Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Ilustrační foto
Žádný ilegální imigrant se prý nedostal na australské území. Vláda je ale pod tlakem OSN, právníků a ochránců lidských práv.
Operace na ochranu australských hranic před přílivem nelegálních imigrantů pod názvem Sovereign Borders (OSB) byla zahájena v září 2013. Tehdejší nová vláda v čele s premiérem Abbottem si předsevzala, že zastaví enormní počet žadatelů o azyl, připlouvajících na pašeráckých lodích k australským břehům a to zejméně z Indonésie.
Zdroj: Wikipedia, autor: Surturz, pod licencí CC BY-SA 3.0
I díky slibům "tvrdých opatření" k zastavení ilegální imigrace vyhrála strana u australských voličů. Hned po volbách koaliční vláda zavedla "nulovou toleranci" vůči nelegálním utečencům a snažila se vyřešit problém, jak zabránit pašerákům převážení lidí k australským břehům.
Podstata operace
Operace je řízena agenturou JATF ve spolupráci s dalšími vládními agenturami, především:
- celní správou a pohraničníky
- federální policií
- ministerstvem pro imigraci a ochranu hranic.
Odpovědná osoba
Je stanovena jediná odpovědná osoba - velitel operace, který je přímo odpovědný australskému předsedovi vlády. Od 16. května 2015 je jím generálmajor Andrew Bottrell
Informační embargo
Bylo pozastaveno informování veřejnosti o počtech žadatelů o azyl (dříve byly poskytovány informace tisku zpravidla jednou týdně). Politika „poskytování informací pouze na základě potřeb úřadu“ byla zavedena generálem Campbellem, který byl až do května 2015 velitelem operace.
Preventivní opatření
Součástí operace je rámcový program, jehož cílem je, ve spolupráci s ostatními zeměmi regionu (především Indonésií), přijmout opatření k tomu, aby se zabránilo plavidlům s utečenci vůbec vyplout. Program zahrnuje:
- komunikační kampaně zaměřené na zvýšení povědomí v rámci místních vesnic, že pašování lidí je trestnou činností
- odkupování plavidel (především starých a nevyhovujících člunů) od jejich místních majitelů přímo vládními úředníky (opatření bylo zesměšňováno v médiích a indonéská strana na něj nepřistoupila)
- podpora osadníků v místních komunitách s cílem přimět je k poskytování zpravodajských informací indonéské státní policii o osobách podezřelých z pašování lidí
- poskytování mimořádných finančních odměn za informace, které povedou k odhalení této trestné činnosti
Efektivita operace
Počty zadržených člunů a utečenců od září 2013 do března 2015 jsou uvedeny v grafu. Nicméně nejsou zde uvedena plavidla, která byla v teritoriálních australských vodách násilím přinucena k návratu nebo imigranti, kteří obdrželi od australské pohraniční stráže „záchranné kapsle“, ve kterých se museli vrátit například na západní Jávu.
Do Austrálie prostě další uprchlíky nechceme! To si řekli australští námořníci, a zaplatili pašerákům za to, aby svou loď otočili a lidský náklad odvezli jinam.
Zdroj: wikipedia
S výjimkou července 2014, kdy bylo přijato 157 tamilských uprchlíků (z humanitárních důvodů, protože 80 procent z nich vykazovalo známky duševních traumat způsobených občanskou válkou v jejich zemi), se australské vládě podařilo zcela zastavit nelegální migraci.
Vysídlení, neudělení azylu
Pokud není uprchlíkům přiznán azyl, jsou vysídleni do táborů na ostrovech Nauru a Papua Nová Guinea. Jedná se především o „uprchlíky“ z Blízkého nebo Středního východu, u kterých existuje podezření z napojení na islámský stát nebo další teroristické organizace. V této souvislosti je uváděna Australská tajná služba (Australian Security Intelligence Organisation), která se údajně podílí nezákonném umisťování “politických odpůrců”, (včetně imigrantů podezřelých z napojení na teroristické organizace a osob, které schvalují teroristické útoky) na ostrovech mimo australskou pevninu.
Operace je kritizována především Indonésií (odkud je nejvíc utečenců). Přes 50 australských právníků podalo žalobu pro porušování lidských práv a australské ústavy. Nejvíce kritiky je ze strany médií, nevládních neziskových organizací a ochránců lidských práv.
Zdroj: wikipedia, australský tisk