Armáda bude potřebovat vytvořit jednotku o velikosti praporu, která bude mít na starosti pomoc a přijímání spojeneckých jednotek působících na českém území. Bude také nutné se zaměřit na reorganizaci systému velení a řízení české armády. ČTK to řekl náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Počet profesionálních vojáků by měl v příštích letech vzrůst o několik tisíc, armáda pro ně bude muset najít vhodné umístění. Bečvář také uvedl, že do Afghánistánu by česká armáda mohla poslat více vojenských instruktorů.
"Musíme posílit schopnosti Host Nation Support, to znamená vybudovat například jednotku praporního typu, která bude předurčena pro přijímání a pomoc koaličním jednotkám, které by případně působily na našem území, nebo jim poskytovala podporu během průjezdů či výcviku na našem území," řekl Bečvář. Podobné jednotky podle něj běžně mají i spojenci z okolních zemí. "Druhá věc je, že my se dneska musíme vrátit také k otázkám reorganizace nebo změny systému velení a řízení armády," dodal k potřebným změnám v armádě. Znamená to podle něj, že musí být vytvořena taková struktura, "která bude mít všechny komponenty, které jsou schopny plnit úkoly jak v zahraničních misích, tak i v ČR včetně podpory integrovaného záchranného systému a policie. "V minulosti byly velitelské prvky silně redukovány a my dnes skutečně narážíme na limity, které tento stav klade při doplňování jednotek a řízení jejich efektivní činnosti," dodal Bečvář.
Příští rok by mělo začít i periodické zhodnocení naplňování Koncepce výstavby armády ČR, která byla přijata na konci roku 2015. Výsledky by podle Bečváře měly být k dispozici v roce 2019 a o rok později by mohla být na jejich základě koncepce upravena. Bečvář zdůraznil, že v upraveném dokumentu musí být zapracováno celkové navýšení počtu vojáků armády z 24.000 o dalších 5000 profesionálů a rovněž ponechán počet 5000 členů aktivních záloh. "Tam není možné žádné vychýlení. Armáda se musí dostat na počty, které v současném vývoji bezpečnostního prostředí zajistí bezpečnost České republiky a zabezpečí naše alianční a koaliční povinnosti," řekl.
V koncepci také musí podle něj zůstat zachována nutnost přezbrojení zastaralé techniky a nutnost zůstat členy NATO a Evropské unie a plnění závazků, které z členství vyplývají. "Můžou tam být nějaké drobné nuance, ale tyto tři základní směry musí být jednoznačně dodrženy," dodal k revizi koncepce.
Nové vojáky bude muset armáda někam umístit. Bečvář poznamenal, že ozbrojené síly nemají žádné volné kapacity. Je přesvědčen, že v Rakovníku bude brzy působit jednotka o velikosti praporu, nová jednotka by také mohla být umístěna ve výcvikovém prostoru Hradiště v Doupovských horách. Pro další vojáky budou muset být nalezeny kapacity v současných vojenských objektech. "Dnes již patrně nikdo nepostaví muniční sklad ani kasárna na zelené louce v civilním prostoru," uvedl.
Armáda každoročně přijímá kolem 2000 nových profesionálních vojáků a odchází z ní méně než 1000 lidí. Do budoucna armádě, stejně jako například policii, hrozí, že kvůli nízké nezaměstnanosti bude obtížné nové rekruty najmout. Podle Bečváře tomu může předcházet snahou být věrohodným zaměstnavatelem. "To si myslím, že za ty uplynulé roky resort prokázal. Celou dobu, co jsem ve funkci, jsem nepřistoupil k nepromyšleným reorganizačním rozhodnutím, protože každá reorganizace vytváří určité nebezpečí, že budou muset odejít lidé," poznamenal.
Dodal, že se armáda snaží zatraktivnit posádky, o které dosud takový zájem nebyl, a odstranit drobnosti, které mohou zájemcům o službu komplikovat život. "Snažíme se, aby v posádkách byla slušná tělocvična, ubytovna, aby se například otevřela dětská skupina, kam by vojáci mohli dávat své děti," řekl.
Aktivity armády by se měly postupně rozšířit i na Doupově, kam budou přesunuty některé výcvikové aktivity z Vyškova. "Chceme tam postupně vybudovat nové ubytovací kapacity, skladiště zbraní, vojenskou autoškolu, prostě věci, které by pak byly využitelné pro jednotky, které jsou v Žatci, v Jincích, ve Strakonicích, v Bechyni," poznamenal. Zájemci o vstup do armády z této části Česka by na Doupově mohli absolvovat kurz základní přípravy, který dosud zajišťuje jen Vyškov. Bečvář dodal, že úkoly pro Vyškov neustále porostou kvůli potřebě zvýšení počtu vojáků.
Do Afghánistánu by mohlo odjet více vojenských instruktorů
Do Afghánistánu by česká armáda mohla poslat více vojenských instruktorů či důstojníků do štábu. Do Mali by se mohla vydat strážní četa či rota a do Iráku například specialisté na výcvik. ČTK to řekl Bečvář v souvislosti s plánovaným navýšením české účasti ve spojeneckých misích.
Česká armáda má v současné době na zahraničních misích asi 400 vojáků. Příští rok by se jejich počet mohl výrazně zvýšit na více než 1000. K dosavadním misím přibude účast na aliančním posílení přítomnosti na východním křídle NATO. V jeho rámci česká armáda vyšle do Litvy mechanizovanou rotu v počtu řádově 200 vojáků, působit budou v bojovém uskupení, které sestavuje Německo. Do Lotyšska pod kanadské velení vyjede minometná četa o velikosti do 40 vojáků. Vyslání jednotek již schválil v létě Parlament, podle Bečváře by do Pobaltí mohly odjet v návaznosti na harmonogram střídání jednotek v polovině příštího roku.
Česko by zároveň mohlo vyjít vstříc spojencům a rozšířit své působení v misích v Afghánistánu, Iráku nebo v Mali. Bečvář poznamenal, že armáda má návrhy připravené, rozhodnout o nich ale budou muset politici.
V afghánské misi v současné době působí kolem 250 vojáků, největší jednotka hlídá spojeneckou základnu Bagrám. Podle vyjádření bývalého ministra obrany Martina Stropnického (ANO) by česká armáda mohla do země vyslat o několik desítek vojáků více. "Hovoříme o tom, že chceme posílit roli mentorskou, protože ze strany aliance i našich afghánských partnerů jsou požadavky na dohled nad výcvikem afghánských jednotek," poznamenal Bečvář. Vysláni by také mohli být instruktoři zaměřující se na chemickou ochranu a důstojníci, kteří by působili ve vedení mise.
V případě Mali, kde se čeští vojáci podílejí na výcviku maliských jednotek a na ochraně velitelství mise EU, podle Bečváře do úvahy připadá vyslání strážní čety nebo roty, která by posílila ochranné kapacity mise Evropské unie.
Více vojáků by se také mohlo vydat do Iráku, kde v současné době působí vojenští policisté a letecký poradní tým. Úvahy o vyslání jsou dle Bečváře opět směřovány zejména do oblasti výcviku iráckých jednotek v různých oblastech. Navýšena by mohla být třeba jednotka Vojenské policie nebo by mohli být vysláni ženijní instruktoři. Zda by do Iráku mohly odjet i speciální síly, nechtěl Bečvář jako o předčasné otázce spekulovat. "Situace v Iráku se vyvíjí a my v první řadě pozorně nasloucháme potřebám irácké strany a koalice tak, aby náš příspěvek byl maximálně efektivní," dodal Bečvář.
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil minulý týden za důležitý boj proti migraci a pašerákům. Zmínil, že by rád do Libye na ochranu tamních hranic v budoucnu poslal vojenskou jednotku. Nová ministryně Karla Šlechtová (za ANO) ale řekla, že vojáky do Libye vyslat neplánuje.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě, letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více
Zdroj: ČTK