Bezpečnost není absolutní priorita, řekl poslanec Michálek

Bezpečnost není absolutní priorita, řekl poslanec Michálek
Autor: Veronika Petrová|Popisek: kulatý stůl v Poslanecké sněmovně
26 / 04 / 2018, 16:45

Včera v Poslanecké sněmovně poslanec Jan Bartošek zorganizoval kulatý stůl k problematické novele zákona o registru smluv. Za účasti poslanců Marka Bendy (ODS), Tomáše Vymazala (Pirátská strana), Marka Nováka (ANO), Zdeňka Ondráčka (KSČM) a mnoha expertů a zástupců soukromých firem podnikajících v bezpečnostně citlivých provozech.

V úvodu byla představena analýza Soft Target Protection Institutu, který upozornil na značná rizika přijetí novely v navrhované podobě. Závěry této analýzy potvrdila řada odborníků. Bývalý náčelník generálního štábu generál Jiří Šedivý konstatoval, že již dlouhou dobu upozorňuje na trend hybridního vedení války. Celou problematiku je podle něj třeba brát komplexně jako systém i včetně prvků kritické infrastruktury. Exposlanec Bohuslav Chalupa (ANO) vidí jako bezpečnostní problém masivní zveřejňování všech informací, nadto je třeba si uvědomit, že v České republice chybí odborníci na oblast kritické infrastruktury. Poslanec Ondráček (KSČM) sdělil, že se snažili vysvětlit Pirátům problematické dopady navrhované novely, která staví transparentnost nad bezpečnost. Piráti přitom podle Ondráčka vůbec nezastírají, že jim jde jen o společnost ČEZ. Daniel Rous ze společnosti ČEZ upozornil, že ne všechny rizikové informace ze smluv lze schovat pod utajované skutečnosti. Dále vystoupili experti z Letiště Praha, Vít Hendrych z Ministerstva dopravy nebo zástupce Policejní akademie.

psali jsme: Transparentnost je třeba aplikovat v kontextu dalších legitimních požadavků a zájmů státu a jeho občanů, říká v rozhovoru pro SM Tomáš Vymazal z Pirátské strany

Zástupci managementu státem vlastněných firem i experti se shodli, že novela je problematická z hlediska bezpečnosti, přinese bezpečnostní rizika a chybí obecný nástroj k ochraně určitých informací.

kulatý stůl v psp

Spornou novelu zákona obhajoval její předkladatel, poslanec Jakub Michálek (Piráti). Ten hned v úvodu všechny experty pozlobil svým rozborem, kdy podle něj postačuje dané informace chránit jako utajované informace s tím, že všechny ostatní není důvod nezveřejňovat. Podle něj jeho novela odstraňuje nesystémovou výjimku. Zákon o registru smluv se podle něj osvědčil, o čemž svědčí počty již zveřejněných smluv. V návaznosti na proběhlou diskuzi pak Michálek sdělil, že státem vlastněné společnosti potřebují kontrolu ze strany veřejnosti, neboť jejich dozorčí rady jsou interním orgánem, který nepostačuje ke kontrole jejich hospodaření. Připustil, že zřejmě nelze zcela použít zákon o ochraně utajovaných skutečností, podle něj by ale informace týkající se kritické infrastruktury mohly být schovány pod informace vztahující se k vnitřním pokynům a personálním předpisům státem vlastněných společností a pak by se s odkazem na výjimku v zákoně o registru smluv nezveřejňovaly.

Případnou výjimku Michálek podmiňuje nastavením takového principu, který bude vyvážený pro hodnoty, které má zákon chránit. Podle Michálka není možné říct, že „bezpečnost je absolutní priorita, stejnou prioritou je transparence, jako jsou další hodnoty, které chrání právní řád a je potřeba najít nějaké vyvážené řešení.“ Michálek zároveň uvedl, že „toto by politici měli zastávat i navzdory expertům, kteří zastávají hodnoty v jedné oblasti.“

psali jsme: Zákon o registru smluv přinese nové, zásadní, bezpečnostní hrozby pro bezpečí obyvatelstva

U vystoupení poslance Michálka bych se ráda zastavila. Michálek, sám vystudovaný právník, který se prezentuje jako znalec ústavního práva, dospívá k překvapujícím závěrům. Staví transparentnost a přístup k informacím na roveň bezpečnosti občanů. V čl. 17 Listiny základních práv a svobod se přitom podává, že svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Už jen z tohoto lze seznat, že bezpečnost státu, veřejná bezpečnost, ochrana zdraví a mravnosti stojí nad právem na informace. Nejde proto o čistě si konkurující základní svobody. Možností omezit právo na informace, dotýká-li se bezpečnosti občanů, dal zákonodárce jednoznačně najevo, že bezpečnost státu a občanů je pro něj prioritou.

kulatý stůl v psp 2

Michálkovo urputné protlačování novely, která s sebou nese víc rizik než užitků, ve mně vyvolává řadu otázek. Například kdo má zájem na tom, aby státem vlastněné společnosti byly v podstatě svlečeny do naha, a to jak z pohledu bezpečnostního, tak ale i ve vztahu ke svým konkurentům. Jsou si Piráti vůbec vědomi všech rizik? Proč nebylo provedeno zhodnocení dopadů této novely a nebyla až doposud vedena žádná odborná diskuze? Proč se návrh i přes nesouhlas 7 připomínkových míst (např. Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) vlastně dostal až do sněmovny?

Michálek tak opět ukázal, že novela je šita horkou jehlou ve stylu padni, komu padni. A je jedno, že v rámci tzv. open sources si kdokoliv bude moci dohledat, jak je hlídána jaderná elektrárna anebo kdejaké nádraží a že se tím usnadní možnost napadení citlivých cílů. Vždyť transparentnost je (bez ohledu na Maslowovu pyramidu hodnot) pro život každého z nás na stejné úrovni jako naše fyzická bezpečnost.

Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě,  letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více

 

Autor: JUDr. Veronika Petrová

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace