Analytici: Průmysl v květnu nezklamal, čeká jej ale zpomalení

Autor fotografie: Screenshot YouTube

Průmyslová produkce v květnu přes relativně nízký růst očekávání nezklamala. Analytici oslovení ČTK upozornili na významný růst nových zakázek. Přesto podle nich čeká český průmysl ve druhé polovině roku ochlazení. Průmyslová výroba v ČR v květnu zpomalila meziroční růst z dubnových 5,5 procenta na 1,4 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

"Průmyslu se v květnu poměrně slušně dařilo. Meziroční růst sice na první pohled není nijak ohromující, avšak po zohlednění silné statistické základny z loňského roku je květnový výsledek průmyslu nutno vnímat v lepším světle," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Na první pohled pozitivní je podle něj naopak údaj o nových zakázkách, které v květnu meziročně vzrostly o 9,5 procenta, tedy bezmála dvouciferným tempem.

Český průmysl se podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela vyvíjí po německém vzoru. Tamní průmysl podle údajů z minulého týdne také v květnu vystřelil a zvýšily se i objednávky v tomto sektoru. Domácí produkci podpořilo velmi teplé počasí, když stoupla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Podobně jako v posledních měsících přispěla i produkce elektroniky, podotkl.

Výroba motorových vozidel se podruhé v letošním roce meziročně snížila a za prvních pět měsíců roku vykazuje v porovnání s celkovou produkcí podprůměrný růst, upozornil analytik UniCredit Patrik Rožumberský. Produkce aut tak letos přestala plnit úlohu klíčového tahouna českého průmyslu. Nadále očekává v českém průmyslu ochlazení, které však bude jen pozvolné. "Letos předpokládáme růst průmyslové produkce v průměru o tři procenta, což by bylo méně než poloviční tempo v porovnání s loňským rokem," odhadl.

Největší výzvou pro průmysl zůstává udržení konkurenceschopnosti v prostředí nejrychleji rostoucích reálných mezd od roku 2003 a pokračujícího nedostatku zaměstnanců, míní analytik Raiffeisenbank František Táborský. Rizikovým faktorem bude i slábnoucí poptávka ze zahraničí a růst domácích úrokových sazeb, který se projeví ve vyšších úvěrových nákladech. V kombinaci se silnější korunou se tak snižuje prostor pro firmy s nižší přidanou hodnotou, které doposud přežívaly díky uvolněné měnové politice ČNB v podobě kurzového závazku a nulových úrokových sazeb, dodal.

Zdroj: ČTK