Barteček: Mluvil jsem s Čechy v Caracasu. Kam až zajde arogance prezidenta a vlády?

Barteček: Mluvil jsem s Čechy v Caracasu. Kam až zajde arogance prezidenta a vlády?
31 / 07 / 2017, 11:00

V průběhu týdne jsem telefonicky hovořil s Čechy ve Venezuele, s mými přáteli Caracasu. V neděli, v den voleb, s mými venezuelskými přáteli v České republice. Náleží k opozici. Společnost je rozpolcená. Ztracené lidské životy jsou tragédií. Ve finále rozhodne armáda. Rozhodne latinskoamerická praxe. Přejme si, ať se postaví na stranu prodemokratických sil.

Do Venezuely a Caracasu jsem poprvé vstoupil v říjnu roku 1997. Byla to na počátku několikaměsíční expedice, která si kladla za cíl ve spolupráci s českými univerzitami, českými sdělovacími prostředky i Ministerstvem zahraničních věcí ČR projet, navštívit a podat zprávu o stavu českých zaoceánských komunit od Venezuely po Argentinu a zpět. 

Povedlo se. Venezuela, její česká komunita, čítající pět duší, i velvyslanectví nás přijímali veskrze kladně a přátelství sahají do dnešních dnů. Naše velvyslanectví bylo sice již dříve bohužel uzavřeno, ale Češi tam žijí dodnes. Jednou měsíčně se ptám na jejich novinky, oni se ptají na dění ve vlasti - telefonicky. Devadesát procent Čechů ve Venezuele žije v Caracasu.

 související: Iberoamerikanista Barteček: Venezuela se změní, Maduro bude svržen armádou. Chávéz na Castra neměl

Venezuelu jsem navštívil snad desetkrát. Rok od roku byla chudobnější a nebezpečnější. Dnes bych tam studenty již nevyslal. Ani na Universidad Simón Bolívar, která je ještě stále výkladní skříni odkazu Huga Cháveze. Sám Chávez netušil, kam přivedou zemi odbory a jeho nástupce Nicolás Maduro. Připomínám, že to není typem diktátora, jak jej s oblibou nazývají média, ale v rozhodnutích limitovaný nástroj zájmu armádních špiček, policie, soudcovských elit, ropného průmyslu a jejich odborů.  

Problém Venezuely tkví ve skutečnosti, že mocenské elity, které se hlásí k socialismu 21. století, sledují svůj osobní zájem vyjádřený kumulovaným bohatstvím uloženým mimo venezuelská výsostná území. Do rétoriky sice náleží „blaho lidu“, ale 7 miliónů ze třiceti, kteří s odvahou vyslovují svou nespokojenost, je vysoké číslo. A to nehovořím o mlčících a tak spolupracujících nebo nespolupracujících dalších sedmi miliónech. Suma sumárum, je to půl na půl, jak už to bývá. Nedělní volby (30. 7. 2017) do nového Ústavodárného shromáždění, jež má demontovat chávezovskou ústavu z roku 1999, opozice bojkotovala včetně části dávných stoupenců Huga Cháveze. Společnost je rozdělena. Opět půl na půl. Dle dostupných informací hlasovalo 8 milionů ve prospěch návrhu Madura z celkového počtu oprávněných voličů 19 milionů. Venezuela má 30 milionů a prožívá hlubokou podobu ekonomické a společenské krize. 

Nejsem politolog analyzující včerejší data bez znalosti místa činu, jsem spíše profesí historik a pozorovatel dění, který prošel a prožil Jižní Ameriku mnohokrát - pěšky, s mulou či autem. Latinská Amerika mě vábí v dlouhém čase. Na místě činu mám za sebou prvních dvacet let -  a Venezuela?

Za dvacet let se Caracas prostřílel a provraždil na první místo v kriminalitě v Novém světě  a ve světě vůbec. Ekonomika nejbohatší země na ropu je rozvrácena. Kdo by před dvaceti lety tušil, že půjde do exilu do Kolumbie (!) nebo do České republiky. Volby do uměle vytvářeného Ústavodárného shromáždění, protiváhy tradičního parlamentu, který získala demokratická opozice, zemi dále zpolarizovaly, prohloubily propast. Znovu jen opakuji, že je toliko otázkou času, kde se armáda, její nejmladší velící příslušníci (poručíci) pocházející „z lidu“ rozhodnou „otočit“ a v souladu s rétorikou Madura hájit zájmy Venezuelanek a Venezuelanů právě proti Madurovi. Nerozhoduje počet obětí na ulicích, na to je Venezuela přivyklá, žije s kriminalitou - rozhodne armáda a pud sebezáchovy policie. Může to být zítra, nejpozději pozítří. A mocnosti? USA mají v Latinské Americe tradičně zápornou pověst, Rusko již dříve ustoupilo od svých latinskoamerických ambicí a Čína tam zatím nedokáže doplout. A samotná Latinská Amerika se Madura ráda zbaví. 

Je to na Venezuele. Opozice pokračuje v protestech. Jsem moc rád, že jsem, že jsem se mohl i ve volební neděli bavit s mými přáteli z Caracasu.

 

Ivo Barteček  Historik, iberoamerikanista, cestovatel  

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace