.jpg)
Autor fotografie: Picryl |Popisek: USAID Súdán
Jak dokáže zplundrovat zemi občanská válka se v těchto dnech přesvědčují na vlastní kůži miliony lidí v Súdánu. A bude ještě hůř, neboť boje mezi ozbrojenými frakcemi nekončí.
Africká země ve středu Afriky s více než 45 miliony obyvatel prožívá v posledních dnech katastrofu. V pondělí tamní úřady uvedly, že počet vnitřně vysídlených lidí překročil už 11 milionů, což je o 5 milionů více než v létě 2023. To vše kvůli pokračujícímu konfliktu mezi súdánskými ozbrojenými silami (SAF) a polovojenskými silami rychlé podpory (RSF).
„Z celkového počtu vysídlených tvoří 4 miliony žen a 3 miliony dětí. 90 procent vysídlených osob pochází ze států Chartúm, Gezira a Dárfúr,“ uvedl v prohlášení súdánský úřadující ministr kultury a informací Graham Abdel-Qadir.
Organizace Lékaři bez hranic v pondělní tiskové zprávě zveřejnila smutnou statistiku, z níž vychází, že nejméně jedno dítě zemře každé dvě hodiny v táboře pro vysídlené lidi v súdánském státě Severní Dárfúr od počátku devítiměsíční války. Na vině je nedostatek potravin vedoucí v těžkou podvýživu. Stále se zhoršující situace vyústila v kolaps humanitárních služeb.
Operátoři v Súdánu neoperují
V zemi začátkem týdne zkolabovala síť dvou hlavních poskytovatelů telefonního a datového spojení, jihoafrické společnosti MTN Sudan a státního Sudani. Dva zdroje z telekomunikačního sektoru a státní tisková agentura SUNA uvedly, že šlo o záměrný krok polovojenských RSF, které to však popírají. Výpadek sítě je o to problematičtější, že miliony obyvatel se spoléhají na online platby za jídlo a další nezbytnosti, které jsou nyní nedostupné. RSF také donutila třetího hlavního operátora – Kuvajtem vlastněnou firmu Zain Sudan, zastavit službu ve státě River Nil a městě Port Sudan, které jsou nyní obě pod kontrolou armády.
Ze spojenců nepřátelé v Súdánu
Na jedné straně konfliktu stojí velitel súdánské armády a de facto prezident země Abdal Fattáh Burhán. Na druhé pak šéf tamních paramilitantních jednotek Rapid Support Forces (RSF) Muhammad Hamdan Dagalo, známější pod přezdívkou Hemeti. Ten si zajistil podporu a výzbroj od ruské žoldnéřské skupiny Wagnerovců. Vůdce rebelů na oplátku podporu při vybudování ruské základny v Port Sudan. Paradoxní je, že jak Burhán tak Hemeti byli původně spojenci, kteří v roce 2019 pomohli svrhnout krutý diktátorský režim někdejšího súdánského prezidenta Umara Bašíra. Vláda na zemí měla následně přejít do rukou demokraticky zvoleného kabinetu, což se však nestalo. Oba generálové v roce 2021 zorganizovali v zemi vojenský převrat a sami se ujali vlády. K zásadnímu střetu došlo ve chvíli, kdy se Burhán pokusil začlenit jednotky RSF do armády.
Destabilizace regionu a ohrožení investic
Občanská válka ve středoafrické zemi svým rozsahem ovlivňuje všechny sousední státy a s nervozitou ji sledují i velmoci i další státy jako Francie, Čína, Rusko, USA a v neposlední řadě i spojenec Ameriky na kontinentu Egypt, jelikož přes súdánské území protéká životně důležitá řeka Nil. Súdán i přes velkou inflaci a hospodářských pokles zažíval v posledních letech masivní investice.
Kupříkladu jen v roce 2022 působilo na súdánském trhu přes 130 čínských firem. Důležitou komoditu - zlato zde těžila francouzské firma. Mezi další významné zahraniční investory ve středoafrické zemi patří například Saúdská Arábie ale i Spojené arabské emiráty. Státy Perského zálivu v Súdánu financovaly řadu strategických projektů od přístavů přes zemědělství až po leteckou dopravu.
Súdán z hlediska nerostů patří mezi bohaté státy. Kupříkladu kromě ropy, jejíž export zajišťuje 10% spotřeby Číny, se zde nachází bohatá ložiska vzácných kovů zlata, stříbra, ale také mědi, zinku, železa, manganů či fosfátů.