foto: ÚVN / Public domain/ÚVN
Ředitel ÚVN Václav Masopust odvolal z funkce náměstka pro ekonomické řízení Tomáše Perutku, ten však postup svého nadřízeného odmítá a viní jej z bossingu. Podle něj je potřeba podívat se na audit, který má redakce k dispozici, a zvláště na jeho odhalení detailněji.
Celá anabáze začíná loni provedeným auditem společnosti EGIDAS, kterou si zadal aktuálně odvolaný náměstek Perutka, jelikož měl k iniciaci důvodná podezření. V průběhu provádění auditu bylo zjištěno, že v Ústřední vojenské nemocnici neexistuje efektivní kontrolní systém, který by příslušným odpovědným osobám signalizoval možné porušení zákona.
Audit dále konstatoval, že u hromadně vyráběných léčebných přípravků objednávaných nákladovým střediskem Lékárna bylo zjištěno, že značné množství dodávaných přípravků je fakturováno na základě sběrné faktury, která se odkazuje na dodací listy a dodací listy nejsou v ekonomickém systému digitalizovány natolik, aby bylo možno analyticky vyhodnotit, v jakém finančním objemu se jednotlivé hromadně vyráběné léčebné přípravky hradí.
Navíc na průvodním listu k jednotlivým fakturám je uvedena položka, zda dodané zboží je pořizováno v režimu veřejné zakázky či nikoliv, to je ovšem vše. Pokud je dodání zboží provedeno mimo režim zákona, již není uveden žádný důvod proč, a to ani ten, zda vůbec je nutno veřejnou zakázku vyhlašovat. Není tedy zřejmé, zda je výrobek pořizován mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek z důvodu, že jde o nákup v režimu podlimitních zakázek, či z jiného důvodu. Tady je jádro pudla.
Pane náměstku, a co když distribuci těchto léčiv zajišťuje v ČR jen jediný dodavatel a je zbytečné dělat výběrové řízení?
Tento argument neobstojí. Dle mé vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že nezřídkakdy je dceřiná společnost nabídnout nižší cenu, nežli mateřská společnost a tuto obchodní strategii jsme schopni ověřit pouze zadáváním příslušné veřejné zakázky dle zákona 134/2016 Sb. Následné ověření výhodnosti nákupu, tedy ceny, je možné cestou profilů veřejných zadavatelů.
Jaký je standardní postup na pořizování léků?
Pořizování léků a léčivých přípravků je v kompetenci aparátu nemocniční lékárny. Standardní postup pořizování jakékoli komodity, tedy i léků, je zpracování „vstupního formuláře“, který obsahuje název komodity, předpokládanou cenu (nejvyšší přípustnou nabídkovou cenu), způsob finančního krytí a přílohou je návrh kupní smlouvy a technická specifikace pořizované komodity.
A co když nikdo nevyplní vstupní formulář?
Pokud garant příslušné zakázky nevyplní vstupní formulář, který je iniciačním dokumentem pro realizaci veřejné zakázky dle zákona, pak pořizuje komoditu napřímo, tedy mimo zákonnou úpravu. Pro dokreslení reálné situace v ÚVN tato událost, doložitelná svědectvím přítomných poradě vedení ÚVN: vedoucí nemocniční lékárny v minulosti, v rámci porady vedení ÚVN dotazovala ředitele, zda je možno v rámci pořizování léčiv „businessově jednat“. Ředitel souhlasně přitakal. Zmiňovaný externí audit rovněž zjistil, že nemocnice posílala objednávky na léčiva a sama si v objednávkách stanovila jejich cenu. Jak se k té ceně v jednotlivých objednávkách dospělo ale nebyl schopen nikdo doložit. Takto se na objednávkách uváděly ceny vzešlé z průzkumu trhu i několik let starého. Toto se nám ale podařilo po zjištění auditu změnit a nastavit transparentně. U větších zakázek se to ale stále nedaří. Důvodem je i zjevná neochota ředitele problémem se zabývat, neustále jeho řešení odsouvá s tím, že potřebuje ještě stanovisko interního auditu, pak právního oddělení atd. Vlastní manažerské rozhodnutí ale nebyl schopen či ochoten za rok učinit žádné.
Jak docházelo k manipulaci?
Běžně, avšak nikoliv dle zákonem přípustného standardu, byla maximální přípustná cena pro účel veřejné zakázky stanovena dle hodnot v účetnictví ÚVN a nikoli na základě zjištění reálných tržních cen. To mělo a zřejmě nadále má za následek, že se do výběrového řízení nepřihlásil žádny uchazeč pro nepřiměřeně nízkou maximální přípustnou nabídkovou cenu.
To přece dává obrovskou výhodu zadavateli, nebo ne?
Ano. V důsledku takto neúspěšného „pokusu“ pořídit komoditu zákonem stanoveným způsobem, dochází k pořízení komodity napřímo. Je možné spekulovat, zda takto vzniká prostor pro nezákonné obohacení na rozdílu mezi tržní cenou a cenou, za kterou nemocnice léky a léčivé přípravky pořizuje. Ani rok po zveřejnění auditu nebyla přijata adekvátní opatření napravující tento závadový stav.
Máte informace, za jaké ceny nakupovaly léčiva třeba jiné fakultní nemocnice?
Porovnání cen (benchmarking) na ostatní fakultní nemocnice do mého nástupu nebyl prováděn. Tuto praxi jsme zavedli až se stávajícím obchodním náměstek, tomonitoringem cen komodit pořizovaných ostatními nemocnicemi, které jsou uveřejněny v Registru smluv nebo na jejich veřejných profilech.
Pane náměstku, jak si počínal ředitel Masopust po zveřejnění výsledků auditu?
Přes opakovaná upozornění na závažnost zjištění, ke kterým audit dospěl, ředitel ÚVN nejenže nevydal žádný pokyn, kterým by vyhověl doporučením závěrečné zprávy z auditu, ale nadto činil kroky směřující k ostrakizaci správce rozpočtu.
Jaké konkrétní?
Po provedení externího auditu mi bylo opakovaně vyčteno ředitelem ÚVN, že jsem tento audit provedl a následně jsem byl jeho interním auditním orgánem šetřen a obviněn z nehospodárného postupu.
Citace z auditu:
„V rámci auditu bylo zjištěno možné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek a to u nákupu léčiva GIVLAARI (genetický název givosiran) dodavatele Avenier a.s. a to ve čtyřech případech v roce 2024, kdy jde o objednávku č. H232606 za celkovou předpokládanou cenu 5 001 409,08 Kč, objednávku H241496 za celkovou předpokládanou cenu 5 001 409,08 Kč, objednávku H242541 za celkovou předpokládanou cenu 5 357 874 Kč a objednávku H243896 za celkovou předpokládanou cenu 5 357 874 Kč. Tyto objednávky tvoří přílohu této auditní zprávy. Na profilu zadavatele Národního elektronického nástroje ani v jiných systémech se nepodařilo dohledat, že by k tomuto nákupu probíhala jakékoliv soutěž podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Na průvodkách k likvidaci faktury za tyto objednávky je přímo uvedeno, že nákup proběhl mimo režim zákona č. 134/2026 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Dalším identifikovaným nákupem vykazujícím znaky porušení zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek je nákup léčiva ERLEADA dodávaného společností Janssen-Cilag s.r.o. Jen v roce 2024 (stav k 08. 10. 2024) bylo toto léčivo zakoupeno nákladovým střediskem Lékárna za částku 5 460 104,36 Kč v 15-ti samostatných objednávkách, přičemž opět nebyla dohledána žádná relevantní informace o tom, že by došlo ze strany ÚVN k uzavření smluvního vztahu vzešlého z postupu předpokládaného zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek.
V této souvislosti zpracovatel doporučuje podat oznámení o skutečnost nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin ve smyslu ustanovení § 158 odst. 1 trestního řádu a to místně a věcně příslušnému státnímu zastupitelství, tj. na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6. Orgány činnými v trestním řízení disponují důkazními prostředky zakotvenými v trestním řádu, kterými lze shora uvedená podezření o naplnění znaků skutkových podstat trestných činů potvrdit či vyvrátit.“
Tagy