Bělobrádek jede na sudetoněmecký sjezd. Snad se nebude před ním klanět
Pavel Bělobrádek je prvním českým vicepremiérem, která pojede na sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (Landsmanšaftu). To zastupuje zájmy Němců, respektive jejich potomků, kteří byli po druhé světová válce odsunuti z Československa.
Bělobrádek chce podle vlastních slov přispět k dalšímu prohloubení usmiřovacího procesu mezi Čechy a Němci. Před Belobrádkem jel na loni na sudetoněmecký sjezd i ministr kultury Daniel Herman. ,,Přijímám slova lítosti nad činy některých z vašich předků v minulosti. A vyslovuji hluboké politování z naší strany nad tím, co učinili před sedmi desetiletími někteří z našich předků a co narušilo naše staleté soužití," řekl tehdy ve svém projevu Herman.
Přes všechna tato vzletná a lítostivá slova by neměl zapadnout jeden podstatný fakt. Zejména v 90. letech Landsmanšaft pod vedením radikála Bernda Posselta vedl s Českou republikou nesmiřitelnou válku o majtek, který mělo Československo po skončení druhé světové války Němcům ,,ukradnout". Landsmanšaft nechtěl o nějakém jiném vyrovnání ani slyšet a provokativně si otevřel v roce 2003 svou kancelář v centru Prahy.
Posseltovy hřmotné projevy v některých případech připomínaly vystoupení vysoce postavených nacistů za druhé světové války. Posselt a jeho spojenci v landsmanšaftu vždy záměrně obraceli chronologii příčiny a následku- kdo skutečně začal válku, a že obětí nacistické expanze se stalo Československo a ne Německo.
Tím, že se před několika lety Landsmanšaft vzdal konečně neoprávněných majetkových nároků (došlo k vypuštění příslušného článku ze stanov), se otevřela skutečně cesta k jednání o usmiřovacímu procesu na bázi rovný s rovným.
Na druhé straně to neznamaná, že by se vzhledem k minulosti landsmanšaftu měli čeští politikové před ním klanět a bohorovně přehlížet, jakou politiku (přesněji řečeno válku) ještě před několika lety vůči České republice zástupci Sudetoněmeckého krajanského sdružení vedli. To samé platí i o Bělobrádkovi. Ať si na sudetoněmecký sjezd jede, ale ať se na něm neklaní.
Tagy