z bankomatů či při nákupech. Český bankovní sektor byl dlouhou dobu naopak velmi konzervativní, avšak tlak nebankovních institucí a explicitní požadavky zákazníků jej nutí k inovacím. Na pořad dne tedy přichází aktuální otázka: Jak dlouho budeme čekat na použití nejpokročilejších metod po vzoru asijských zemí? Stále čekáme, ale změna je již na dohled.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace