Veřejná hromadná osobní doprava zaznamenává v poslední době velký rozmach. Podpořena různými subvencemi samospráv i nadnárodních organizací se stává nedílnou součástí života většiny obyvatel. Je prostředkem pro dosažení cíle velké skupiny pracujících a stejně tak rekreantů a turistů.
Ve veřejné hromadné dopravě dochází ke zhušťování koncentrace osob – cestujících, kteří se tak setkávají s potřebou dobře řešené bezpečnosti a to nejen bezpečnosti provozu, ale i tou osobní bezpečností každého jednotlivce. Řeč bude o pozemní hromadné dopravě všemi prostředky.
Na základě výše zmíněné koncentrace osob vzniká zvýšené riziko výskytu mnohých bezpečnostních hrozeb. Hromadnou dopravu řadíme do samostatné kategorie měkkých cílů, ale než bude řeč o obligátní ochraně tohoto konkrétního měkkého cíle, sluší se zmínit předně o častějším nebezpečí, které cestující trápí, a tím je běžná kriminalita.
psali jsme: Bezpečnost v dopravě a logistice. Mezi největší rizika patří fantomoví dopravci
Mezi nejběžnější formy běžné kriminality páchané na cestujících patří ta majetková, ale často se lze setkat i s kriminalitou násilnou nebo dokonce i mravností. Naproti tomu častým jevem, který pocítí hlavně sami provozovatelé dopravy nebo infrastruktury, jsou vandalismus nebo například krádeže kovů a s tím související komplikace při zajišťování provozu.
Všechny způsoby náhodné i organizované výše zmiňované kriminality lze účinně a zásadně regulovat pomocí nových technologií, procesů a vhodně vyškoleného personálu. Města a země, kde bylo nebezpečí nejvyšší, se již nyní mohou v oblasti boje s těmito kriminálními faktory provázející cestování pochlubit výbornými výsledky. Za zmínku tak stojí bezpečnostní opatření v hromadné dopravě Londýna, Paříže, New Yorku, Moskvy, Tel Avivu, Bombaje nebo třeba Pekingu. Všechny tyto velké metropole mají instalovány většinu z možných nástrojů přizpůsobené své vlastní místní potřebě. Samozřejmostí je dohledový systém CCTV, který je doplněný o vhodný software, a jenž dokáže rozpoznávat obličeje hledaných osob, podezřelá zavazadla, podezřelé chování, případně rovnou upozornit na již probíhající kriminální jednání. Samotné prostory pro cestující jsou již opatřeny varováním před kapsáři, poučením, jak správně nosit svá zavazadla, pravidly pro jejich přepravu, ale třeba i nouzovými postupy v případě požáru nebo evakuace. Současně je mnoho prostor čekáren, nástupišť a dopravních hal opatřeno veřejnými komunikátory s bezpečnostními pracovníky, kde můžete jakoukoliv podezřelou aktivitu včas nahlásit a nasměrovat tak pozornost obsluhy tím správným směrem. Vhodně vycvičený personál, ať již přímo na místě, nebo výjezdová skupina i zaměstnanci dohledových center jsou naprosto nezbytným článkem v celém procesu efektivní reakce na mimořádné události. Propojení všech těchto faktorů může ovlivnit sám provozovatel nebo správce objektů, infrastruktury, případně jejich zřizovatel. Co však nikdy nelze s jistotou určit, je reakce cestujících. Přitom včasná a správná reakce cestujících na jimi zpozorované podezřelé aktivity může v mnoha případech hrát klíčovou roli v jejich včasné detekci a zabránění možným důsledkům. Tento faktor je tedy nejméně ovlivnitelný a je záležitostí každého cestujícího, který by tudíž měl být vhodně připraven a seznámen nejen se základní osobní bezpečnostní hygienou, ale i s postupy specifickými ve veřejné hromadné dopravě. I v České republice můžeme pozorovat mnohá viditelná opatření. Kamerový systém je již běžně umístěn přímo v samotných vozidlech, před několika lety se národní železniční dopravce rozhodl používat fyzickou ostrahu přímo ve vybraných rizikových a všech dálkových a mezinárodních vlacích. S komerčními bezpečnostními službami se budeme setkávat stále častěji, neboť privatizací dopravy vše přechází do soukromých rukou, a pokud se zde otázka bezpečnosti setká s pochopením, bude jistě i v budoucnu z pohledu cestujícího zajímavé tento vývoj bezpečnostních trendů sledovat. Dalším faktorem, který musí provozovatelé brát v patrnost, je bezpečí vlastního majetku i zaměstnanců. V dopravě je velice složité hlídat celou infrastrukturu, každý metr kolejí a všechny provozní prostory. Dochází tak k zacílení dle hodnocení jednotlivých rizik. Nejzranitelnější jsou samozřejmě místa s vysokou koncentrací osob a tedy potenciálních pachatelů. Je zde tedy přítomen většinou bezpečnostní personál, zásahové skupiny připravené jej v jakékoliv chvíli posílit, ale i dohledová centra a další již výše zmiňované prvky. Samotní řidiči dopravních prostředků jsou stále častěji chráněny od prostoru cestujících, a to nejen z důvodů ochrany před běžnou kriminalitou, ale i v obecném zájmu při ochraně měkkých cílů, vůči kterým by mohl být dopravní prostředek v nesprávných rukou použit. Řidiči jsou nejen přirozeně odděleni od skupiny cestujících, aby se mohli soustředit na svůj nelehký pracovní výkon, ale mají i nepřetržitou možnost komunikace s dispečinkem, a to i v neverbální formě prostřednictvím nejrůznějších signalizačních zařízení. Pracovníci, kteří se při své profesi styku s cestujícím nevyhnou, jako jsou pokladní, průvodčí nebo třeba revizoři procházejí zvláštním školením, jak jednat v krizových situacích, jak čelit útoku nebo naopak jak mu předcházet vhodným a asertivním jednáním. Nezřídka bývají tito zaměstnanci vybaveni nesčetnými osobními obrannými pomůckami a rovněž dochází k jejich časté spolupráci s policejními složkami.
