7. červenec 2015: Je Velká Británie bezpečnější než před deseti lety?

7. červenec 2015: Je Velká Británie bezpečnější než před deseti lety?
Autor fotografie: YouTube|Popisek: Čtvrtá bomba byla odpálena v patrovém autobuse na Tavistock Square
07 / 07 / 2015, 16:15

V ten den uplynulo deset let, co při sérii bombových útoků v Londýně zahynulo 52 lidí a stovky jich bylo zraněno. Britové se ptají: Máme se dnes cítit bezpečněji než tehdy?

Britský server BBC zveřejnil komentář k desetiletému výročí jednoho z nejhorších teroristických útoků v Evropě.

7. července 2005 došlo v Londýně k sérii teroristických bombových útoků, které si vyžádaly přes pět desítek obětí a sedm stovek zraněných. 

Jednalo se o sérii koordinovaných sebevražedných teroristických útoků, které byly provedeny v londýnských dopravních prostředcích během ranní dopravní špičky (mezi 8:51 do 9:47 místního času). Doprava byla na několik hodin ochromena, tisíce lidí zůstaly několik hodin uzavřeny v některých stanicích metra. K výbuchům došlo v samotném centru metropole. Tři bomby explodovaly v soupravách metra (v tunelech poblíž stanic Aldgate a King's Cross, a na stanici Edgware Road) a čtvrtá bomba byla odpálena v patrovém autobuse na Tavistock Square. Krátce po události úřady vyloučily možnost, že by šlo o nehodu a Scotland Yard potvrdil, že se jednalo o teroristický útok. K zodpovědnosti za útok se přihlásilo několik skupin. V září 2005 se k útokům přiznala síť Al-Káida; britský vládní dokument, který unikl do deníku The Observer, ale toto spojení odmítá. Podle britského vyšetřování za útokem stáli hlavně samostatní čtyři sebevražední atentátníci – Mohammad Sidique Khan (30), Shehzad Tanweer (22), Germaine Lindsay (19) a Hasib Hussain (18). Všichni byli praktikující muslimové, všichni se také narodili a žili ve Velké Británii. Kromě Germaina Lindsaye byli pákistánského původu a žili v okolí města Leeds. Vůdce celé skupiny, Mohammad Sidique Khan svou motivaci vysvětlil na později zveřejněné videonahrávce, podobně i Shehzad Tanweer. O dva týdny později, 21. července, byly v metru nalezeny další nevybuchlé bomby. Policie přiostřila bezpečnostní opatření. O den později, 22. července, zastřelila v domnění, že jde o teroristu, brazilského elektrikáře Jeana Charlese de Menezese. Jeden z obviněných, Hussain Osman, řekl na soudě, že ty útoky s Al-Kaídou neměli nic společného, a že jim šlo pouze o šíření strachu a upozornit lidi na válku v Iráku, a nechtěli nikoho zabít. Vyšetřovatelé byli opačného názoru, a všichni čtyři teroristi byli odsouzení k vězení na 40 let. Zdroj: wikipedia

Zlepšila se za posledních deset let bezpečnost ve Velké Británii? Stručná odpověď je ano i ne.

Bombové útoky v Londýně vedly nejen k většímu zabezpečení a monitorování veřejných míst, ale především byly příčinou velkých změn ve spolupráci policejních složek, tajných služeb i politiků v boji proti mezinárodnímu terorismu. Dnes už by bylo pro teroristy mnohem těžší provést komplexní a koordinovaný útok jako 7.7.2005, aniž by byli včas odhaleni. 

Například počet agentů MI5, jejichž úkolem je odhalovat teroristická spiknutí, se za posledních deset let zhruba zdvojnásobil na 4000 příslušníků. Ti jsou z různých společenských vrstev, různých náboženství i rodných jazyků a zahrnují všechny národnosti, které se se vyskytují v britské společnosti. Současně tajné služby už přestaly soupeřit s Metropolitní policií a naopak pracují v tandemu a zřídily řadu regionálních protiteroristických jednotek (CTU) po celé zemi.

MI5 také mnohem více spolupracuje s SIS (Secret Intelligence Service) a GCHQ a má svoje agenty především v zámořských zemích, aby zjišťovali možná rizika co nejdříve.  

