KOMENTÁŘ: Aleku Baldwine, není nabitá - o odpovědnosti a zodpovědnosti. Za tragickou nehodu nemůže ani Trump, ani zbraň

KOMENTÁŘ: Aleku Baldwine, není nabitá - o odpovědnosti a zodpovědnosti. Za tragickou nehodu nemůže ani Trump, ani zbraň
Autor: Pixabay
28 / 10 / 2021, 14:00

Zprava dobrý. To stihnem, jeď. Klid, není nabitá. A další časté "poslední věty před smrtí", o nichž se černě žertuje. "Není nabitá" také údajně řekl asistent režiséra, který podával herci Aleku Baldwinovi zbraň. Jenže jeden náboj v bubínku byl. A rovnou ostrý. A herec pro svou roli a pro následující scénu měl nacvičovat kovbojské tasení. A rovnou také zamířil. A rovnou měl i prst na spoušti. A rovnou ji také stiskl. Zcela zbytečná smrt hlavní kameramanky a zranění režiséra. A samozřejmě okamžitě také petice o zákazu skutečných zbraní při natáčení. A jako obvykle: může za to Trump.

Hlavní roli v prevenci podobných situací hraje odpovědnost v kombinaci se zodpovědností. Rekvizitář či zbrojíř má v popisu práce zajistit, aby zbraně, s nimiž herci při natáčení nebo při nácviku zacházejí, mohly být používány bezpečně. Na place mají svou roli stunt koordinátor, poradci, asistenti. O úroveň výše pak stojí produkční, který takového rekvizitáře a koordinátory pro projekt najímá, na základě nějakého doporučení či zkušeností či jiným způsobem výběru, a nese odpovědnost za celkový přístup k bezpečnosti práce. Každý člověk s přiměřeným smyslem pro zodpovědnost si dovede představit, jak by se cítil, kdyby doporučil využít služeb někoho, kdo v nich následně fatálním a nevysvětlitelným způsobem selže. A nadto se ukáže, že měl problémy v branži již dříve.

Slova zodpovědnost a odpovědnost se často zaměňují. Odpovědnost je formální a daná okolnostmi, zodpovědnost je vlastnost. V ideálním případě jsou odpovědní lidé také zodpovědní. V případě tragédie, která se při Balwinově natáčení stala, nebyli. Ale nezodpovědný byl do jisté míry patrně i herec sám. Minimálně v tom, že se zcela spolehl na informaci asistenta režie a následně zbraní mířil na lidi a stiskl spoušť. Otázka jeho formální odpovědnosti je jiná věc. Zachary Knight z profesního sdružení I.A.T.S.E. Local 44, jehož členy jsou lidé pracující v různých oborech pro zábavní průmysl, řekl mj.: "Dalším pravidlem je, že herec má právo zkontrolovat zbraň, než z ní vystřelí."

To je poněkud nešťastná formulace. Takové „pravidlo“ není třeba nikam psát a těžko by takové právo chtěl kdokoli herci/střelci upírat. Jde o uložené povinnosti a z nich plynoucí odpovědnost. A pokud se podle nastavených pravidel herec mohl spolehnout na to, že za zbraň a její stav nese odpovědnost jiný pověřený člen štábu, chyběl mu možná dohled koordinátora, a asi i zodpovědnost. Při zacházení se zbraní obecně platí, že nemíříme na člověka, nemáme prst na spoušti, dokud nechceme vystřelit, a o každé zbrani předpokládáme, že je nabitá, a tak se k ní také chováme.

Je samozřejmě absurdní první zmíněné pravidlo chtít aplikovat absolutně při natáčení filmu, za každé situace. Ale tím spíš je zásadní nepodcenit to poslední pravidlo. Kontrola zbraně je věcí krátkého okamžiku. Její neprovedení pak výrazem nezodpovědnosti a lhostejnosti. Její neprovedení a cvičné zamíření na člověka je hazardem, a zbytečné stisknutí spouště to pak již jen završuje a násobí pravděpodobnost neštěstí. Každý pochopí, že při natáčení filmu nebo na jevišti je občas na člověka či na kameru namířit a dokonce vystřelit třeba. Lehkomyslnost při „nácviku“ scény se vymstila. A jestliže se Alec Baldwin v minulosti vyjadřoval pro omezení práv držet legálně zbraně, činil tak patrně především proto, že má zbraně za předměty, s nimiž je třeba zacházet s plným respektem. Pak se ovšem spolehne na informaci asistenta režie a bez váhání míří na lidi a dokonce stiskne spoušť.

Vyšetřování přinese odpověď o odpovědnosti. Zbrojířka či asistent režie budou mít vážný problém, produkce bude mít vážný problém. Nicméně odpovědnost nelze možná zcela sejmout ani z herce, v jehož silách i časové dispozici možnost zkontrolovat zbraň, s níž pracoval, byla a musela být. V konečném důsledku on, zbytečně, stiskl spoušť. „Není nabitá“ – ale já náboj vidím! Po spolujezdcově „zprava dobrý“ se zodpovědný řidič také raději sám doprava podívá. On šlape na pedál. Střelec stiskne spoušť.

Jak se k tomu má nešťastná zbraň? Tak jak je v moderní době obvyklé: za zřejmá lidská selhání někteří hledají vinu u neživých předmětů. A věří, že omezením či rovnou zákazem jejich užívání předejdou příštím možným neštěstím. Existující pravidla nebyla dodržena, je třeba je zpřísnit – univerzální odpověď, díky které se propadáme v mnoha oblastech do nepřehledné změti předpisů a zákazů. Za nezodpovědnost a nekompetentnost (kořeněnou dřívějšími Baldwinovými kritickými výroky směrem k držitelům zbraní) konkrétních osob účastnících se konkrétního projektu tak mají být trestání paušálně všichni, včetně zkušených profesionálů, kterým se podobná věc nikdy nestala, nemohla stát a nikdy se jim také nestane. Protože nastavené procedury jsou jednoduché a při jejich znalosti a dodržování je nehoda tohoto typu vyloučena. Tečka. Jenže my žijeme v moderní době. A tak údajně vznikla petice. Může za to revolver, zakažte ho. Natáčejte s dětskými hračkami. Zvuk a kouř přidáte v postprodukci, zpětný ráz dobrý herec zahraje. Lidi to nepoznají.

Vydavatel Johannes Velterop šel ještě o krok dál. Trpí patrně tzv. Trump derangement syndromem, a na svůj twitter napsal, že zbraň možná nabil příznivec Trumpa, který tím potrestal Baldwina za jeho antitrumpovské parodie.

Samotnému Baldwinovi nyní dosti necitlivě střelecké komunity po celém světě prostřednictvím sociálních médií vracejí rány, které on sám dříve v opačném směru rozdával. Leckdo se Baldwina zastává s tím, že přece nebyl za zbraň na place odpovědný. Možná nebyl. Ale byl do jisté míry nezodpovědný. V obecné rovině zde neplatí „já nic, já muzikant/herec“ a událost jím také zřetelně otřásla. Nehody se zbraněmi se stávají. A stávají se z neznalosti a nedodržením jednoduchých pravidel. Výjimečně technickou závadou. Toto byl zjevně první případ, a příklad bohorovné arogance a lehkomyslnosti zúčastněných. Zbraně za to, opět, nemohou.

A na závěr ještě jeden postřeh, který souvisí s již zmíněnou zodpovědností. Kdyby měl Baldwin zbraň v nacvičované scéně přiložit ke svému spánku, spolehne se na skutečnost, že ,,není nabitá" stejným způsobem, jakým se na to spolehnul, když mířil na kameramanku?

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace