Aféra Nagyová: soud si Šiborovým svědectvím naběhl

Aféra Nagyová: soud si Šiborovým svědectvím naběhl
Popisek: soud
03 / 11 / 2017, 15:00

Sdělovací prostředky tento čtvrtek informovaly, že „Obvodní soud pro Prahu 1 ve středu vyslechl významného svědka v kauze údajného zneužití vojenské tajné služby“. Šlo o plukovníka Vladimíra Šibora, přičemž obžalována je – jak známo – manželka bývalého premiéra Petra Nečase Jana Nečasová, dříve Nagyová.

Aby bylo jasno v úvodu: v žádném případě není smyslem tohoto pojednání jakkoli obhajovat Nečasovou. Ponecháme-li stranou emoce a zapojíme-li při snaze o nestrannost logické uvažování, dojdeme nicméně k závěru, kdy lze shledat v samotném Šiborově předvolání a svědectví principiální problém; soud si jím mohl poměrně podstatným způsobem naběhnout.

Podstata sporu

Šibor je významný policista – to bezesporu –, přesněji významný policejní funkcionář a manažer, jelikož řídí celý policejní Útvar zvláštních činností (ÚZČ) – jednotku, jež se zabývá odposlechy a sledováním. A právě o údajné sledování, anebo kontrasledování v celé kauze Jany Nečasové jde.

Podle státních zástupců, tedy obžaloby, nechala Nečasová prostřednictvím tří spolu s ní obžalovaných důstojníků vojenské tajné služby sledovat tehdejší Nečasovu manželku Radku. Obhajoba ale tvrdí, že o žádné sledování nešlo – mělo jít o takzvané kontrasledování.

Šibor měl věc coby odborník posoudit. Jeho výslech probíhal kvůli utajovaným skutečnostem s vyloučením veřejnosti.

Nesrovnalost první: odborná

Média si již nepovšimla jedné „maličkosti“: ano, Šibor je sice význačným policistou, jistě i expertem, nicméně k tomu, aby posoudil, šlo-li o sledování, anebo o kontrasledování nemá dostatečnou odbornost. A na straně našeho tvrzení stojí v tomto případě zákon o policii.

psali jsme: V kauze úniku informací z BIS byla znovu podána obžaloba

Nejprve fakta: Hlavním úkolem Útvaru zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování je odposlouchávat a sledovat osoby pro potřeby protikorupční policie, protimafiánského útvaru (nově Národní centrály proti organizovanému zločinu), dále policejní inspekce; v útvaru pracuje zhruba 650 policistů. A jmenovitě spočítá naznačený problém v tom, že ÚZČ takzvané kontrasledování prostě nedělá a ani nezná. A odkážeme-li se na zmíněný zákon i trestní řád, rovněž v něm není nikde zaneseno, že policie – předně ÚZČ – provádí kontrasledování; u policie se s ním můžeme výjimečně setkat pouze u ochranné služby v případě ústavních činitelů.

Čili podtrženo sečteno: ÚZČ vykonává výlučně policejní sledování, což znamená (a právě to je podstatné), že jeho prostřednictvím zajišťuje výlučně důkazy pro trestní řízení. Kdežto zpravodajské služby kontrasledováním získávají informace o prostředí, kontaktech, vazbách, a to za zcela jiným účelem; jde o prověření, zdali někdo příslušnou osobu nesleduje a nehrozí-li jí či někomu z její rodiny nebezpečí. Zjednodušeně řečeno: při kontrasledování, jež Šiborův ÚZČ neprovádí a nikdy neprováděl, se kolem vás pohybuje skupina lidí, která zjišťuje, zda vás někdo nesleduje; zvládnout celou sadu technik trvá profesionálům dlouhou dobu; musíte si například perfektně vycvičit paměť na obličeje.

A z tohoto důvodu je výslech Šibora obhajobou zpochybnitelný, uvážíme-li zejména, že může mít na rozhodnutí soudu zásadní vliv. Jak může totiž Šibor posuzovat, zdali šlo o sledování, či o kontrasledování, jde-li o policistu, v jehož kompetenci kontrasledování není a jenž ho jako expert nikdy ani neprováděl, ani neřídil, a nemůže s ním mít tudíž zkušenosti jako například vedoucí představit zpravodajské služby?

Nesrovnalost druhá: personální

Ale pokračujme: když poté státní zástupce sdělil zvědavým sdělovacím prostředkům, že Šibor vypovídal ve prospěch obžaloby – tedy, že šlo o sledování –, dostáváme se k dalšímu problému: jestliže Šibor vypověděl ve prospěch obžaloby – státních zástupců –, je třeba si uvědomit, kdo jej do funkce dosadil – údajně právě oni.

psali jsme: Tři vady na kráse šmírovacího systému Janus

Nejenže je prokazatelné, že vrchní žalobce Ivo Ištvan byl přítomen na oslavě ÚZČ k ročnímu vedení útvaru Šiborem, nýbrž také, že kvůli dosazení Šibora do funkce navštívil Ištvan svého času policejního prezidenta Martina Červíčka.

Pro Červíčka to v zimě 2012 nebyla snadná situace: klíčový útvar opustil ředitel Tomáš Almer, na jeho místo tlačili údajně mocní zákulisní hráči prostřednictvím tehdejší premiérovy milenky Nagyové právníka Stanislava Hájka. Státní zástupci chtěli naopak Šibora.

To se nakonec stalo, ale zda díky Ištvanově intervenci, není doposud známo; aktéři tehdejších událostí zarytě mlčí. A protože žádné vyšetřování v této souvislosti neproběhlo, nahrává to spekulacím o „klientelismu“, potažmo o zpochybnění nestrannosti, kdy může být slovy obhajoby řečeno: Šibor se mohl chtít státním zástupcům zavděčit za dosazení do funkce.

Další průtah?

Obvodní soud pro Prahu 1 řeší kauzu už počtvrté. Poté, co obžalované osvobodil a nerespektoval výtky nadřízeného Městského soudu v Praze, dostal věc na starosti nový trestní senát.

Přitom celý proces se chýlí k závěru. Tento týden soud dokončí dokazování. Na dalším jednání by pak měly zaznít závěrečné řeči a případně rozsudek. Termín tohoto jednání ale zatím soud neurčil, nicméně dvě shora uvedené nesrovnalosti mohou opětně soud s Načasovou zpochybnit a protáhnout.

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace