Americká armáda uvažuje o tom, že nejdéle do pěti let dojde ve východní Evropě k válce s Ruskem.
Bezpečnostní analytik Loren Thompson z amerického think tanku Lexington Institute, který se zaměřuje na národní bezpečnost, zveřejnil 16. září ve svém sloupku v americkém prestižním časopisu Forbes svůj názor na možnou příští válku v Evropě a jako vítěze predikuje Rusko.
Stratégové americké armády údajně předpokládají, že se Rusko bude snažit získat "svoje ztracená" území podél svých evropských hranic. Rychle se modernizující ruská armáda by znamenala maximálně rychlý postup pěších jednotek přes velká území. Někteří pozorovatelé nesprávně usoudili, že americká armáda má "pouze" pět let na to, aby se připravila na takový konflikt. Ve skutečnosti to je maximálně, ale spíše méně než pět let, myslí si Thompson. Je podle něj běžné, že vojenský útok provádí protistrana vždy na začátku funkčního období nových amerických prezidentů. Porážka v takovém konfliktu by zcela změnila geopolitickou rovnováhu v Evropě a maximálně by oslabila vliv USA od začátku 2. světové války, tvrdí Thompson
Tento bezútěšný výhled souvisí nejen s agresivním nacionalismem Vladimíra Putina, ale také se strategicky chybnými úsudky posledních dvou amerických prezidentů. George W. Bush junior stáhl v posledních dnech svého prezidentství z Evropy dvě americké těžké brigády a Barack Obama vsadil na americkou přítomnost v Pacifiku, což mělo za následek snížení vojenské síly v Evropě. Podle Thompsona právě toho využil Putin a v roce 2014 anektoval část Ukrajiny.
Americká armáda prý "prohraje evropskou válku" a uvádí k tomu pět argumentů:
Nedostatečné financování americké armády
Američtí politici sice dnes mají jiný pohled na záměry ruského vůdce, ale nejsou ochotni přijmout nezbytná opatření k tomu, aby odrazili ruskou agresi ve východoevropském regionu. Americké ozbrojené síly dostávají ročně z federálního rozpočtu 22 miliard dolarů na nové zbraně, kdežto Rusko zahájilo desetiletý program přezbrojení s rozpočtem 700 miliard dolarů, přičemž větší část těchto prostředků má být vydána na rozvoj pěších vojsk a letectva.
Nepřítele favorizuje geografie
Ozbrojený konflikt se odehraje na území východní Evropy, které se nachází daleko od hlavních evropských vojenských základen, kde je rozmístěn americký kontingent. Americkým pozemním silám by trvalo týdny, než by na frontu dopravily těžkou vojenskou techniku. Současně je tato část Evropy obklopena moři, přes které se lze dostat jen přes úzké průlivy, které Rusko dokáže snadno kontrolovat. Navíc Rusko koncentrovalo svojí vojenskou sílu právě na hranicích Evropy a může tedy velice rychle dosáhnout svých cílů ve východní Evropě, než vůbec dorazí americká armáda.
Americká armáda je žalostně nepřipravená
USA mají dnes v Evropě pouze dvě stálé brigády, lehkou výsadkářskou jednotku a další jednotku s obrněnými Strykerami. Nebudou-li posílené, Rusko prostě tyto jednotky zlikviduje. Obamova vláda přijala nedávno rozhodnutí o rozmístění třetí rotační brigády v Evropě. Současně se rozhodla vyslat asi tisíc vojáků do Polska a pobaltských zemí. Jenže i po 15 letech boje s nepřáteli jako je třeba Taliban má americká armáda závažné nedostatky ve své protivzdušné obraně, elektronickém boji, má problémy se svými přesnými zbraněmi i dostatečnou ochranou svojí techniky. A v tom se USA nemohou rovnat Rusku.
Větší část amerických námořních sil bude odříznuta od bojiště
Zeměpisná poloha regionu vylučuje, že by do bojů mohly zasáhnout americké námořní síly. Rusko má vojenské základny v Kaliningradské oblasti na Baltu a v Sevastopolu na Černém moři, což ztěžuje, ne-li znemožňuje vstup americké flotily do těchto vod. Americké letectvo může být zase vyřazeno díky ruské protivzdušné obraně. Například mobilní protiletadlový raketový systém S-400 (kterých už je nasazeno více než 150) má dosah 250 mil a je zabezpečen proti zablokování radaru. Stíhačky F-35 by sice mohly proti těmto systémům zaútočit, ale Obamova administrativa opakovaně oddaluje jejich modernizaci.
Nerozhodní spojenci NATO
Další okolností, která zhoršuje situaci americké armády v hypotetickém konfliktu s Ruskem, je podle Thompsona nerozhodnost spojenců ze Severoatlantické aliance. Vojska NATO sice mají kvantitativní převahu nad ruskou armádou, ale vůbec není jasné, zda by se do tohoto konfliktu s Ruskem na území pobaltských států nebo Ukrajiny, zapojila většina členů NATO. Podle průzkumů veřejného mínění není většina Evropanů ze západní Evropy ochotná bránit svoje východní sousedy. Ustanovení článku 5 alianční smlouvy sice hovoří o kolektivní obraně, ale ve skutečnosti nenařizuje povinnou vojenskou reakci na agresi. A po odchodu Velké Británie z Evropské unie je velmi těžké odhadnout, jak se zachovají alianční státy. Pozice NATO by byly také oslabeny v případě, že by Bílý dům zvolil pouze obrannou taktiku a vzdal se protiútoků na ruské vojenské základny. Přejít do ofenzívy bude pro americkou vládu velmi obtížné, protože tento útok by mohl Moskvu vyprovokovat k nasazení jaderných zbraní. A žádná evropská země se nechce stát terčem jaderného útoku, ukončuje svůj článek Thompson .
Udroj: cz.sputniknews.com