A teď se, španělští demokrati, ukažte...

Španělsko udusilo zárodky nezávislosti Katalánska v zárodku. Jak se zachová dál? Bude odsuzovat katalánské lídry na desítky let, čímž hrozí? Nyní se ukáže španělská demokracie v praxi.

Minulý týden vyhlásil katalánský parlament nezávislost na Španělsku. To reagovalo promptně a parlament rozpustilo. Španělský premiér pak ohlásil, že dojde k omezení autonomie Katalánska, jehož vládní kompetence přebírá místopředsedkyně španělské vlády Sorraya Sáenzová.

psali jsme: Puigdemont: Katalánsko vyhlásí nezávislost v následujících dnech

Katalánští vládní představitelé však i přes hrozbu vězení zasedají ve svých úřadech dál a nabádají obyvatelstvo k pasivní nenásilné rezistenci. Pokud chtěl španělský premiér Mariano Rajoy ukázat nekompromisní postoj vůči Katalánsku, tak se mu to beze zbytku povedlo. Zadusil však emancipační hnutí, s nímž souhlasí většina Katalánců, která se vyslovila v referendu pro nezávislost regionu na Španělsku. Vůle lidu (a její většiny) má být vždy nejvyšším zákonem.

Nyní se ukáže v praxi, jaký pokrok prodělala španělská demokracie od pádu fašistické diktatury Franciska Franka. Mám však obavy, že španělští vrcholní političtí činitelé svou roli nezvládnou a nechají se unést ,,vzpourou" Katalánců, jejichž jednání však Madridu nezpůsobilo žádnou škodu. Dojde tak nejspíš na zatýkání katalánských politiků a jejich exemplárnímu potrestání. A možná také na jakýsi protektorát centrální moci nad Katalánskem s výrazným omezením autonomie a svobod běžných občanů Katalánska.

psali jsme: Katalánsko oznámilo výsledky referenda, parlament zasedne v úterý

Potlačení svobodné vůle lidu mělo v historii nesčetněkrát fatální následky pro moc, která jej uskutečnila. Může mnohonásobně zvýšit napětí v Katalánsku a vést k občanské neposlušnosti. Španělská vláda buď ukáže patřičnou míru velkorysosti k tomuto regionu, nebo naopak hrubou sílu, která může v krajním případě odstartovat nekontrolovaný hněv Katalánců se všemi následky z toho vyplývajícími.