Bezpečnostní riziko - sociálně vyloučené lokality. Kšefty s ubytovnami?

Bezpečnostní riziko - sociálně vyloučené lokality. Kšefty s ubytovnami?
Autor: Redakce|Popisek: Nepokoje České Budějovice
21 / 09 / 2014, 15:00

Po celém Česku vznikla ghetta, kam jsou sestěhováváni sociálně slabší spoluobčané.Místní se tomu logicky brání všemi prostředky a stát tento trend považuje za jasné bezpečnostní riziko.

Pojem ghetto nahrazuje obvyklý užívaný výraz "sociálně vyloučená lokalita". Ta vlastně může vzniknout všude tam, kde komunální politici selžou a umožní (či se přímo podílí) na tom, že vlastníci nemovitostí přestaví své budovy na ubytovny pro sociálně slabé s jediným cílem- získat přístup ke státnímu příspěvku na bydlení.

Ministerstvo vnitra uvedlo ve své zprávě o extremismu za rok 2013, že vznik sociálně vyloučených lokalit je bezpečnostní hrozbou a rizikem pro ČR.

"Loňské protesty v tzv. sociálně vyloučených lokalitách a série protiromských demonstrací poukázala na riziko progresivně vyvíjející se vlny protestů včetně projevů násilí na základě silného impulsu..... Některé lokality a obce, kde se protesty odehrály, nezaznamenaly v uplynulých letech výraznější incidenty v občanském soužití a ani z hlediska kriminogenních faktorů nepatřily mezi rizikové. ...Za jednu z hlavních hrozeb tak lze označit možnost vypuknutí další kampaně na základě vhodného impulsu, případně vyvolaného prostřednictvím sociálních sítí. Riziko je o to vyšší, oč je uvedená hrozba do jisté míry neočekávatelná a obtížně predikovatelná z hlediska konkrétní lokality."

Občané v řadě měst a obcí dlouhodobě vyzývají své samosprávy, aby zajistily, že se do jejich sousedství nebudou sestěhovávat sociálně slabší občané. Není nutné vyjmenovávat všechna negativa, která souvisí se vznikem podobných lokalit - nárůst kriminality, pád tržní ceny sousedních nemovitostí, odchod drobných a středních podnikatelů z oblasti i zvýšení sociálního napětí.

Psali jsme také: Témata letošních komunálních voleb: bezpečnost, extremismus, imigranti

Proč vzniklo tolik sociálně vyloučených lokalit?

V článku není možné postihnout všechny aspekty, ale je nutné si položit otázku - profituje někdo z toho, že sestěhovává sociálně slabé spoluobčany do ubytoven a na okrajová sídliště měst? Je možné podnikat na úkor nejslabších jedinců v naší společnosti? Odpověď zní jednoznačně ano.

Především výrazně vzrostly výdaje státu do oblasti tzv. "příspěvků na bydlení". Zatímco v roce 2005 činily náklady necelých 2,5 milardy korun, v roce 2012 byly více než jednou tak vysoké - přes 5,7 miliardy. (zdroj: Národní centrum sociálních studií). Dále se 2,5 krát zvýšil počet příjemců tohoto příspěvku, jak uvádí samo ministerstvo práce a sociálních věcí. To svědčí o jediném - stále se zvyšuje počet lidí, kteří nezvládli svoji finanční situaci nebo přišli o zaměstnání. Zařazení do "sociálně slabé skupiny" je potom velmi rychlé a může se to stát téměř každému z nás.

Na druhou stranu došlo zcela zřejmě k uskutečnění "podnikatelského záměru", jak "odčerpat" státní peníze prostřednictvím příspěvku na bydlení. Není tajemstvím, že je této dávky ve velké míře zneužíváno, i v souvislosti s jejím proplácením majitelům některých ubytoven.  

Náklady na příspěvek na bydlení Doplatek na bydlení

Organizace Člověk v tísni uvedla ve svém článku Úskalí s bydlením na ubytovnách – kudy vede cesta ven?": "Pro obyvatele ubytoven je klíčový doplatek na bydlení. Na příspěvek na bydlení málokdy dosáhnou z důvodu, že na ubytovně nemají trvalý pobyt. Doplatky na bydlení bývají zasílány přímo na účet majitele ubytovacích zařízení. Tato praxe určitě nepřispívá k aktivizaci osob v hmotné nouzi, pravděpodobně však zjednodušuje práci úřadů a přináší jakousi jistotu platby majitelům ubytoven. Další zvláštností je nejednotná praxe výplaty dávek hmotné nouze jednotlivými úřady práce. Některé úřady jsou totiž „štědřejší“ než jiné. Úřady práce obvykle doplácí jen část nákladů z částky, která je uvedena ve smlouvě – přibližně 70 – 80%. Některé úřady však proplácí celou částku. Neexistuje jednotný přístup ve vyplácení doplatků. Tento systém umožňuje bohužel i vyplácení uměle navyšovaného nájemného. Byly zaznamenány případy, kdy se majitelé či provozovatelé ubytoven dohodli s ubytovanými na fiktivním navýšení částky za ubytování, s tím, že ubytování budou doplácet nižší částku. Ubytovatelé tím pádem dostanou více peněz."

Existuje řešení? Ano, ale....

V parlamentu je projednávána novela zákona o pomoci v hmotné nouzi,  který "by měl pomoci nejen lidem ohroženým sociálním vyloučením, kteří v současnosti často končí v předražených a  nedůstojných ubytovnách, ale i všem, kterým hrozí z jakéhokoliv důvodu ztráta bydlení" (zdroj: MPSV).

Ale... předložený návrh obsahuje dvě problémové oblasti:

  • kontroly dodržování podmínek vyplácení dávek nejsou povinné
  • maximální částka, která bude vyplácena, je stanovena "místně obvyklým nájmem".

Vládou navrhované zastropování „místně obvyklým nájmem“ je problematické, protože majitelé ubytoven ve vyloučených lokalitách jsou sami schopni "šponovat" nájem, který je v místě obvyklý a tak si sami zvyšují částky, které můžou čerpat. Řešením je, že by místně obvyklý nájem určovali certifikované osoby pod dohledem Ministerstva pro místní rozvoj.

Projde sněmovnou pozměňovací návrh?

Na páteční tiskové konferenci v poslanecké sněmovně představil David Kádner (Úsvit přímé demokracie) pozměňovací návrhy k zákonu o pomoci v hmotné nouzi, které mají zabránit zneužívání dávek v hmotné nouzi, zejména doplatku na bydlení. Prvním je zavedení povinných, opakovaných kontrol dodržování podmínek vyplácení dávek. Doplňujícím opatřením je pak možnost, aby kontrolu mohl iniciovat starosta obce. Je to totiž často právě starosta, který má nejlepší přehled o situaci v obci.

Druhým krokem proti zneužívání dávek má být jasné zastropování maximální částky, která může být vyplácena. Místně obvyklý nájem by určovali certifikované osoby pod dohledem Ministerstva pro místní rozvoj.

Návrh podpořila i poslankyně Olga Havlová: „ Velký problém je například v Ostravě – Vítkovicích. Radnice tady prodala za pár korun domy, v nich nový majitel ubytoval nepřizpůsobivé a čerpal na ně štědrý příspěvek na bydlení. Po nějakém čase pak zcela vybydlené domy prodal výhodně městu zpět. Dávky i zničené domy pak platíme ze svých daní“

K návrhům se vyjádřil i Karel Komárek, poskytovatel ubytovacích služeb na Mostecku. Rovněž on tyto opatření vítá: „Zrovna tento týden jsem mluvil s nájemníkem, který na byt ve vyloučené lokalitě 3+1 a čerpá dávku na zaplacení nájmu 10 tisíc korun. Přitom odpovídající cena je poloviční. Toto zneužívání musí skončit.

Úsvit přímé demokracie

 Psali jsme také:

Kde v ČR se musíte nejvíc bát o své zdraví, život i majetek

Migrace cizinců do ČR: klid před bouří nebo nejsme zemí zaslíbenou?

Islámský extremismus v Evropě aneb Evropo, budeš platit, vyhlazení je na programu!

Máme extremismus pod kontrolou?

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace