Nejznámější symbol studené války Berlínská zeď dnes slaví výročí

Nejznámější symbol studené války Berlínská zeď dnes slaví výročí
Popisek: Berlínská zeď se stala i "plátnem" pro pouliční umělce
13 / 08 / 2015, 17:00

Přesně před 54 lety rozdělila Berlín zeď na západní a východní část a stala se tak symbolickou dělicí čarou mezi demokracií a totalitou.

Od druhé světové války se rozhořel jiný konflikt známý jako Studená válka. Rozdělil především Evropu na tzv. Západ a Východ. Tedy zjednodušeně řečeno na ty, kteří se "kamarádí" s USA a ty, které vzal pod svá křídla Sovětský svaz. Asi nejznámějším symbolem tohoto konfliktu se stala tzv. Berlínská zeď, která jeho obyvatele odřízla na dvě části.

Po druhé světové válce bylo poražené Německo rozděleno na americké, sovětské, francouzské a britské okupační zóny. Dělení se nevyhnulo ani Berlínu, kde východní část spadala pod Sovětský svaz. Nápadu na oddělní města zdí předcházelo v květnu 1949 vyhlášení Německé spolkové republiky (NSR) na území západních okupačních zón a hromadné útěky východních obyvatel do lépe ekonomicky prosperující země. V reakci na ustanovení SRN byla totiž v říjnu téhož roku založena socialistická Německá demokratická republika (NDR), jejímž hlavním městem byla sovětská část Berlína.

Od roku 1949 do roku 1961 odešlo z NDR do NSR okolo tří milionů lidí a mezi nimi i většina předních vědců a odborníků, intelektuálů i kvalifikovaných dělníků. Většina z nich k přechodu do západního Německa využila právě přechod přes Berlín, jehož zóny nebyly nijak pečlivě střeženy. Odcházelo zhruba 1000 lidí denně.

Ačkoli NDR ještě do června popírala, že by chtěla hranici v Berlíně uzavřít, v srpnu roku 1961 dostal tehdejší komunistický lídr východního Německa Walter Ulbricht příkaz od N. S. Chruščova, aby došlo k uzavření hranic mezi východním a západním města. Vojáci proto začali v noci z 12. na 13. srpna pracovat na pokládání ostnatého drátu. Protože ze strany Západu a především USA nedošlo k žádné reakci, započalo se 16. srpna s výstavbou skutečné zdi, která měřila dlouhých 165 kilometrů. Zeď byla opatřena strážními věžemi, světlomety a střílnami. Východoněmečtí vojáci hlídali zeď dnem i nocí. Přesto mezi lety 1961 a 1989 uprchlo dalších 5000 východních Němců a to navzdory tomu, že v roce 1970 byla zeď zvýšena na 3, 5 metru.

Zeď se stala symbolem dělicí čáry mezi demokracií a totalitou. V roce 1963 měl ze západní strany zdi slavný projev americký prezident J. F. Kennedy, který svou řeč zakončil větou „Jsem Berlíňan!“ K pádu zdi došlo podobně náhle jako k její výstavbě a to 9. listopadu 1989.

 

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace