Vražedný útok, který spáchal Stephen Paddock v Las Vegas vyvolal řadu komentářů, některé protichůdné a některé i na politickou objednávku. Nicméně zůstává řada otázek.
Většina komentářů, včetně amerického prezidenta vychází z předpokladu, že se jednalo o čin šílence. Nicméně k útoku se přihlásili islámští teroristé, z organizace Islámský stát. Pokud se podíváme na střelce a jeho činy blíže, nezbývá než konstatovat, že teroristé pravděpodobně nelhali. V podstatě můžeme vycházet z teorií pominutí smyslů, osamělého bojovníka a příslušníka či oběti teroristické organizace. Jako první otázka se jeví počet střelců. Vzhledem k množství vypálené munice je jeden skoro málo. V hotelu se člověk lehce ztratí.
V případě pominutí smyslů se obvykle jedná o čin v afektu, tedy jednorázový a bez přípravy. Tomu situace v Las Vegas neodpovídá. Střelec měl velké množství zbraní, které pravděpodobně nenakoupil naráz. K tomu munici, trhaviny a materiál na výrobu trhavin. Zbraně byly navíc upravené. Jednalo se tedy o časově náročnou přípravu, přičemž střelec podle svědků dlouhodobě nevykazoval známky agresivního patologického chování. Nebylo publikováno nic o tom, co by jej nutilo k takové agresi, například finanční problémy atd. Byl bohatý dolarový multimilionář, žádný sociální případ naplněný nenávistí. Navíc byl držitelem pilotní licence, kterou psychopati obvykle nedostávají. Pominutí smyslů je z výše uvedených důvodů vysoce nepravděpodobné.
Jeho čin připomíná akce vigilantských bojovníků. Jsou to obvykle osamělí bílí útočníci, či teroristé. Typickými příklady jsou Unabomber a Breivik. Ti jsou obvykle inteligentní, odborně zdatní a mají jasnou politickou ideu. Sledují jasný cíl, který je z jejich hlediska pozitivní pro společnost. Dlouhodobě se připravují a nepáchají sebevraždu, protože chtějí i po akci dále politicky působit. Důležité je, že vždy dávají jasný vzkaz politického charakteru. Něco takového Paddock neudělal. Za vigilantského bojovníka ho proto rovněž nelze považovat, pokud nějaká jeho závěť prostě záměrně nezmizela?
Paddockův útok nejvíce odpovídá teroristickému činu v islámském provedení. Tam totiž útočník, či útočníci nezanechávají vzkazy, pouze se identifikují, aby si jejich „zásluhy“ nemohl přivlastnit někdo jiný a politické poselství dává organizace. Velké množství zbraní, jejich úpravy a výbušninářský materiál, to vše spíše potvrzuje domněnku skupinové akce. Podle svědků, včetně bratrů Paddock nikdy nejevil zájem o zbraně a nikdy je nevlastnil. To, že americká policie a FBI nic nezaregistrovaly, nic neznamená, nezaregistrovaly ani přípravu k útoku 11. září 2001. Zda Paddock konvertoval k islámu lze zjistit jednoduše. Tělo se zachovalo a tak je jasné, zda měl jako pravověrný muslim obřízku. Nelze ovšem vyloučit, že jako džihádista a mučedník ji nemusel podstoupit z důvodu utajení, především před svojí přítelkyní, stejně jako muslimští vojáci ve službě nemusí dodržovat přikázání Ramadánu.
Z hlediska verze islámského teroristického útoku nebyla zmíněna ještě jedna možnost. Paddock mohl být k útoku přinucen. Podobných případů byla řada v Iráku. To by vysvětlovalo jeho jinak nepochopitelnou změnu v přístupu ke zbraním a v podstatě nesmyslnost a bezdůvodnost činu z jeho strany.
Podle očekávání se po útoku objevila řada komentářů na politickou objednávku, na téma víc zbraní, víc násilí. Mohli bychom konstatovat, že více teroristických útoků, tím více pitomých komentářů. V Bruselu musí mít radost. Zámožný Paddock si mohl najmout celý kamion, naložit ho mixem správného materiálu a pobil by pravděpodobně ještě víc lidí. Stejně mohl sednout do svého letadla, naplnit ho trhavinami, nebo hořlavinami a efekt by byl podobný. Potom bychom pravděpodobně měli vykřikovat: „Zavřeme vražedné automobilky, vždyť auta zabijí každoročně víc lidí, než všichni teroristé dohromady a jezděme s koňskými potahy, nebo choďme ekologicky pěšky“.