Bezpečnost nemocničních zařízení

Bezpečnost nemocničních zařízení
30 / 06 / 2019, 11:00

Zdravotnictví patří mezi tzv. měkké cíle a jedná se většině případů o rozsáhlé komplexy budov s nepřetržitým provozem, velkým personálem i pohybem návštěvníků ze všech sociálních vrstev, místem skladování jaderného materiálu, opiátů a drahých přístrojů. Nacházejí se zde pacienti, jejich návštěvníci a požadavek na otevřený přístup do nemocnice i provoz urgentního příjmu jen dokresluje výše popsané prostředí, které z pohledu bezpečnosti rozhodně není tím nejlépe zabezpečitelným, neboť požadavek na bezpečnost může v prvním pohledu jít zdánlivě proti výše popsaným faktům.

Je třeba si problematiku nemocničních zařízení rozdělit na několik oblastí, které komerční bezpečnost musí u těchto typů měkkých cílů řešit.

Jedná se především o bezpečnost personálu a osob, tedy návštěvníků a pacientů. Z pohledu požární ochrany je zařízení děleno na několik úseků se specifiky a typy zabezpečení. Z pohledu komerční bezpečnosti se designéři pokouší o to samé. Tedy dělení budovy do několika na sobě nezávislých zón, s centrální i úsekovou kontrolou rizika. Pokud se tedy bezpečnostní riziko vyskytne v některé z částí, je třeba zabránit jeho šíření pomocí technologie uzavírání vstupů a tzv. access managementu, tedy řízení pohybu osob přes kontrolované body. Každý takový samostatný úsek má nejen své technologie umožňující zamezit volnému pohybu pachatelů, ale dále také vlastní komunikační systém spočívající v komunikaci proškoleného personálu navzájem, ale i možnosti využít nouzové komunikační pojítko s bezpečnostním pracovníkem pro návštěvníky i pacienty. Jedná se SOS komunikační body, telefonní kontakty, ale i například nákresy postupů v krizi. Je třeba pro samostatné úseky mít též instalovány hromadné hlásné systémy upozorňující osoby v místě na konkrétní nebezpečí a sdělující další požadovaný postup.

Pro proškolený personál může být takového zařízení využito například pro přípravu na konkrétní typ krize, například využitím jisté formy hlášení obsahujících kód, který konkrétní osoby upozorňuje na konkrétní riziko a startuje tak nastavené nouzové postupy. V některých zařízeních se můžete setkat s funkcí bezpečných zón, kam se osoby v dosahu schovají před rizikem. Nejdůležitější pro zabezpečení komplexu proti riziku z vnějšku jsou samozřejmě vstupní body. U zařízení těchto typů je třeba vstupům a vjezdům věnovat zvýšenou pozornost bezpečnostních pracovníků, ideálně přímo na místě, kteří tak mohou provádět předběžnou analýzu chování vstupujících osob a provádět kontroly osob na nepovolené předměty. Dále je třeba nasměrovat nastavení technologií. Těch dohledových i detekčních s cílem identifikovat a ideálně řešit riziko na vymezeném prostoru vstupu a nikoli pak v širokém a složitém komplexu celého zařízení. Do celého souboru bezpečnostních opatření osob patří v neposlední řadě periodická školení veškerého personálu na identifikaci podezřelých osob, chování, a to nejen u návštěvníků, ale i vlastních kolegů navzájem. Je třeba stanovit takové bezpečnostní procedury, které budou účinné a přesto jednoduché, aby byly lehce aplikovatelné.

Dalším faktorem je ochrana majetku zařízení, tedy vybavení i medikamentů, které se v zařízení nacházejí. Je třeba nastavit efektivní procedury přístupu, průběžné kontroly a uskladnění. V těchto případech je třeba soubor bezpečnostních opatření a jeho architekturu přizpůsobit na rizika zejména z řad vlastního personálu, což potvrzují dlouhodobé statistiky.

Celý souhrn bezpečnostních opatření, která nejsou shrnuta výše, se dají již shrnout do tzv. „business continuity managementu“, který obsahuje řešení pro všechny myslitelné krizové stavy, přináší procedury a postupy pro personál a postihuje situace částečného nebo úplného omezení provozu s cílem minimalizovat dopady rizik na osoby, tedy personál a pacienty. Soubory těchto opatření je třeba pravidelně cvičit na všech pracovních úrovních. Zdravotní zařízení ve správě státu nebo samospráv a podléhající spádovosti mají rovněž ze zákona nastavené stupně traumaplánu, tedy příjmu hromadného počtu postižených osob a péče o ně. Dále mají zařízení běžně krizový plán pro management i pro jednotlivá oddělení, který se aktivuje v různých stupních poplachu, adekvátně nastalé situaci.

Na co se často v celém měřítku komerční bezpečnosti zapomíná je však preventivní složka opatření. Mnoho zařízení má nastaveno komerční bezpečnostní systém reakčně, tedy reaguje na nastalé hrozby a krize, ale málokteré dovede přesně cílit preventivní opatření a programy, které z 80% spočívají v činnosti osob, a to i návštěvníků a ve zbylých procentech jsou technologického rázu.

Celý systém bezpečnosti nemocnic je velice citlivý i na změny provozu a je třeba průběžně analyzovat účinnost nastavených opatření a intenzitu jejich použití, zda stále správně reflektuje dispoziční a provozní stav komplexu, ale i vnější rizika a aktuální „modus operandi“.

 

Autor: Mgr. David Rožek

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace