Belgie se snaží řešit svůj problém s radikály, říká analytik

Belgie se snaží řešit svůj problém s radikály, říká analytik
Autor fotografie: YouTube|Popisek: Ilustrační foto
07 / 06 / 2016, 15:30

Brusel 7. června (zpravodaj ČTK Jakub Dospiva) - Belgie se v poslední době snaží řešit situaci, kdy se její občané vydávají do Sýrie a Iráku jako bojovníci organizace Islámský stát (IS), a věci se skutečně začínají měnit. Tvrdí to belgický arabista a analytik Pieter Van Ostaeyen.

Problémem podle něj ale zůstává, že snahy vlády omezit odchody takzvaných "zahraničních bojovníků" jsou jen reakcí na příznaky něčeho, co má daleko hlubší kořeny.

Belgie je v přepočtu na počet obyvatel západoevropskou zemí s největším podílem svých občanů bojujících v Sýrii či v Iráku. Odhady přesných počtů se různí, renomovaná analytická a bezpečností organizace Soufan Group loni v prosinci ve své zprávě hovořila o 470 lidech.

Belgické služby v lednu uváděly 451 identifikovaných rizikových osob, z nichž v Sýrii, Iráku nebo jinde v oblasti bylo 269, šest tam tehdy směřovalo, 59 lidem dokázaly úřady v cestě zabránit a celkem 117 lidí se vrátilo.

Van Ostaeyenova vlastní databáze nyní obsahuje 611 údajů o belgických občanech, kteří byli v Sýrii či v Iráku aktivní. Celkem 263 lidí dokázal konkrétně identifikovat, u dalších 98 zná jejich "bojovou přezdívku".

"Mám za to, že počty odchodů se snižují, je ale nemožné to přesně určit," řekl ČTK Van Ostaeyen, který své údaje získává jen z otevřených zdrojů a soudních dokumentů. Faktem totiž podle něj je, že v současnosti už radikálové své záměry nezveřejňují otevřeně na sociálních sítích, jako tomu bylo ještě před několika lety.

Důvodů, proč se Belgie stala "líhní" evropských salafistických radikálů, je podle Van Ostaeyena několik a nelze podle něj najít jednoho konkrétního viníka. Analytik zmiňuje například tři desetiletí nezvládnuté integrace, kdy zřejmě selhal belgický školský a sociální systém. Připomíná také, že mnozí mladí belgičtí muslimové se cítí odmítáni většinovou společností a tuší, že mají jen omezené šance se v ní uplatnit.

"Policie, vláda a bezpečnostní síly také rostoucí problém dlouhou dobu v zásadě ignorovaly. Nálada byla - chtějí jít, tak je nechme, zbavíme se tím problému," poznamenal.

V Belgii v minulých letech působilo několik sítí, které mladé lidi pro IS verbovaly. Van Ostaeyen připomněl skupinu Sharia4Belgium (Šaría pro Belgii), jejíchž několik desítek členů poslal před rokem soud na řadu let do vězení. Hlavní tvář skupiny Fouad Belkacem dostal 12 let. S těmito lidmi byly spojeny asi tři desítky Belgičanů, kteří následně odjeli do Sýrie.

Přibližně 80 osob dokázali naverbovat lidé okolo Resto du Tawhid, oficiálně islámské charity pomáhající bruselským bezdomovcům. Šéf této skupiny, konvertita a někdejší pomocná síla na farmách Jean-Luis Denis, byl letos v lednu odsouzen k deseti letům vězení.

Poslední výraznou belgickou skupinou, přímo odpovědnou za cestu asi 50 bojovníků, byl okruh lidí kolem Khalida Zerkaniho, který do vězení putoval loni v létě. Tito lidé už pracovali daleko utajeněji než obě předchozí skupiny.

Právě se Zerkanim je spojováno jméno Belgičana marockého původu Abdelhamida Abaaouda, ostatně Abbaoud byl v nepřítomnosti loni odsouzen ve stejném procesu. Přímo či zprostředkovaně se s ním znala většina aktérů loňských listopadových teroristických útoků v Paříži a letošních bruselských. "Tam to celé pasuje dohromady," poznamenal analytik.

Van Ostaeyen připomíná, že tyto sítě jsou přímo zodpovědné za odchod ani ne dvou stovek radikálů. "Je ale třeba mít na paměti, že většina těch, kdo se do Sýrie vydali, pak v určitou chvíli kontaktovala příbuzné, přátele a známé s jasným sdělením: 'Prosím, přidejte se k nám'. A to k šíření problému hodně přispělo," vysvětlil. Belgické sítě radikálů tak podle něj do značné míry fungovaly jako "katalyzátor infekce", která se šířila také přes sociální média.

Teď už je ale situace jiná než v letech 2012 a 2013, míní Van Ostaeyen. Chybějí podle něj důkazy, že by v zemi dál pracovala nějaká další, zatím neznámá buňka islamistických radikálů, která by aktivně vybízela k odchodu do Sýrie.

"Zcela vyloučit to ale samozřejmě nejde," říká analytik a připomíná, že v Antverpách už o sobě dala vědět skupina, která se považuje za nástupnickou organizaci Sharia4Belgium. "Ve srovnání s nimi jsou to zatím jen takoví skauti. To se ale může změnit," uzavírá Van Ostaeyen.

Tagy článku

-->