Autor fotografie: foto: Pixabay
Vláda aktuálně připravuje jeden z nejdůležitějších zákonů v oblasti bezpečnosti. Jedná se o zákon o bezpečnosti podnikajících osob. V současnosti probíhá připomínkové řízení. Jelikož se jedná o zásadní regulaci ovlivňující sektor bezpečnosti České republiky, bude Security Magazín přinášet analýzy zabývající se jednotlivými segmenty zákona a jeho dopady. První z této série se bude zabývat strážci a detektivy.
Návrh zákona, regulující činnosti bezpečnostních služeb, soukromých detektivů a technických poskytovatelů ve své současné podobě, v jaké je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, nepočítá s jakoukoliv úpravou pravomocí pro strážné nebo detektivy ve službě.
Návrh zákona, od kterého si ministerstvo vnitra slibuje zlepšení kvality služeb, poskytovaných českým soukromým bezpečnostním sektorem, se dle očekávání mnohých měl zabývat pravomocemi strážných i soukromých detektivů. V návrhu zákona však žádná pravomoc pro řadového strážného definována není, stejně tak není definována nikterak pravomoc soukromého detektiva. V důvodové zprávě zákona se dokonce vyskytuje explicitně požadavek na to, aby žádné pravomoci těmto osobám ani při výkonu jejich činnosti svěřeny nebyly a nebyl tak překročen rámec současného stavu, kdy tyto profese disponují stejnými oprávněními jako každý jiný občan.
Většina poskytovatelů a dokonce i samotných objednavatelů těchto služeb však po zavedení základních pravomocí volá. Trestná činnost se neustále vyvíjí, a stejně tak rostou nároky na ty, kteří proti ní bojují. Nezřídka to právě bývají bezpečnostní pracovníci, kteří jsou první na místě, kde dochází k porušování zákonů, nebo práv fyzických či právnických osob.
V součtu s trvalým nedostatkem kapacity bezpečnostních složek a tím i jejich snížené schopnosti okamžitě na tyto podněty reagovat se tak často musíme spoléhat právě na soukromého bezpečnostního pracovníka. Ten dle návrhu zákona má být prověřován opakovaně nejen po stránce bezúhonnosti, ale i po fyzické stránce a má být držitelem osvědčení odborné způsobilosti. Tedy všechny předpoklady pro to, požívat jistého stupně důvěry státu jsou dány. Dále je nezbytné zdůraznit, že bezpečnostní pracovníci při výkonu svého povolání nezřídka čelí útokům a výhrůžkám osob, které se protizákonného jednání dopouštějí. Nejsou to však jen porušení zákona, ale právě i zmíněné porušení práv jejich objednavatele, například návštěvního řádu objektu nebo kulturní akce.
Pro drtivou většinu bezpečnostních pracovníků a jejich působišť by bylo dostačující zavést možnost ztotožnění osoby u které je riziko, že jednala protizákonně, či způsobila škodu, či jedná v rozporu s pravidly, nastavenými ve střeženém prostoru. Dále by pracovníci měli být vybaveni pravomocemi udílet závazné pokyny osobám ve střeženém prostoru a rovněž z prostoru osoby vykázat. Srovnání například přiléhá na profesi revizora v hromadné dopravě.
Zákon upravuje i činnosti soukromých detektivů, jejichž základním kamenem profese je zjišťovat informace. To však bude plnit velmi těžko, když dle návrhu nebude detektiv vybaven základním přístupem do neveřejných databází (např. registr osob, vozidel, atp.), neomezeným přístupem do veřejných databází (katastr nemovitostí, rejstřík exekucí, insolvenční rejstřík, atp.). Detektivní práce a její pravomoci mají rovněž svůj příklad v zahraničí, který vnitro zcela nevzalo v potaz a i navzdory velmi přísným podmínkám pro toto podnikání, nikterak nedochází ke svěření základních pravomocí pro výkon jejich profese.
Zákon tak po stránce pravomocí nepřináší nic nového, neplní očekávání a poptávku trhu a nevyvažuje povinnosti, kladené na podnikatele a osoby v provozu příslušnými potřebnými oprávněními.
Autor: Adam Novotný