Bachmut - moderní Stalingrad, který rozhodne o vítězi války na Ukrajině

Bachmut - moderní Stalingrad, který rozhodne o vítězi války na Ukrajině
Autor fotografie: By Bundesarchiv, Bild 183-B28822 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de|Popisek: Bitva u Stalingradu
10 / 03 / 2023, 09:00

Stejně jako před 80 lety u Stalingradu by mohla bitva o Bachmut určit vítěze války. U Stalingradu bylo nasazeno obrovské množství zdrojů a velké množství vojska oběma stranami. A obě strany utrpěly ohromné ztráty. Pro jednu se to ukázalo jako fatální.

Město mělo jen okrajový strategický význam. Hitlerova a Stalinova posedlost dobytím nebo obranou města popírala vojenský význam a užitečnost města. Ale výsledek tohoto boje pomohl zpečetit porážku Německa. Něco podobného by se právě teď mohlo odehrávat ve městě Bachmut se stejným významem pro rusko-ukrajinskou válku.

Ke konci minulého týdne se zdálo, že hra je u konce a Ukrajina stáhne své zbývající jednotky z Bachmutu. Ale v pondělí Zelenskyj spolu se svými dvěma nejvyššími generály, Valerijem Zalužným a Oleksandrem Syrskim oznámili, že místo stažení se obranu posílí a pokusí se vyhnat Rusy z města.

Mezitím spor mezi vůdcem Wagnerovy skupiny a ruským ministerstvem obrany, nabral na významu, protože Jevgenij Prigožin prohlásil, že pokud ho Moskva nepodpoří posilami a municí, může ukrajinský protiútok uspět. Boje o město přerostly v nejbrutálnější a nejkrutější boje celé války, které jak ukrajinští, tak ruští příznivci popisují jako „mlýnek na maso“.

Město samo o sobě nepředstavuje nic více či méně důležitějšího než jiná města, která byla dobyta nebo ztracena během války, jako je Lysyčansk, Severodoněck, Mariupol, Cherson nebo nověji Soledar. Přesto z důvodů, které jsou plně známé pouze jim samotným, přikládají Zelenskyj i Putin Bachmutu mimořádný význam.

Výsledkem je, že Rusko je ochotno utrpět obrovské ztráty, aby město dobylo, a Ukrajina pokračuje v neustálém přísunu posil, z nichž většina byla v bitvě zlikvidována. Ačkoli rozsah konfliktů není stejný, koncepty dnešní bitvy o Bachmut v letech 2022-23 a bitvy o Stalingrad v letech 1942-43 mají některé pozoruhodné podobnosti i některé klíčové rozdíly. Je možné, že stejně jako vítěz bitvy o Stalingrad signalizoval vítěze války mezi Německem a SSSR, může mít vítězství v této bitvě podobné důsledky pro vítěze konfliktu na Ukrajině.

Stalingrad, město se 400 000 obyvateli, mělo pro nacisty jen střední význam, protože bylo průmyslovým uzlem v této části Ruska a sloužilo také jako lodní trasa na řece Volze. Ale Hitler to udělal osobnější, protože město bylo pojmenováno po jeho nenáviděném sovětském rivalovi a Hitler chtěl uštědřit Stalinovi políček dobytím města. Sovětský vůdce naopak cítil, že je důležité udržet město nesoucí jeho jméno, protože nechtěl, aby se Hitler radoval z jeho dobytí.

V srpnu 1942 německý Wehrmacht bojoval v Sovětském svazu již více než rok a zničil celé prapory Rudé armády a zdálo se, že je připraven dobýt Stalingrad. Městská operace vyžaduje enormní množství dělostřelectva, letectva a pěšáků k dobytí i obraně. Sověti a Němci nalili do bojů o Stalingrad obrovské množství mužů. Někteří badatelé tvrdí, že bitva u Stalingradu zahrnovala na všech stranách téměř 4 miliony vojáků.

Němci nejprve ve městě postupovali metodicky, s cílem prolomit obranu Rudé armády ve městě, dostat se k řece Volze a zničit schopnost SSSR zásobovat obránce Stalingradu. V polovině října 1942 německé jednotky na okamžik prolomily poslední ruskou linii a držely se na břehu řeky. Sovětský protiútok však Němce zatlačil zpět na předchozí linie. Právě v tomto okamžiku se ukázaly obrovské ztráty, které Němci utrpěli. Od tohoto okamžiku již neměli kapacitu posílat masivní lidské vlny pěšáků proti Rusům a ti dokázali zabránit dalším průlomům.

Němci však byli stále dost silní, aby obecně udrželi své pozice, a Rusové je nedokázali vytlačit, aby je vyhnali z města. Po třech měsících bojů zahájila Rudá armáda v listopadu překvapivý protiútok složený z více než půl milionu mužů a zasáhla oblasti týlové podpory německé armády.

Německý velitel generál Paulus požádal Hitlera o povolení stáhnout se do oblasti, kde by se mohl lépe bránit. Hitler odmítl. Ve skutečnosti tak zavedl politiku „nulového stažení“, která zakazovala jakékoli přemístění jeho sil zpět, bez ohledu na vojenskou situaci. Měsíc před začátkem bitvy u Stalingradu vydal Stalin svým silám svůj nechvalně známý rozkaz „ani krok zpět “, který zakázal jakékoli stažení sovětských jednotek. Neústupnost obou vůdců připravila půdu pro možná největší opotřebovávací bitvu v moderní historii. Ani jeden nebyl ochoten ustoupit ani o píď.

Německá strana začala mít stále větší potíže se zásobováním na frontu kvůli dlouhým logistickým liniím, rostoucím ztrátám a zvýšenému tlaku ze strany SSSR. Generál Paulus naposledy požádal Hitlera v lednu 1943 o povolení stáhnout se, než budou jeho síly zcela obklíčeny sovětskými vojsky. Hitler odmítl. Příští měsíc Sověti uzavřeli obklíčení Němců a Paulusovu armádu zlikvidovali.

Němci a jejich spojenci utrpěli během pětiměsíční bitvy ohromující ztráty dosahující miliónu obětí, zatímco SSSR utrpěl více než milion vojenských a civilních obětí. Počátkem roku 1943 se bitva mohla jevit jako remíza. Ale SSSR měl ve své populaci podstatně více mužů, z nichž mohl čerpat více vojáků než Němci, a s pomocí Spojenců sovětský vojensko-průmyslový komplex začal chrlit výzbroj a munici na úroveň, které se Němci již nemohli rovnat. Přestože válka zuřila ještě další dva roky, čísla byla nenávratně nakloněna ve prospěch Moskvy v důsledku jejich vítězství u Stalingradu.

Existuje řada podobností mezi tím, co se stalo v roce 1943 ve Stalingradu, a tím, co se děje na začátku roku 2023 v Bachmutu. Obě strany přikládají obrovskou emocionální hodnotu buď držení, nebo dobytí města, a obě obětovaly obrovské počty lidí a techniky ve snaze dosáhnout vítězství. Pokud Ukrajinci utratí příliš mnoho vojáků v marné snaze udržet Bachmut nebo pokud Rusko ztratí příliš mnoho mužů v marném pokusu o dobytí města, strana, která selže, by mohla prohrát válku.

Zdroj: 19fortyfive.com

Tagy článku