Autor fotografie: Pixabay
Více či méně sofistikované předvolební politické útoky, ať již přímé, nebo nepřímé, měly podle zjištění agentury STEM nečekaně silný dopad, budeme-li ho měřit procentem občanů, kteří uvěřili alespoň jednomu z vymyšlených tvrzení, jež před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny nabídly konspirační servery. Většina nepravdivých útoků z konspiračních serverů se dlouhodobě zaměřuje právě na strany s tzv. prozápadním směřováním.
"Nejvíce se do povědomí dostaly nepravdivé útoky proti Pirátské straně spojené s tématem migrace," píše v tiskové zprávě STEM. Jako dlouhodobě přítomné misinformace, vůči kterým jsou odolnější voliči stran dnešní pětikoalice, jmenuje sdělení spojená právě s migrací, rolí EU, pandemií covidu, a také Ruska.
O dezinformacích jako o fenoménu, který ovlivňuje společnost v dnešní době, nazývanou někdy jako doba "postfaktická", se píše dlouhé roky, a s postupným vrůstáním lidské a občanské existence do digitálního světa internetu nabývá tento problém na aktuálnosti. Není přitom snadné ani s odstupem delšího časového období s jistotou určit, co byl cílený útok a kdo jej vedl, kdo "vrtěl psem", a co byla jen dříve běžná mediální kachna.
"Nepravdivým útokům důvěřují lidé napříč věkovými a socioekonomickými skupinami. Jediná skupina, která je trochu více imunní, jsou mladší lidé s VŠ vzděláním. Důvěra v nepravdivé zprávy nejvíce souvisí s obecným zklamáním z fungování demokracie, pocitem, že nejsem ve společnosti respektován nebo že mi není nasloucháno," vysvětluje STEM ve své zprávě.
Mezi tvrzeními, kterým STEM ve svém průzkumu věnoval pozornost, najdeme následující:
"Pirátská strana chce rozdávat byty a další podporu, aby do ČR přišlo mnohem více lidí z muslimských a afrických zemí." Tu mělo zaznamenat 51 % oslovených, a za pravdivou ji považovalo 29 %. 40 % oslovených se setkalo s tvrzením, že "Kauzu Pandora Papers si vymyslely globalistické síly, které chtějí poškodit Andreje Babiše." Čtvrtina jí také uvěřila. Tvrzení, že "Petr Fiala získal pro sebe desítky milionů díky dotacím pro neziskovou organizaci Centrum pro studium demokracie a kultury," zaznamenalo 24 % lidí, a 21 % mu také uvěřilo.
Předvolební boj se málokdy vede v rukavičkách a účelové lži, přehánění, vytržení informací z kontextu nebo zdůraznění jen jednoho aspektu se odehrávaly vždy a těžko se tomu lze bránit jinak než vysvětlováním a trpělivostí.
Podle STEMu jsou podobné útoky jednak velkou konkurencí skutečnému zpravodajství. Tendenci uvěřit nepravdivé zprávě pak mají přirozeně vyšší lidé konkurenčního politického smýšlení, než proti komu je útok veden. „Krátkodobý efekt nepravdivých útoků může mít vliv na odlivy a přílivy voličů, ale půjde spíše o dva tři procentní body v celkovém výsledku strany,“ shrnuje odhad z analýzy jeden z jejích autorů, Nikola Hořejš z ústavu STEM.
Nejen při pohledu na letošní výsledek voleb přitom ale rozdíl dvou či tří procentních bodů nelze podceňovat. Jako významnější, byť hůře v konkrétních krocích či postojích měřitelný, je efekt dlouhodobý, který bývá spojován především s více či méně koordinovaným protizápadním působením, jež má své kořeny často v Rusku. "Důkazy o tom, že za výbuchy ve Vrběticích mohou ruští agenti, jsou smyšlené nebo podvržené," je dalším STEMem uvedený příklad. Tvrzení, které za pravdivé považuje bezmála třetina oslovených. Jinými slovy třetina oslovených a se statistickou chybou třetina občanů nedůvěřuje v této důležité otázce bezpečnosti státu policii, tajným službám a vládě. Často proto, že informace z nějakého důvodu nezapadá do jejich světonázoru - formovaného přitom dlouhodobě také podobnými zdroji (dez)informací.
Obecně je přitom velkým problémem snahy dezinformace potírat fakt, že pravdivé informace či relevantní postoje jsou dotčenými obratem nálepkovány také jako dezinformace. Snaha nalézt formálně pověřené a za všech okolností objektivní "vykladače pravdy" nemůže vést k úspěchu nejen proto, že občas udělá chybu každý, a nejen proto, že přes veškerou snahu o objektivitu nakonec každý nějaký světonázor zastává. Při potírání konkrétních dezinformací neexistují zkratky.
V přímém přenosu dnes sledujeme Ruskem vyhrocenou situaci na rusko-ukrajinské hranici. Rusko vzhledem ke své vnitřní situaci zřejmě nezbytně potřebuje vnějšího nepřítele, ale samozřejmě nepotřebuje silného a jednotného vnějšího nepřítele. Odlišit od sebe z Ruska přicházející útoky zejména proti Evropské unii od relevantní politické kritiky integračního procesu a jeho vlivů na naše životy je a bude velkým problémem. Rusku namnoze v podstatě stačí kritiky přímo či nepřímo podpořit, a tím vnitřní spor, do kterého mu vůbec nic není, eskalovat, jednu ze stran kompromitovat. Nejen proto jsou z východu přicházející útoky tohoto druhu skutečně dlouhodobě nebezpečné a pro politickou soutěž na Západě, kam patříme, zhoubné. S jasně prozápadní novou vládou je celkem jisté, že bude Česká republika tím intenzívnějším terčem různých kampaní.