Autor fotografie: Ministerstvo vnitra|Popisek: Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS)
Ministerstvo vnitra v následujícím období podle programového prohlášení vlády, s nímž vláda Petra Fialy předstoupí před Sněmovnu 12. ledna, chce mj. zřídit pozici Poradce pro národní bezpečnost při Úřadu vlády, připravovat občany na krizové situace, bojovat proti dezinformacím, podpořit konkurenceschopnost složek IZS na pracovním trhu, zachovat práva legálních držitelů zbraní. V oblasti veřejné správy hovoří o snížení počtu úředníků, úpravě služebního zákona, obcím a krajům slibuje adekvátní příspěvek na výkon státní správy. Vláda slibuje digitalizaci státní správy, která má být „moderní, štíhlá a pružná“.
Nový ministr vnitra, Vít Rakušan z hnutí STAN, má zkušenosti mj. z výkonu funkce starosty Kolína (2010-2019) a nepřekvapí proto, že se mezi prioritami Ministerstva vnitra pro nadcházející období objevuje téma podmínek výkonu státní správy obcemi a kraji v rámci přenesené působnosti. Programové prohlášení mluví o adekvátním příspěvku, ale také o sjednocení a koordinaci činnosti kontrolních orgánů a snížení zátěže obcí a krajů kontrolami.
V roce 2022 je stále v mnoha ohledech stav digitalizace státní správy nedostatečný, stále se skenují papírové formuláře, instituce nesdílejí informace. MV chce zřídit silnou centrální autoritu, vybavenou dostatečnou metodickou, rozpočtovou, legislativní i kontrolní pravomocí, s úkolem napříč veřejnou správou prosazovat efektivní, bezpečnou a dlouhodobě udržitelnou digitalizaci veřejné správy. Nové vedení ministerstva slibuje ve spolupráci s profesními a podnikatelskými organizacemi zpřehlednit a zjednodušit povinnosti občanů a podnikatelů vůči státu. Chce zřídit platformu pro zvýšení srozumitelnosti a přehlednosti právního řádu.
V oblasti bezpečnosti je prvním bodem programového prohlášení zřízení „Poradce pro národní bezpečnost“, nové funkce při Úřadu vlády, která má vzniknout do konce roku 2022. Jeho úkolem má být koordinace komunikace mezi bezpečnostními složkami, zajištění dobré spolupráce a jednotného přístupu k bezpečnosti státu v oblasti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných nadresortních bezpečnostních problematik.
A boji proti dezinformacím se věnují i další body: „Adaptujeme se na vývoj bezpečnostního prostředí a prosadíme odbornější přístup k obraně v informačním prostoru. Obrana proti dezinformacím musí být rychlá a škálovatelná. Po vzoru zahraničí připravíme legislativní i nelegislativní opatření, která umožní lépe se bránit proti škodlivým dezinformacím, aniž by byla narušena svoboda slova.“
Do konce roku 2023 chce Ministerstvo vnitra připravit revizi legislativy pro krizové řízení a kritickou infrastrukturu, posílit funkce a činnost krizových orgánů, a na krizové situace (jmenuje pandemie, povodně, sucha, blackouty, průmyslové havárie, kybernetické útoky, útoky na měkké cíle) systematicky připravovat občany i spolky. Do konce roku 2023 chce vláda také novým zákonem vymezit fungování soukromých bezpečnostních agentur.
Zpravodajským službám (Bezpečnostní informační službě, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenskému zpravodajství) slibuje zachování stability a podporu standardních podmínek pro jejich činnost, a pro každou z nich moderní právní úpravu. Kromě dalšího hodlá vláda podporovat náborové motivační programy pro bezpečnostní sbory a chce se zasadit o udržení konkurenceschopnosti složek Integrovaného záchranného systému na trhu práce. Současně chce snižovat nadbytečnou byrokracii u Policie České republiky.
Podobně jako v kapitole věnované obraně i v oblasti bezpečnosti v gesci Ministerstva vnitra se v programovém prohlášení vlády objevuje věta „Zachováme práva legálních držitelů zbraní.“ Lze tedy očekávat střetávání se snahami omezit tato práva na půdě Evropského unie v rámci revizí tzv. zbraňové směrnice, které slibuje pravidelně provádět Evropská komise. Po loňském schválení novely zákona o zbraních, která v maximální možné míře elegantním způsobem implementovala novelizovanou evropskou směrnici, bude vládě předložen návrh zcela nové zbraňové legislativy, na které MV mj. ve spolupráci se zástupci odborné a dotčené veřejnosti pracuje; obecný příslib zachování práva legálních držitelů zbraní v programovém prohlášení je v tomto ohledu velmi důležitý.
Nejen situace na polsko-běloruské hranici připomíná, že přes pandemii covid-19 nikam nezmizely problémy s nelegální migrací do Evropy. Programové prohlášení vlády říká, že se Česká republika zapojí do dalšího vyjednávání reformy evropské migrační politiky, odmítá řešení migračních krizí politikou povinných kvót, a ve spolupráci s EU a jejími členskými zeměmi navýší podporu pro migrační tábory mimo EU. „Objem a struktura legální migrace bude stanovena s ohledem na integrační možnosti státu.“
Zdroj: vlada.cz