Američtí vojáci jsou unavení ze zahraničních misí a mají plné zuby "vývozu demokracie"

Američtí vojáci jsou unavení ze zahraničních misí a mají plné zuby &quote;vývozu demokracie&quote;
Autor: Flickr.com, (CC BY-SA 2.0), The U.S. Army|Popisek: U.S. Army Soldiers from 2nd Battalion, 1st Infantry Regiment, 172nd Stryker Brigade Combat Team conduct a patrol in Mushada, Iraq, Nov. 17, 2006. (U.S. Army photo by Spc. Jeffrey Alexander)(Released)
23 / 09 / 2016, 09:00

Výsledek průzkumu, který zjišťuje názory amerických vojáků před nadcházejícími prezidentskými volbami v USA.

Většina amerického vojenského personálu je "hluboce skeptická" k americkým vojenským misím v zámoří a vojáci by byli raději, kdyby se americká vláda zaměřila na "méně nejednoznačné mise" jako je "zabíjení teroristů" a "ochrana vlasti". 

To je výsledek exkluzivního průzkumu, který byl proveden začátkem září mezi více než 2200 amerických vojáků Institutem pro válečné veterány a rodiny vojáků Univerzity v Syrakusách ve spolupráci s časopisem Military Times. 

Současná americká zahraniční politika je „totální katastrofa“. Spojené státy chybovaly, když se snažily zavést západní podobu demokracie v zemích, které o to nestály, prohlásil republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump s tím, že zásahy v Iráku, Libyi nebo Egyptě uvrhly celý Blízký východ do chaosu. 

Na otázku "Jak vnímáte snahu americké vlády pomocí vojenské a finanční podpory o zavedení demokracie ve státech na Středním východě a v severní Africe?" odpovědělo 55 procent, že je rozhodně proti, zatímco pouze 23 procent vyjádřilo těmto misím podporu.

Podobné názory svědčí o tom, že většina amerických vojáků nesouhlasí s politikou současného prezidenta Baracka Obamy ani jeho předchůdce George W. Bushe v jejich úsilí v boji proti globálnímu terorismu. Oba prezidenti se snažili pomocí armády vybudovat především v Afgánistánu a Iráku demokratické státy, ale úspěšnost jejich snažení zůstává přinejmenším pochybná. I dnes , po 15 letech války, je bezpečnostní situace v obou zemích mimořádně křehká, a přitom tato snaha stála USA miliardy dolarů a tisíce a tisíce obětí.  

"Vojáci, se kterými jsem mluvil, namítají, že zasahují tam, kde nemají místní podporu, nebo tam, kde nejsou příznivé místní podmínky a nebo kdy vojenské řešení není podle nich ten nejlepší nástroj," řekl Phil Carter, vojenský analytik a ředitel Military, Veterans and Society Program at the Center for a New American Security, který je bývalým armádním důstojníkem a válečným veteránem z Iráku. 

Republikánský kandidát na prezidentský úřad Donald Trump v rozhovoru pro list The New York Times uvedl, že stane-li se americkým prezidentem, tak možná Spojené státy nepřispěchají na pomoc některým členům NATO, pokud budou napadeni Ruskem. Rozhodnutí o ochraně pobaltských států proti ruské agresi by zase záleželo na tom, do jaké míry tyto státy „dodržují své závazky vůči nám“

Podle většiny dotazovaných vojáků by se měla bezpečnostní strategie USA zaměřit na přímý boj proti terorismu (62 procent), obranu vlasti (68 procent), počítačovou bezpečnost (81 procent) a jaderného odstrašování (51 procent). Méně pozornosti by měla americká vláda věnovat "stabilizačním operacím" a americké vojenské účasti v zahraničních misích.

Škála hrozeb, kterým čelí současné Spojené státy, je mnohem vážnější: ožívající Rusko, stále více asertivní Čína, nebezpečný potížista Írán i nepředvídatelná Severní Korea. A hackerské útoky na americké počítačové sítě jsou také stále agresivnější.

Carter také uvedl, že by se americká vláda měla zamyslet nad svými rozhodnutími, kterými posílá mladé muže a ženy do nebezpečí. Podle výsledků průzkumu vysílá armáda signál, že "současné války jsou chaotické, v některých případech velmi krvavé a neměly by být brány na lehkou váhu."

Problematika zahraniční pomoci vyvolala mezi vojáky nejvíce záporných reakcí. 62 procent jich uvedlo, že by se Spojené státy měly méně zapojovat do zahraniční pomoci po celém světě. Pouhých deset procent vojáků s tímto tvrzením naopak souhlasilo. Americká armáda v rámci svých stabilizačních operací zasahuje kromě Iráku a Afgánistánu také proti drogovým kartelům v Kolumbii, proti islámským separatistům na Filipínách a na celém Blízkém východě a Africe proti skupinám napojených na Al-Kájdu.

Někteří vojáci se domnívají, že zahraniční politika Washingtonu se zaměřuje víc na potřeby jiných zemí a na úkor Spojených států. Například 26 letý rotný Air Force Duane Hulbert řekl: "Měli bychom omezit zahraniční mise a víc se zaměřit na naší zemi. Máme spoustu práce kolem budování obnovitelných zdrojů energie, měli bychom omezit těžbu uhlí a ropy. Je čas zaměřit se na to, jak ochránit tento svět, pokud to neuděláme, zničíme ho. Jinak nebude cesty zpět."

Celý průzkum zde.

Foto: Flickr.com, (CC BY-SA 2.0), The U.S. Army

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace