Autor fotografie: Se svolením Tomáše Kaly|Popisek: Místo stavby MVE
Ekologie a energetika jsou v posledních letech donekonečna omílaná témata s velkým dopadem na společnost. Stavba malé vodní elektrárny na málo dotčeném místě Vltavy v Jižních Čechách je do očí bijící zločin.
Malá vodní elektrárna (MVE) je zařízení, které má podle českých norem výkon do 10 MW včetně. Evropská unie považuje za MVE zařízení, jež má výkon pouze do 5 MW. Staví se v většinou v lokacích bývalých mlýnů a jezů. Jedna taková byla před nedávnem na Vltavě uvedena do provozu těsně před Českým Krumlovem u Papouščí skály. Jednalo by se o nízkotlakou elektrárnu řadící se zřejmě do kategorie mini elektráren, protože řeka je v lokaci velmi široká a průtok není příliš velký. V létě se bude pohybovat v průměru maximálně kolem 15 kubíků za sekundu.
Na Vltavě u Dívčího Kamene se staví nová MVE – malá vodní elektrárna. Informace je zcela šokující, nejedná se o žádnou kachnu, nýbrž syrovou skutečnost. Byli jsme na místě. Koho by napadlo, že se něco takového může stát, a že někdo vyhodnotí svůj osobní zájem za tak důležitý, že je schopen nenávratně zničit místní krásnou přírodu. O čem je řeč? S kácením se už začalo. Nemluvíme zde o ochraně přírody z hlediska klasické ekologie, to mají v agendě jiní, např. CHKO Blanský les, nebavíme se ani o zájmu vodácké veřejnosti, který reprezentuje například Spolek Vltava, tvořený kempy a půjčovnami lodí, účelem tohoto článku je zamyslet se, jak může někdo přemýšlet o něčem, tak šíleném.
Jak může někdo nevnímat tu absolutní monumentální krásu Vltavského údolí v tomto místě? Panenský charakter řeky bez větší infrastruktury na březích činí toto místo jedinečným a nenahraditelným. Je to pro fajnšmekry a znalce, ať se zeptáte, koho chcete, každý, kdo sem jednou zavítal, vám to potvrdí. Řeka je zde hravá, peřejnatá, plná života, skály, lesy, louky, ostrůvky, vše tu žije a zpívá krásným silným hlasem. Takových míst už mezi Vyšším Brodem a Českými Budějovicemi mnoho nezbývá. Nejsou tu žádné chatové kolonie, vesnice, mosty, silnice, a dokonce i několik málo míst, kde se lze občerstvit si zachovává přírodní ráz.
Tuto jedinečnou peřejnatou část toku musí stavba MVE nutně narušit. Je to jako s těmi jezinkami. Jenom prstíček tam strčíme a hned zase půjdeme. Kdepak, kde se člověk jednou zadrápne, tam už nepustí. Je jako plevel nebo chcete-li jinou pohádku, jako virus. Každému je zcela jasné, že zachování řeky v původním stavu, je ve společném zájmu a měl by se tady zachovat status quo. Argumentem pro stavbu by určitě neměla být skutečnost, že tu elektrárna byla plánována už v době před první světovou válkou v roce 1912.
Přesto se tady s takovým tvrzením běžně pracuje. Existuje ale i odpor vůči stavbě a také petice. Sám výše zmíněný Spolek Vltava je rozpolcen. Kauza vyvolala silné emoce a pnutí mezi jeho členy. Na pátek svolává schůzi členů, kam je pozván i investor MVE pan Michal Masnička, aby vysvětlil svůj záměr. Někteří členové na něho mají vazbu a ocitají se tak v klasickém střetu zájmů. Z vyjádření CHKO Blanský les na FB vyplývá, že investor jedná v rozporu s územním plánem obce Holubov a nemá potřebná povolení z hlediska stavebního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny.
Vodácký server Raft.cz uveřejnil tiskovou zprávu Spolku AVTS (Asociace vodní turistiky a sportu), která se nejprve zabývá historií projektu elektrárny, dále popisuje škody, které už se staly a doplňuje to několika fotografiemi z místa kácení stromů na březích. Povedený článek přináší i mapku se znázorněním situace. Na jeho konci jsou uvedeny možné negativní dopady na životní prostředí a také co to bude znamenat pro vodáky. Materiál má k dispozici i Česká inspekce životního prostředí, která byla požádána o prošetření. Podle poslední informace z Raft.cz byla stavba díky bouřlivé reakci veřejnosti pozastavena, ale investor se brání tím, že žádné dílo neprovádí a jedná se jen o běžnou lesní údržbu.
Vždycky, když tudy pluji, se tak trochu divím zarputilosti jednoho selského rodu z Třísova, který tam pod Dívčákem provozuje v nejednoduchém soužití s CHKO Blanský les své vodácké tábořiště, jak si svůj prostor nekompromisně hájí a chrání před vnějším komerčním světem, holt jsou to sedláci, pro někoho možná s prominutím zaostalci, ale kdoví… třeba na tom něco je. Myslím, že ano. Popřejme si vzájemně sluch a také štěstí, moudrost a sílu ke správnému jednání a rozhodování.
Autor: Mgr. Tomáš Kala. Dlouholetý instruktor vodních sportů na Vltavě a majitel půjčovny lodí