Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Americký Kapitol
Již 8. listopadu se konají volby do amerického Kongresu. Za normálních podmínek by se nejednalo o nějakou zvlášť důležitou událost, nicméně ve světle probíhající války na Ukrajiny právě tyto volby nabývají na velké důležitosti. Reálně totiž hrozí, že Bidenovi Demokraté ve volbách prohrají a tím může dojít ke snížení dodávek vojenské pomoci Ukrajině.
Na Ukrajině stále probíhá válečný konflikt, jeho další průběh mohou výrazným způsobem ovlivnit události tisíce kilometrů od bojiště. Hraje se totiž o hodně. Již 8. listopadu se konají volby do obou komor Kongresu (Sněmovny reprezentantů a Senátu), které má zatím v držení Demokratická strana. To však nemusí po tomto datu platit, protože jak naznačují průzkumy, reálně se rýsuje možnost, že Biden ztratí většinu ve Sněmovně reprezentantů ve prospěch Republikánů. Není však vyloučeno, že ztratí obě komory.
Pokud by se tak skutečně stalo, tak by to Bidenovi výrazně ztížilo prosazování zákonů včetně další vojenské pomoci Ukrajině, na kterou se obránci především spoléhají. Tedy pomoc by se nejspíš nezastavila úplně, ale byla mohla by být významně přiškrcena. Bidenovi kromě nadcházejících voleb však přidělávají starosti vlastní zákonodárci. Vznikla iniciativa 30 kongresmanů na Demokratickou stranu, kteří nabádají prezidenta, aby vyvinul úsilí směřující ke konci války a zasazují se o to, aby se jednalo s Ruskem o možném uzavření příměří. Signatáři dopisu míní, že v této situaci je stěžejní zamezit přímému vojenskému střetu s Ruskem.
Právě Kreml bude napjatě sledovat, jak dopadnou volby do Kongresu a současně bude doufat, že by mohly přinést i zásadnější změnu v zahraniční politice, případně obrat. Ten se ale nedá očekávat, protože prezident po volbách zůstane ve funkci a je to on, kdo určuje směřování zahraniční politiky. Nicméně právě na Bidenovu prohru jistě Moskva vsází, a to v okamžik, kdy se daří zatím Ukrajině podnikat úspěšné protiofenzivy. Případné oslabení nebo omezení dodávek moderních zbraní do budoucna v dalších klíčových fázích války by mohly změnit v dlouhodobějším horizontu průběh války, z něhož by napříště mohlo těžit Rusko.
Otázkou zůstává, jestli Biden, pokud ve volbách výrazněji prohraje, bude muset čelit do konce svého mandátu sílícímu tlaku Republikánů, a i těch, kteří adorují Donalda Trumpa. Ti jsou vůči Ukrajině velmi zdrženliví a poukazují na to, že tato země netvoří siločáru amerického národního zájmu či bezpečnosti. Sám Trump sice za svého mandátu (tedy ještě před vypuknutím války) Ukrajinu materiálně podporoval, ale tato pomoc měla z jeho strany své limity.
Na druhé straně je jasné, že pokud by Donald Trump znovu za dva roky kandidoval v prezidentských volbách a zvítězil, posílily by se v americké zahraniční politice výrazněji izolacionistické tendence a s nimi by se přirozeně tenčila i štědrá vojenská pomoc, kterou USA zatím Ukrajině poskytují. A Trump již několikrát naznačil, že by rukavici zvedl a ucházel se v příštích prezidentských volbách o přízeň Američanů.
Na každý pád blížící se volby mohou naznačit, jakým směrem se bude dál ubírat vojenská pomoc Ukrajině, která je v těchto fázích války nezbytná. Pokud by se omezily dodávky zbraňových systémů či dokonce zastavily a USA by se z pomoci vyvázaly, veškerá tíha pomoci by potom ležela na evropských spojencích NATO. Otázkou je, zda by to to k ubránění napadené země stačilo. A zde o tom panují silné pochybnosti.
Zdroj: The Washington Post