Autor fotografie: Dmitry Terekhov / Wikimedia Commons / CC-BY SA|Popisek: Su-35 se také nacházely v Marinovce
Rusko do Kurské oblasti přesouvá mohutné kolony posil, ale převážně se jedná o starší techniku jako T-62. Ta je navíc částečně likvidována UAV a americkými MLRS HIMARS.
Kyjev v posledních týdnech začal pomocí dronů systematicky napadat ruská vojenská letiště. Poslední a zřejmě nejúspěšnější útok se odehrál 22. srpna na letišti Marinovka. Podle The New Voice of Ukraine byl zničen nejméně jeden Su-34 a další tři poškozeny, další Su-24 je zřejmě na odpis. Některé zdroje ovšem uvádí 5 a 6 zničených letadel. Jedná se o zatím poslední článek řetězu útoků na ruskou leteckou infrastrukturu. Cílů je několik, Kyjev zjevně chce paralyzovat ruské letectvo. Drony údajně letěly pomalu a provozuschopná letadla z přes 300 kilometrů vzdáleného letiště od Ukrajiny dokázala odletět. Jenže většina letounů zůstala, to znamená, že Rusové trpí nedostatkem náhradních dílů a nedokáží poškozené stroje dostatečně rychle uvést do provozu.
Kurská oblast, Pokrovsk, Luhansk, Rostov, Marinovka a všude UAV
Rostov na Donu, jedno z větších ruských měst s obyvatelstvem přes jeden milion lidí a s obrovským terminály pro pohonné hmoty a překládku obilí. Tamní ropný sklad hoří již osmý den a v pátek 23. 8. Ukrajinci ještě více zatopili dalším útokem UAV. Rusové nejsou schopni požár zastavit, i když podle Newsweeku na uhašení pracuje přes 500 hasičů. Požár se zřejmě ještě nedostal k petrolejovým nádržím, kde hrozí obrovský výbuch. Počty napadených ropných terminálů se za poslední měsíce počítají na desítky. Moskva útokům UAV prostě není schopna zabránit a to ani přímo v hlavním městě. V noci na 24. 8. zaútočily ukrajinské UAV na Voroněžskou oblast a zřejmě zapálily muniční sklady, v lokaci zuří velký požár.
Podle NYT se Rusové zmocnili dalších tří vesnic v oblasti města Pokrovsk v Doněcké oblasti a jsou vzdáleni deset kilometrů od klíčového logistického uzlu. Kreml nadále pokračuje ve snaze kompletně ovládnout Donbas a Doněck. A to i přesto, že do Kurské oblasti stahuje jednotky z fronty. Ukrajinci v Kursku zřejmě soustředili elitní jednotky své armády a teď jim chybí zdroje pro obranu kontaktních linií, byť zřejmě v Luhansku dokázali zorganizovat protiútok a Rusy zatlačit. Podle dění na sociálních sítích zřejmě Kreml nadále disponuje značným množstvím záloh, byť je zjevné, že do Kurska se přesouvá především starší technika v podobě třeba T-62. Ta je ještě ničena systematickými útoky HIMARS.
HIMARS v Kurské oblasti
Právě HIMARS mají zřejmě zásadní podíl na zničení pontonových mostů v Kurské oblasti přes řeku Sejm. Americké MLRS zřejmě i zlikvidovaly tři pevné mosty, které se tam nacházely předtím. To potvrzuje i německý Merkur.de s tím, že cílem je zabránit zásobovaní ruských jednotek v oblasti. V pomalu zavírajícím se kotli by se mohlo nacházet až několik tisíc ruských vojáků. Ti se budou muset spolehnout na zásobování drony, což je zatím málo známá a stále více se rozvíjející činnost UAV. Rusové postupně více používají upravené bomby FAB-3000, se kterými si Ukrajinci neví rady. Zřejmě jeden z hlavních důvodů útoků na ruská letiště s Su-34. která odpalují řízené pumy ze vzdálenosti až sedmdesát kilometrů za frontou. Ukrajinci podle posledních zpráv začali na oplátku využívat americké GBU-39.
Ukrajina obsadila v Kurské oblasti přes 1 200 kilometrů čtverečních území a téměř sto vesnic. Sama ovšem zřejmě utrpěla velké ztráty na živé síle i technice v podobě německých BVP Marder, amerických Strykerů, polských tanků PT-91 Twardy a dokonce i HIMARSů. Zničení britských Challengerů 2 zatím nebylo potvrzeno. Naprosto šokující je záležitost, že se Rusko po více než 14 dnech zatím nezmohlo na žádný soustředěný protiútok. To samo o sobě svědčí o silně omezené akceschopnosti ruské armády a zároveň důrazu, který Kyjev na operaci v Kurské oblasti klade. Vzhledem k přesunu ženijní techniky na dobytá území, je zjevné, že Ukrajinci je nechtějí pustit. Příčin útoku může být celá řada.
Eskalace konfliktu na Ukrajině
Bylo by naivní se domnívat, že západ o invazi do Kurské oblasti nevěděl. Minimálně USA ihned po zahájení útoku reagovaly s tím, že operaci podporují. Kyjev nepochybně minimálně s Washingtonem celou záležitost s konzultoval a dá se předpokládat, že s Londýnem také pro jeho cenné zpravodajské informace. To by zároveň vylučovalo spekulace o snaze ukrajinského náčelníka generálního štábu Syrského, že se snaží zachránit si židli. Celá situace naznačuje, že Ukrajina zahrála trochu vabank. Obsazení Kurska nepochybně zlepší vyjednávací pozici Kyjeva a zároveň šlo jistě o snahu Kyjeva otupit ruské útoky na Ukrajině. Jenže zde se Zelenskyj přepočítal. Rusové nadále útočí a ohrožení logistického centra Pokrovsku je velmi zásadní, obzvlášť, když Rusům již v cestě zřejmě nestojí další obranné linie.
Putin je ovšem v podobně nelehké situaci. Kursk je další rána jeho prestiži, stejně jako množící se útoky Ukrajinců na ruském území, kdy se navíc třeba neví, co se děje v Brjanské oblasti. Diktátor si vůči domácímu obyvatelstvu takováto selhání nemůže dovolit. To se v Rusku neodpouští. A je zjevné, že si se situací aktuálně příliš neví rady, navíc západní sankce se jeví jako stále více účinnější. V pozadí stojí hrozba použití jaderných zbraní, ale tam zřejmě vystavuje tvrdou stopku Peking a Moskva si nemůže dovolit ztrátu klíčového spojence. V každém případě konflikt eskaluje a děje se velmi mnoho věcí. Eskalace je z jedné strany kritická, z druhé strany by mohla přinést konec války, protože ani jedna strana stále nemá navrch a ani to nevypadá, že by střednědobě mohla mít. To by konečně mohlo vést ke smysluplným jednáním.