V neposlední řadě je třeba zmínit veřejnou hromadnou dopravu jako měkký cíl. Ze své podstaty je doprava atraktivní z několika důvodů – jde o vysokou koncentraci osob na jednom místě, jedná se o potenciální rukojmí v uzavřeném dopravním prostředku, dopravní prostředek je sám o sobě zbraní proti dalším cílům a z hlediska diverzity cestujících se jedná o průřez všemi sociálními vrstvami, náboženstvími i rasami. Útoky proti veřejné hromadné dopravě jsou tak známy i v poslední době, například na londýnské metro, madridský příměstský vlak, německý dálkový vlak, autobusy v Izraeli a mnoho dalších. Útoky mají často totožné cíle. Tedy usmrtit co největší počet obyčejných osob, explicitně vyjádřit schopnost zasáhnout v centru života a ve svém důsledku tak rozšířit strach z tak běžné činnosti, jakou je každodenní cestování.
Obrana proti útokům s teroristickým podtextem je samozřejmě navázána na již zmíněná opatření proti běžné kriminalitě, ale přináší s sebou svá další specifika. Postupuje se tak tedy od samotného vstupu do dopravního uzlu, přes samotnou cestu až po výstup. U vstupů se tedy často můžeme ve světě setkat s bezpečnostními kontrolami, podobnými těm na letištích, dále bezpečnostními rámy a rentgeny, kontrolou zavazadel a všudypřítomným dohledem CCTV. V dopravních terminálech i prostředcích lze umístit také detektory stopového množství nebezpečných látek, jakými jsou bojové plyny, výbušniny nebo třeba radiace. V terminálech se můžeme setkat se speciálně upravenými odpadkovými koši, které jsou schopny odolat výbuchu nálože. Členění dopravních uzlů, terminálů a tepen je moderně koncipováno tak, aby byl celý prostor přehledný, umožňoval dohled nad celkovým prostorem a znemožňoval nezpozorovanou aktivitu, případně odložení neznámého zavazadla. Prostory pro cestující se začínají vybavovat balistickými bezpečnostními skly, dobře značenými únikovými cestami ve všech směrech, aby tak bylo dav možné co nejrychleji rozptýlit a evakuovat do bezpečných zón. Dále jsou v prostorách umístěny stále častěji samozáchranné prostředky, jako jsou AED, svítilny nebo lékárničky. I v případech terorismu však velmi záleží na osobní přípravě každého cestujícího. Zda se seznámil s místními specifiky, dobře si prohlédl nouzové značení terminálu, seznámil se s umístěním prostředků, a jestli je ochoten a schopen sledovat své okolí a aktivně se podílet na zajištění vlastní bezpečnosti.
psali jsme: Jana Černochová: Bezpečnost Hlavního nádraží je ministerstvu dopravy ukradená?
Závěrem je ještě dobré zmínit krizový rozměr veřejné hromadné dopravy. Na celek je možno pohlížet jako na potřebu krizového plánování, kdy veřejná doprava sehrává svou roli ve včasné evakuaci obyvatelstva nebo naopak přísunu bezpečnostních pracovníků či materiální pomoci. Hromadná doprava je tak v mnoha směrech pilířem pro krizové plánování krajů a vyčleněné rezervy podléhají okamžité aktivaci krizových štábů. I mimořádnosti v samotné dopravě podléhají krizovému plánování, ať již od zajištění náhradní dopravy nebo trasy až po evakuaci cestujících z tunelu podzemní dráhy nebo nepřístupné železniční trati. Lze tedy konstatovat, že i krizové plánování v dopravě má svá specifika a patří nedílně do bezpečnostního plánu na samotný provoz.
S budoucím rozvojem odvětví všech druhů pozemních doprav se zcela jistě dočkáme i rozvoje bezpečnostních opatření a procesů, která budou mít jediný cíl: naši bezpečnost a jistotu, že dosáhneme svého cíle.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě, letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více
Autor: Mgr. David Rožek
Tagy