Britská administrativa však naprosto podcenila hrozbu teroristické skupiny islámský stát, která začala vznikat před několika lety v Sýrii. Podle nejnovějších odhadů se počet zahraničních bojovníků, kteří se připojili k IS nebo jsou pod jeho kontrolou, pohybuje už kolem 20 tisíc. A to je víc, než když odešlo bojovat lidí do Afgánistánu do táborů al-Káidy. Podle střízlivých oficiálních odhadů odešlo do Sýrie nejméně 700 Britů a z toho se již polovina vrátila zpět. Skutečná čísla jsou ale pravděpodobně vyšší. Podle expertů se ale část navrátilců potýká s životními traumaty a pocitem naprostého rozčarování z toho, jak ve skutečnosti vypadá IS, a potřebují spíše psychologickou pomoc.  

O tom, že příznivci islámistů z řad Evropanů odjíždí na Střední východ bojovat s islámisty, jsme psali v našich článcích "Jak se evropské státy vypořádají se svými občany bojujícími za Islámský stát?" nebo "Britská matka verbuje na sociálních sítích nevěsty pro islámisty".

Západní studenti medicíny odešli pomáhat IS

Tajné služby tvrdí, že se IS snaží přesvědčit Brity k provádění teroristických útoků v zemi, aniž by nutně museli bojovat po boku islámských radikálů v Sýrii. Ale nejde jen o Sýrii, potencionálními bezpečnostními riziky jsou ozbrojené skupiny v Jemenu, v Somálsku, v celé severni Africe nebo v  Iráku. Zatímco dříve hrozilo nebezpečí "pouze" od al-Káidy, dnes existuje mnohem vic extrémistických skupin, rozptýlených po celém světě. 

V Británii hrozí bombové útoky jako v červenci 2005, mezi nejohroženějšími zeměmi jsou i další země - USA, Francie nebo Dánsko. Největší obavy panují z útoků těžce ozbrojených teroristů na bezbranné občany v přeplněných centrech velkých měst. A není bezpodmínečně nutné, aby měli teroristé výkonné automatické zbraně, které lze navíc ve Velké Británii jen obtížně sehnat. Džíhádističtí teroristé se zajímají o jednodušší způsoby, které vyžadují minimální komunikaci mezi členy buňky a hlavně se dají jednoduše obstarat.

Internetová příručka Islámského státu "Jak přežít na Západě" radí svým stoupencům, jak nejlépe jako tajný agent sloužit IS a připravovat půdu pro nadcházející válku. Kromě toho, jak maskovat svou identitu a snažit se působit jako normální občan, radí jak vyrobit zbraně a bomby nebo podvodně vydělávat peníze - například posílat falešné e-maily z českého webového serveru Emkei.cz

MI5 uvádí, že sleduje zhruba dva až tři tisíce potencionálních extrémistů a jejich kontaktů. Ale současně MI5 upozorňuje, že pojem "mít na radaru" není totéž jako "mít pod mikroskopem". Vyžadovalo by to totiž tolik tajných agentů, jako měla kdysi východoněmecká Stasi.

Noční můrou zpravodajských služeb ale nejsou paradoxně tito potencionální teroristé, jako spíše vlci- samotáři. Ti se totiž s žádnou buňkou nekontaktují a jednají na vlastní pěst, a proto není možné je často včas odhalit.

Noční můra zpravodajských služeb - terorista jako osamělý vlk

Dalším rozdílem proti roku 2005 je způsob komunikace mezi teroristy. Tehdy spolu komunikovali prostřednictvím mobilních telefonů a emailů. Za uplynulých deset let ale mají k dispozici nepřeberný způsob nezjistitelných komunikačních kanálů včetně zašifrovaných zpráv umisťovaných do online her. Nejmenovaný expert přirovnal hledání komunikačních kanálů teroristů jako hledání "jehly v kupce (ne sena) ale jehel". Odhalení a dešifrování zpráv je extrémně náročné nejen personálně, ale i technicky. Někdy je výsledkem pouze planý poplach nebo naopak se další hledání dostane do slepé uličky, protože cíle přešly na jiný způsob komunikace. Někteří bezpečnostní experti zase tvrdí, že nadměrný dohled a špehování ze strany tajných služeb (GCHQ) vede k obtěžování řádných občanů a erozi občanských svobod. 

Muslimský expolicista kritizuje britskou protiteroristickou strategii. Jenom šmírujete muslimy!

Ve Velké Británii je v současnosti vyhlášen předposlední stupeň teroristického ohrožení, tzv. "závažný", z pětistupňové škály. Oficiálně to znamená, že hrozba teroristického útoku je "velmi pravděpodobná". Podle odborníků je tato hrozba dlouhodobá, může trvat i několik let. 

Zdroj: BBC News, YouTube

 

Tagy článku